Karma. Dík.

Já děkuju vám - za přízeň. Mějte krásný večer, Ladislave.

Děkuju, jsem ráda, že se vám blog líbil. Přeju krásný den, Libore, mějte se moc hezky.

Teda, představa vajíčka "uvařeného" na Everestu nic moc. Stejně jako představa, jak tam vlečou coby "nutnou výbavu" papiňák. Doma se nepoužíval, "jedna paní povídala, že někomu bouchnul".

Měli jsme doma takový ten klasický s oválným deklem - a dobře si na ten nepříjemný pocit vzpomínám. Takže se nedivím... Můj dnešní hrnec oproti domu dělá naprosto komfortní dojem.

Krásný večer a díky za návštěvu, Kláro, mějte se moc prima.

Děkuju za milou návštěvu, mějte moc hezký zbytek večera, Jirko.

Já mám nejraději, když ventil v "tlakáči" jen tak jemně posykává a pomalu přitom upouští páru. Je to dobré znamení, že se neděje nic podezřelého. Docílí se toho ubráním plynu po prvních známkách přetlaku. Zatímco hurá styl, kdy se pod "tlakáčem" topí na plné pecky a k uvolnění přetlaku dochází za hlasitých zvukových efektů, jako když teplárna upouští páru, zavání průšvihem (například si člověk leknutím vylije kávu, kterou si právě odnáší k televizi).

Navíc ta televize pak ani není slyšet. Patřím k těm, co se nechali umluvit na kuchyni v obýváku.

Také v něm ráda vařím, hlavně je to rychlé a čisté. Děkuju za návštěvu a přeju krásný večer, Milane.

Vždycky do toho dám zbytečně moc vody v obavě, aby se nevyvařila a pak mám perfektní polívku

Hezký článek, Danko, papiňák je bezva kamarád do kuchyně. Jen se nesmí experimentovat, jako ta paní, co u toho starého typu zatížila ventil kilovkou a pak měla doslova vymalováno.

Chybami se člověk učí - stejnou chybu už podruhé neudělá. Tahle je navíc ještě hlasitá ... a jak to říct... efektní.

Krásný večer vám i vaší paní, mějte se hezky vy i celá rodina.

Dobrý den! Baví mě číst Vaše texty, máte neobyčejné znalosti. Ale na druhou stranu také - jak to říct... Neznalosti?

Tak například - tlak se neměří ani v barech, ani atmosférách, ale v Pascalech. A protože 1 Pascal (1 Pa) je velmi malá hodnota (1 Newton na 1 čtvereční metr), častěji se setkáváme s násobky této jednotky, většinou kiloPascaly nebo megaPascaly (kPa, MPa).

A o bajonetovém uzávěru již byla řeč níže. Na druhou stranu znám a měl jsem "papiňák" (z Německa), který byl uzavírán pomocí zkráceného závitu. Ten může připomínat zmiňovaný bajonetový uzávěr, neboť umožňoval dovřít hrnec během pootočení víka o cca 1/10 otáčky.

Zajímavé bylo i řešení regukace tlaku. Na víku byl výstupek s otvorem, taková malá "sopka", Na ní se nasadillo závaží s kuželovou jehlou, která ten otvor uzavřela. Dotěsňovala to voda, která kondenzovala na jehle. Když se zvýšil tlak, závažíčko se nadzdvihlo a upustilo páru. Jakmile začala voda vařit, závažíčko se roztancovalo a točilo se jako káča. Mimochodem tenhle hrnec byl z hliníku.

Na principu adiabatického ochlazování funguje například chladnička či mrazák.A kdo si pamatuje staré sifonové láhve s "bombičkou", ten ví, že mu při úniku CO2 z bombičky přimrzla ruka. :-)

Nevidím nic špatného na tom, když se v populárním článku používají jednotky, které jsou sice zastaralé, ale intuitivní. Uvádět tlak v atmosférách u přístrojů kde se mluví o násobcích či zlomcích běžného tlaku vyvolá konkrétnější představu než korektní údaj 10^5Pa.

Připomnělo mi to starý voj. vtip. Školení mužstva, kdy důstojník tvrdí, že voda vře při sto stupních. Jeden vojáček podotkne, že ne vždy, že může být bod varu i třeba při devadesáti stupních. Důstojník horečně listuje příručkou. Posléze vítězoslavně prohlásí: ,,BLBOST, DEVADESÁT STUPŃŮ je pravej úhel, mám to tady napsaný!"

Podobný je o balistické křivce a střelbou za roh.

A máte někdo zkušenosti s tím, když bouchne "papiňák"?

Já jsem viděl následky u sousedů, Je to asi 25 let. To byl ještě ten starý hliníkový, který měl ještě ten nasazovací ventil a pod držadlem takovou pojistku (to byl takový hliníkový kulatý plíšek). Příruba hrnce měla oválný otvor a víko se podstrčilo pod přírubu.

Sousedka něco vařila a to "něco" pravděpodobně ucpalo jak ventil, tak pojistku (asi toho tam dala moc). Když to bouchlo, tak u toho naštěstí nebyla a já to viděl už po "boji". Zdeformované víko, utržená digestoř a stěny v okolí jako když střelíte z brokovnice ze 2 metrů do zdi, akorát místo broků jí naládujete masem a zeleninou. Hlavně ze zdí svítila mrkev.

Snad díky oválnému víku se deformace projeví nejvíce tam a výbuch tímto směřuje vzhůru, než u jiných uzávěrů, které z papiňáků dělají granáty při závadě přetlakového ventilu a pojistek.

Sedím v první lavici a hltám hodiny fyziky a chemie ... a ještě s takovou učitelkou! Díky! .-)

Jste na mě moc hodný. Něčím si člověk musí od té politiky odpočinout. Mějte krásný večer, Michale.