Děkujeme za pochopení.
D88a37n61a 79T52e39n86z45l78e72r
Děkuju, jsem ráda, že se vám líbilo. Mějte krásný večer, Jirko.
J59i34ř75í 56J11i88r31o93u43d31e19k
Ač fotony se chytit asi dají. Třeba na foto grafii. Až ,,akumulatovně". Ovšem zpět už nemohou. A ještě malý dotaz. Jsou složkou slunečního větru i fotony?
D47a76n96a 33T74e71n46z53l47e59r
Ano, myslím že jsou. A to v celkem širokém spektru, řekla bych. Mám pravdu?
Krásný den, Jiří, mějte se moc hezky.
K10l57á91r95a 11T74ů69m40o40v27á
A teď mě napadlo: Šetři světlo na Vánoce!
D45a44n78a 49T96e86n16z36l19e67r
To je ono. Ono se to nedá uskladnit. Mějte krásný den, Kláro, a ́t se vám daří.
J79a36r57o80s51l60a64v 55A77n66d50r90ý41s22e59k
Pěkně srozumitelně podáno
D76a82n59a 10T24e60n63z12l14e73r
Děkuju, jsem ráda, že se vám líbilo. Díky i za návštěvu a přeju krásný den, Jaroslave.
D12u96š56a36n 87D65o19u44š78a
Děkuji paní Daně za další zajímavé nakouknutí jinam. Mimochodem jsem asi v deseti letech vymyslel fotonový motor do rakety. Pístový kompresor se žárovkou. Fotony se pístem stlačují a přes ventil proudí do trysky. Takové blbiny se mi honily hlavou . A co pak teprve dnes...
R72u98d21o54l49f 20M24e62n72t75z53l
Možná to není tak hloupý nápad. Při kompresi by se sčítala rychlost pístu s hybností fotonu, takže by se světlo posunovalo ke tvrdším vlnovým délkám. Takový laditelný konvertor frekvence elmag záření.
D65a88n 29P14o55s36p94i16s26i33l
Pokud sem tomu dobře rozuměl, tak energie uvolněná při absorpci fotonu je velmi malá. Ale i ta malá energie zřejmě stačí k nastartování a pak udržování (během přísunu fotonů) fotosyntézy. Je štěstí, že ta energie je dostačující pro fotosyntézu, jinak bychom tu s velkou pravděpodobností nebyli.
W62a17l29d88a 11W41i56n61t42e85r
K tomu, aby to stačilo, musí se toho účasnit jisté spektrum schopné vyvolat chemické procesy, protože např. svítit na list zeleným světlem by fotosyntézu značně omezilo.
J76a71n 15B59a13r46t10o39ň
Jen na okraj - světlo se nechá převést na elektrickou energii, kterou lze akumulovat v bateriích a pak si opět pomocí baterie rozsvítit. Zatím s účinností kolem 20%.
D29a10n41a 67T16e83n20z82l48e71r
Ano, jde to oklikou. Snad se jednou ta oklika podaří trochu zperfektnit. Přeju vám moc hezký den, Jane.
M49i55c13h15a85l 13S93e72d71m44í96k
Dík za pěkný článek. Napadlo mne, že na rozdíl od supravodivosti a supratekutosti zřejmě neexistuje stav hmoty s nulovým útlumem fotonů. Jinak by se dalo světlo chytit třeba do takového světlovodu.
.
Obdobný dotaz jako v článku byl kdysi položen Miroslavu Horníčkovi. Jeho odpověď má i z fyzikálního pohledu svůj půvab:
Kam se poděje tma, když se rozsvítí?
Tma je pořád, ale není v tom světle vidět!
W32a12l52d41a 49W76i91n69t26e93r
Ten "světlovod" by musel být gravitační
J25a86n 48P31r49a22ž15á90k
Vypustit proud fotonů do smyčky skleněného vlákna, kde dochází k absolutnímu odrazu. Světlo by tam pak lítalo pořád dokolečka, dokud by se vlákno nepřerušilo, pak by se světlo dostalo ven. Takové světelné perpetum mobile. Ale asi to nejde, i při absolutním odrazu zřejmě dochází k nějakým, byť minimálním tepelným ztrátám
To byl žert, Danko, díky za článek, hezký den
D17a89n79a 46T31e67n10z72l10e51r
Možná by se to dalo udělat mnohavrstevným vláknem, ale výsledek by byl stejně nakonec nejspíš jen zahřáté vlákno.
Díky za milá slova a za vždy milou návštěvu. Krásný den! Vám i vaší celé rodině.
J36i66ř92í 32S59v18o64b63o51d69a
Nechci moc rýpat, ale "Pohybují se neustále stejnou rychlostí, která je shodou okolností také nejvyšší rychlost, jakou se může v našem vesmíru šířit informace – rychlostí světla.
Zdroj: http://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=613013
" není přece pravda, rychlost světla se může měnit podle prostředí, ve kterém se pohybuje, v žádném případě neplatí, že se jedná o neustále stejnou rychlost.
M16i56l12a45n 55S40t26e66h64l62í81k
Těch 300 tisíc km/sec platí pro rychlost světla ve vakuu, čemuž vesmírný prostor víceméně vyhovuje.
- Počet článků 968
- Celková karma 19,30
- Průměrná čtenost 1331x