- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Děkuju, jsem ráda, že se vám líbilo. Mějte krásný večer, Jirko.
Ač fotony se chytit asi dají. Třeba na foto grafii. Až ,,akumulatovně". Ovšem zpět už nemohou. A ještě malý dotaz. Jsou složkou slunečního větru i fotony?
Ano, myslím že jsou. A to v celkem širokém spektru, řekla bych. Mám pravdu?
Krásný den, Jiří, mějte se moc hezky.
A teď mě napadlo: Šetři světlo na Vánoce!
To je ono. Ono se to nedá uskladnit. Mějte krásný den, Kláro, a ́t se vám daří.
Pěkně srozumitelně podáno
Děkuju, jsem ráda, že se vám líbilo. Díky i za návštěvu a přeju krásný den, Jaroslave.
Děkuji paní Daně za další zajímavé nakouknutí jinam. Mimochodem jsem asi v deseti letech vymyslel fotonový motor do rakety. Pístový kompresor se žárovkou. Fotony se pístem stlačují a přes ventil proudí do trysky. Takové blbiny se mi honily hlavou . A co pak teprve dnes...
Možná to není tak hloupý nápad. Při kompresi by se sčítala rychlost pístu s hybností fotonu, takže by se světlo posunovalo ke tvrdším vlnovým délkám. Takový laditelný konvertor frekvence elmag záření.
Pokud sem tomu dobře rozuměl, tak energie uvolněná při absorpci fotonu je velmi malá. Ale i ta malá energie zřejmě stačí k nastartování a pak udržování (během přísunu fotonů) fotosyntézy. Je štěstí, že ta energie je dostačující pro fotosyntézu, jinak bychom tu s velkou pravděpodobností nebyli.
K tomu, aby to stačilo, musí se toho účasnit jisté spektrum schopné vyvolat chemické procesy, protože např. svítit na list zeleným světlem by fotosyntézu značně omezilo.
Jen na okraj - světlo se nechá převést na elektrickou energii, kterou lze akumulovat v bateriích a pak si opět pomocí baterie rozsvítit. Zatím s účinností kolem 20%.
Ano, jde to oklikou. Snad se jednou ta oklika podaří trochu zperfektnit. Přeju vám moc hezký den, Jane.
Dík za pěkný článek. Napadlo mne, že na rozdíl od supravodivosti a supratekutosti zřejmě neexistuje stav hmoty s nulovým útlumem fotonů. Jinak by se dalo světlo chytit třeba do takového světlovodu.
.
Obdobný dotaz jako v článku byl kdysi položen Miroslavu Horníčkovi. Jeho odpověď má i z fyzikálního pohledu svůj půvab:
Kam se poděje tma, když se rozsvítí?
Tma je pořád, ale není v tom světle vidět!
Ten "světlovod" by musel být gravitační
Vypustit proud fotonů do smyčky skleněného vlákna, kde dochází k absolutnímu odrazu. Světlo by tam pak lítalo pořád dokolečka, dokud by se vlákno nepřerušilo, pak by se světlo dostalo ven. Takové světelné perpetum mobile. Ale asi to nejde, i při absolutním odrazu zřejmě dochází k nějakým, byť minimálním tepelným ztrátám
To byl žert, Danko, díky za článek, hezký den
Možná by se to dalo udělat mnohavrstevným vláknem, ale výsledek by byl stejně nakonec nejspíš jen zahřáté vlákno.
Díky za milá slova a za vždy milou návštěvu. Krásný den! Vám i vaší celé rodině.
Nechci moc rýpat, ale "Pohybují se neustále stejnou rychlostí, která je shodou okolností také nejvyšší rychlost, jakou se může v našem vesmíru šířit informace – rychlostí světla.
Zdroj: http://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=613013
" není přece pravda, rychlost světla se může měnit podle prostředí, ve kterém se pohybuje, v žádném případě neplatí, že se jedná o neustále stejnou rychlost.
Těch 300 tisíc km/sec platí pro rychlost světla ve vakuu, čemuž vesmírný prostor víceméně vyhovuje.