- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Doufejme, že naše matička Země vydrží nejen na své stabilní dráze, ale že se ani nepotká s nějakou tou bludnou planetou.
Doufám, že naše malá kamenná planeta ještě nějakou dobu na své oběžné dráze vydrží a nebude nucena ji měnit.
Jinak karma Vám .
Jako vždy, pěkně podané. Náš Měsíc se také jednou vymaní ze společného svazku se Zemí, ale to už nám bude fuk díky jiné nepříjemné kosmické události a kdoví, co způsobí planetární rošáda z momentů hybnosti a gravitace. Kolem bílého trpaslíka budou kroužit kamenná jádra některých plynných obrů a případní nepravděpodobní budou spekulovat nad tamním životem.
Děkuju.
Takhle jednou skončíme. Leda bychom se předtím stihli odstěhovat.
Mějte moc hezký večer, Waldo!
Děkuju za návštěvu, mějte krásný večer, vy i celá rodina.
Jak moc pravděpodobné či nepravděpodobné je, že se velká planeta přiblíží k hvězdě, "vyhodí" ty menší a sama tam zůstane?
To zatím nemůže nikdo říct, viděl jsem odhady něco kolem 1:5 nebo 1:15. Hodně bude také záležet na celkové gravitační stabilitě kolem hvězdného systému. Proto se také všichni nedávno tak radovali, když našli planety u jednoho ze systémů, které jsou blízko jádra naší Galaxie. Tam, kde je víc hvězd, je větší pravděpodobnost, že "něco poletí kolem" a rozhodí gravitačně celý systém.
Krásný večer, Kláro, mějte se moc hezky.
Děkuju moc, jste na mě moc hodný. Mějte krásný den, Jiří.
Děkuju za návštěvu a milé gesto, přeju krásný den, Jirko.
Děkuju za návštěvu a přeju krásný den, Alžběto.
Dano, děkuji! Dnes je 21.8. V roce 1968 se stalo co se stalo, co každý ví. V roce 1968 ses v jiný den ale také narodila Ty a má mladší dcera. Také vám dvěma děkuji že tu jste!
Děkuju za krásná slova. A přeju hrozně hezký den celé rodině!
Opět další z řady zajímavých článků, moc děkuji.
Chtěl bych ale diskutovat s větou: "Počítačové simulace ukazují, že často stačí maličkost – a dokonce i velké planety typu Jupitera se v důsledku změn dostávají na nestabilní dráhy."
Ta věta vzbuzuje pocit, že opravdu stačí maličkost, tak říkajíc cvrnknout prstem, a planeta se vydá na pouť volným vesmírem. Je třeba si ale uvědomit, že aby se planeta odpoutala od své hvězdy, musí se rapidně zvýšit její kinetická energie (obzvláště i vnitřních planet) - a takové dodání energie asi maličkostí nebude.
Děkuju za návštěvu i milá slova, Pavle.
Funguje to na principu "stokrát nic umořilo osla". Malinká změna se v průběhu miliónů nebo statisíců oběhů neustále zvětšuje, planety se vzájemně ovlivňují, u jedné to může její dráhu dokonce zestabilizovat, ale ostatní to naopak vyhodí a ty změny jsou ke konci pořád větší a drastičtější. Zvětšují se exponenciálně a výsledkem je destrukce systému. Protože když se destabilizovala jen jedna komponenta, na ostatní to má obrovský vliv, stačí vyhodit jednu planetu a to ostatní ji pak většinou následují. Dříve nebo později.
Často bývají pozorovány obří planety, které jsou na dosah své hvězdy, přitom je logické, že tam, kde jsou, vzniknout nemohly. V takových systémech už nejsou žádné kamenné planety. Ty pak můžeme nalezneme jako "vlky samotáře" kdekoliv v galaxii.
Mějte krásný den - a díky za zájem o blog.