Děkuju za návštěvu, přeju vám hezký den.

Tak ona ta VIII.A je taková nereaktivní, co se pamatuju ze školy. Ale stejně se může povést.

To už je věcí elektronů (chemie). Tahle věc s jádrem helia je spíše fyzika. A celé se to také podobá tak trochu matematice, říkám jako víceméně matematický laik. Ale to už předbíhám... to bude v dalších dílech.

Krásný den, Kláro, mějte se moc hezky.

Vědec s duší umělce, nebo umělec s hlavou vědce ? Chemii jsem na rozdíl od fyziky vždy nesnášel, byla pro mne příliš virtuální, mít učitelku jako ty, nejspíš bych si zvyk - dobrá práce ! Měj Danko pohodové dny podzimní...

Kdybys měl stejnou učitelku jako já, určitě by tě bavila. Měla jsem jen nejspíš štěstí.

Přeju krásný a umělecky založený den, Mílo. A díky za milá slova i návštěvu.

Děkuju za návštěvu, krásný večer Vám i rodině a zvířátkům.

O vyrábění zlata z olova nejlépe vypovídá výrok alchymisty z filmu Císařův pekař: "Ono záleží na tom, jak se do toho třískne". :)

Někde jsem četl, že posloupnost vzniku prvků jadernou fúzí z hlediska energetické bilance má předěl u železa: do železa se energie uvolňuje, od železa se energie spotřebovává. Když začne v nitru hvězdy vznikat železo, hvězda již nedokáže udržet svůj objem, protože vznik železa spotřebovává energii – vnější vrstvy hvězdy "spadnou" na její jádro a dojde k explozi supernovy, která rozmetá "popel" v podobě těžkých prvků do vesmíru.

A jak je to vlastně s tou temnou hmotou? Je například možné stanovit podíl temné hmoty na celkové hmotnosti naší planety? Nebo je to nesmysl? Respektive, je doposud temná hmota tak záhadná, že na to zatím nelze odpovědět? Díky za zajímavý článek.

Zajímavě podané

Děkuju, jsem ráda, když se líbí. Doufám, že další díly budou také. Mějte krásný večer, Waldo.

Zase sem se něco zajímavého dověděl, o vodíku a heliu už sem něco věděl, ale dnes to bylo doplněno zajímavými podrobnostmi, "praděti" lithium a berrylium - to byla pro mně zajímavá novinka, já měl zato, že vznikly až o mnohem později spolu s ostatními prvky. Jako obvykleza zajímavý a poučný článek, srozumitelný i pro laika jako já.

Jsem ráda, že se vám líbí, děkuju. Mějte moc hezký večer, Dane.

článek OK, akorát pozor na počet prvků. Traduje se, že jich je 92 ale ve skutečnosti je jich méně nepatři mezi ně technecium a prometheum, které jsou nestabilní. Navíc je otázka prvků jako je polonium astat, francium radon, radium a aktinium, které se dávno rozpadli, ale v současné době vznikají přeměnou uranu a thoria. Navíc asi ve vesmíru vniklo i neptunium, a plutonium, ale také jsou nestabilní

a co je stabilní...všechno chce být železem.

Jiný PRAOTEC - Čech - prý udělal tu chybu, že zapustil kořeny na Řípu a ne někde poblíž nějakého moře. Já myslím, že věděl dobře co dělá, moře není všechno! Danuš, hezký den!

Zlí jazykové tvrdí, že Praotec Čech chtěl původně vylézt na Pálavu, ale Praotec Moravák ho hnal svinským krokem až k Praze!

Samozřejmě dík autorce za další pěkný článek.

Tuším, že to bude velmi zajímavý a poučný seriál o 6 dílech.

Už se mi například úplně vykouřilo z hlavy, že izotop se od originálu liší jen vyšším počtem neutronů v jádře. Teď už si to snad budu pamatovat.

Těší mě, že se vám líbí, děkuju. Bude to tak trošku úvaha nad tím, jak je vesmír fascinující. Nejen jeho fyzika - ale také ta část, které se říká chemie. Kdysi jsem ji proto šla studovat - je to ta část naší reality, ve které se fyzika dotýká světa.

Přeju Vám moc hezký večer, Milane.