Dano, tak to je převratný objev!

Jasně, důležitá je ta konzistence kečupu, která nestéká. A pravda, oproti sidolu, jak si ho pamatuji, nepáchne. V dětství jsme měli doma na dveřích poměrně velké kliky. Zejména ta u vchodových dveřích měla okolo kliky velký kryt. To bylo utrpení, když na mě "přišla řada". Pak jsem se nemohla domýt rukou, abych ten sidol necítila:-))

Díky za blog, a hezký víkend!

Zvláště u vchodových dveří by to mohl být velice dobrý pomocník. I když člověk pak asi musí kolemjdoucím vysvětlovat, proč proboha na ty dveře matlá kečup.

Děkuju moc za milá slova, vám také krásný víkend!

ach ta vůně chemických laborek s nápisem že mám zákaz bez doprovodu pobývat v prostorách chemické a fyzikální laboratoře...vykouzlila jste u mne nostalgickou slzu a kdo chce zavzpomínat

http://jane111.chytrak.cz/Ch9/L3_karbox.kyseliny.pdf

děkuji

Nejlepší je to neviditelné písmo. Mějte krásný den, Honzo, a děkuju za milá slova i za návštěvu.

Když jsem na Váš blog upozornil ženu, hned vzala co jí přišlo do ruky první. Byla to džezva z Istanbulu, spíš asi měděná, a funguje to skvěle. Díky konzistenci kečupu si to moje zlato vytvořilo na nádobě nápis. Taky to hned posílá na moře na tu "její" loď (La Grace), kde jako plavčík čistila mosazné součástky. Korzáři teď budou, místo cídění, meditovat :o))

Jsem ráda, že se ten malý čistící trik "ujal". Krásný den vám, Jiří, i vaší paní.

Pěkný blog. Moje metoda byla zubní pasta a kartáček na těch pár starožitných kousků, ale s kečupem, podle foto, to vůbec nevypadá špatně, takže až to bude aktuální, určitě vyzkouším.

Jsem ráda, že se líbilo. Děkuju za vždy milou návštěvu - i když zrovna moje témata nejsou moc kosmická. Krásný večer, Waldo, mějte se moc hezky.

Dobry typ, dekuji.

Ale hmozdire a podobne bronzove predmety po predcich nemame, ale vyzkousim to na klikach u dveri.

Pokud nejsou lakované. Některé předměty jsou brüniert (vy budete vědět co myslím) a pak nalakované, aby měly starý vzhled. Ty byste pak musel ošmirglovat.

To se mi líbí. Použít na čištění kyselinu mne už napadlo, ale dělá to fleky. Dovedu si představit, že kečup jako pasta zabere rovnoměrně. Ale bojím se, že pak bude mít kovovou příchuť...

Nechutnala jsem ho, smyla jsem ho do výlevky.

Děkuju za milou návštěvu, Rudolfe! Krásný večer Vám i Vaší paní.

Váš blog, Dano, mi voní dětstvím. S babičkou jsme každý pátek cídily Sidolem hmoždíře, misky od vah, svícny a hlavně kliky u dveří, na nich babička bazírovala nejvíc.

Nemáte recept, jak vyčistit stříbro? Máme památeční rodinné příbory, používáme je jen na Vánoce; loni jsem je dala odborně vyčistit a když po mně chtěli 1 400 korun, málem mě trefilo.

Děkuju.

Zkuste dát ten předmět do hrnce s osolenou vodou a zabalte ho přitom do hliníkové folie. Nebo ho na tu folii položte. Pak to celé vařte (teplo zvyšuje rychlost reakce). Patina by se měla přestěhovat na hliník a stříbro by mělo být jako nové.

Což mě inspiruje k pondělnímu blogu. Děkuju za tip a přeju krásný večer.

Dnes jste prokázala nejen teoretické, ale i praktické znalosti.

A půl dne jsem dnes čistila mosaz. Děkuju za milá slova i milou návštěvu, Milane, mějte se moc hezky.

Hned po zmínce o octu jsem si říkala, že by účel splnila jakákoliv slabá kyselina. ;-)

Ano, funguje to také s podmáslím (tedy Buttermilch, snad to překládám správně ). Ten kečup považuju za nejlepší.

Krásný den, Kláro, mějte se hezky.

Tak jsem se chtěla zeptat, proč ne samotným octem...a na konci jsem pochopila. Díky.

Ještě plánuju, že rozředím octový koncentrát v kýblu a tu mosaz do toho ponořím. To by bylo ještě jednodušší a bezpracnější, což by se mi líbilo. Jen se to nesmí přehnat, protože by se mohla při příliš vysoké koncentraci udělat patina ještě horší. V tom kečupu už je to správně naředěné.

Krásný den, Vám i Vašim blízkým, Jani, ať se daří.