Nejvíc křupe přemrzlý sníh, když se nahoře udělá krustička blížící se ledu. Bílé Vánoce si ze svého dětství nějak nevybavuju, jen dvoje, kdy bylo dvacet pod nulou...

Bílé Vánoce jsou meteorologická porucha.

Jo, a každej si pamatuje ty jedny nebo dvoje, kdy sníh byl...

Nebo spíš viděl obrázky od pana Lady a vzpomněl si, že u nich sníh také párkrát byl. bylo to sice v únoru, ale Ladovy vánoce jak vyšité-

Taky si pamatuju dvojí zimu se spoustou sněhu - jedna byla někdy v sedmdesátých a my děti měly tři týdny prázdnin. A bylo to zřejmě globálnější, protože můj v jiné zemi vyrůstající muž je měl taky. A potom rok 2006, kdy nám spadlo za dva dny 80 centimetrů. To byla ta zima, jak padaly různé střechy myslím... Děti sáňkovaly ze psí boudy...

Krásný zbytek večera, mějte se moc hezky, Kláro a krásné vánoce.

Já si právě nepamatuju ten sníh, jen mráz. Prvně jsem si po odnesení dárků kamarádkám nechala na sobě tlustý svetr a málem se pak poroučela k zemi při vaření polívky. Podruhé měly ségry jednu společnou čepici a jedna z nich v ní odešla zpívat do kostela. Druhá následně doma dělala scény, že na půlnoční půjde radši bez čepice, a musela nakonec zůstat doma. Jo a pěvkyni omrzly nohy, teplé boty máma neuhlídala...

To jsou také bezva vzpomínky i když beze sněhu. Sestry byly asi docela parádnice (radši hezčí boty i když člověk mrzne?)

V jistém věku jde teplo stranou, hlavně se neztrapnit.