Těch 80° už je hodně na hraně :-) když dělám pařené sýry, už u toho hodně trpím... :-)

Je to jasné - i u mně vítězí Aha efekt. Jsem ráda, že mám kam nahlédnout, když něco nevím - a to se mi s fyzikou děje pořád. Přiznávám, že mám raději matematiku, tam mi to přijde všechno jednoznačnější. U fyziky vždycky záleží ještě na "podmínkách", a tak mám Vás Dani. Naštěstí. Mějte krásný víkend a pozor, klouže to - u nás dnes ráno opravdu silně - fyzikální zákony vítězí.

A to je na fyzice to krásné. Že se plete úplně do všeho kolem nás. Je to taková velice zaměstnaná paní a najdeme ji na těch cestách i v kuchyni.

Děkuju, vám také krásný den, Dani a rovnou krásný víkend. Stejně víceméně nesmíme ven, to je na té karanténě asi to nejlepší, že to doma neklouže.

Děkuju a přeju krásný den.

Moje ruce nemají 35°C ani náhodou, ale ten kov mi většinou přijde studený i tak.

To je fakt, ruce mají myslím daleko míň běžně. Jen netuším kolik, asi by to chtělo změřit nějakým tím moderním bezkontaktním teploměrem.

Krásný den, Kláro, ať se vám vydaří.

Co je těžší? Kilogram olova, nebo kilogram peří?

Jak se to vezme. Jestliže váha ukáže u obou položek přesně jeden kilogram, znamená to, že o trošku větší hmotnost má ten kilogram peří. Jenom o trošičku, ale přeci jenom ano.

Proč?

Protože nejen pro kapaliny, nýbrž i pro plyny platí Archimédův zákon: "Těleso ponořené do plynu je nadlehčováno silou, která se rovná váze plynu telesem vytlačeného."

Olovo ma větší hustotu než peří, a tudíž když váha u obou ukáže přesně jeden kilogram, znamená to, že ten kilogram olova měl menší objem, a tudéíž byl nadlehčován méně než ten kilogram peří, a tudíž toho peří muselo být o trochu více, jestliže po odlišné hodnotě nadlehčení u jednoho a u druhého je výsledná tíha stejná.

Vaše úvaha ovšem vychází z toho, že ten kilogram olova musí mít nutně menší objem, než kilogram peří, což ovšem nemusí být vždy pravda. Když z olova vyrobíte dutou kouli, která bude mít stejný objem jako ten pakl peří, nebo naopak ten pakl peří stlačíte na objem olověné koule, bude platit, že 1 kg peří=1 kg olova.

Při položení dlaně na desku pěnového polystyrénu to vypadá, že deska je teplá.

Myslím že je to tím, že člověk automaticky čeká, že bude studená a ona není, protože má uzavřenou pórovitost, takže místo co by vodila, tak izoluje. Další šálení smyslů. Krásný den, Štěpáne, mějte se hezky.

Ideální asi je, když je tepelná vodivost obou předmětů stejná. Proto asi tak rychle pomůže, když se popálenými prsty chytneme za boltec ucha.

To může být - je to zajímavá věc, ono to opravdu funguje. Krásný den, Milane, mějte se moc hezky.

Dano, děkuji, pochutnal jsem si

Děkuju, tvoje blogy jsou nádherné a lidské. Krásný den vám všem krásným lidem do Norimberku i jinam.

Umíte to krásně vysvětlit. Jednou se to povedlo i mně. Školil jsem dělníky na kalírně a problém byl v tom, že po ponoření kaleného tělesa se na něm vytvoří parní polštář, který tvoří tepelnou bariéru, a proto je třeba s tělesem zavěšeným na jeřábu hýbat, aby se parní polštář odtrhl. Ale jak to kaličům srozumitelně vysvětlit. Použil jsem tento příměr: Představte si proces kalení jako soulož a zkuste se u toho nehýbat

To bylo ještě daleko názornější. A dobře zapamatovatelné, protože výrok doprovází emocionální náboj. To se prý má dělat, když si člověk chce něco zapamatovat, doprovodit to emocemi. Takže optimální.

Děkuju za milá slova a přeju krásný den.

Dík

Já také díky a přeju vám krásný den, Ivane.