Dnes (Mar. 22, 2021) jsem nazazil na tuhle zajimavost\;

https://www.quantamagazine.org/arik-kershenbaum-on-why-alien-life-may-be-like-life-on-earth-20210318/?utm_source=pocket-newtab

Tak, a teď Cassini kontaminovala Saturn, protože se pohřeb extrémofilních archeí žehem pochopitelně nezdařil...

K mému příspěvku níže bych chtěl uvést, že jsem fakt některé záležitosti zjednodušil. I přesto tvrdím, že článek je zavádějící, že je v duchu dnešního převažujícího falešného paradigma - stačí voda a je život.

Co tedy je zavádějící?:

Život se může přizpůsobit nejrůznějším podmínkám. Může, ale jen odsud - posud, řekněme, co Měsíc?

Archea se liší od bakterií i mnohobuněčných. Liší, ale jen nepodstatně, dokonce my eukaryota z nich pocházíme. Archea jsou většinou extremofilové, ale autorka měla uvést, že extremofilie je druhotné přizpůsobení.

CO2 může sloužit jako zdroj uhlíku, ale neslouží k získávání energie.

Dále si dovolím citovat z "Jim Al-Khalili, Johnjoe McFadden: Život na hraně" : Je téměř dogmatem, že životu předcházel svět replikujících se molekul RNA. Pravděpodobnost pro syntézu báze RNA je třeba na 140 kroků a v kroku existuje 6 variant. To je pravděpodobnost 10 na 109 (počet elementárních částic ve vesmíru je 10 na 80). PO náhodném vytvoření báze ( a tím ribozymů, které se sami katalyzují) se vytváří řetězec RNA, kde je pravděpodobnost, že vznikne 10 na 60 kombinací RNA, z nichž jen některé budou mít schopnost látkové výměny a replikace. A pak následuje nekonečně malá pravděpodobnost vzniku DNA a nekonečně malá pravděpodobnost vzniku funkčních bílkovin.

Pro vesmír stále mlčí a mlčí ?

Ano, představa paradigmatu " stačí voda a je život" je přinejmenším zavádějící.

To paradigma je falešné především proto, že jste si jej vymyslel. Voda je sice pro život v nám známých podobách podmínkou nutnou, ale není ani zdaleka podmínkou postačující.

Trochu bych se bála a chápu obavy o kontaminaci Ecelandu. Ono se nemusí vyplácet hrát si na Boha. Zejména v situaci, kdy tam nejsou podmínky zdaleka prozkoumané do detailu. Dík Dani, zajímavé téma.

Děkuju, jsem ráda, že se vám líbilo, Dani.

Naše vlastní breberky, by mohly s převahou ty cizí breberky vyhubit, to bylo škoda. Jakkoliv by bylo vůbec zajímavé zjistit, že tam nějaké byly.

Nevyhubené cizí breberky by pro nás jednoho dne mohly vytvářet palivo nebo získávat energii pro kosmické lodi - ne asi ze samé vděčnosti, ale pokud by nebyly přirozeně inteligentní, tak by se jejich přizpůsobení na podmínky vnější Sluneční soustavy určitě daly využít. Dá se o tom krásně snít...

Mějte moc hezký den, ať se daří, Dani.

Covid nám ukazuje, že bychom se spíše měli životu na jiných planetách atd. spíše zdaleka vyhýbat, aby náš život zde nebyl vyhuben.

Nebo také budeme pro cizí život zcela nepoživatelní, až jedovatí...

Dovolil bych si k vašemu článku dvě připomínky :

Extrémofilní organizmy nejsou původní. Původní jsou mikroorganizmy pro normální podmíky, extrémofily jsou až potom přízpůsobené k extrémním podmínkám.

"Některé z nich totiž umí využívat vodík jako zdroj energie a CO2 jim může sloužit jako zdroj uhlíku." Toto vaše tvrzení je naprosto zavádějící.

Jako zdroj energie můžou organismům sloužit jen organické látky - cukry - vytvořené fotosynézou, nikoliv vodík. Vodík jako prvek s vysokou hladinou volné energie se vyskytuje pouze ve sloučeninách a rozbití těchto sloučenin by vyžadovalo víc energie, než by byl výsledek. Organické látky jsou potom v buňkách redukovány kyslíkem na elektrony a protony, jejichž potenciál je zdrojem energie.

Při fotosyntéze se rozbíjí elektronovým exticonem voda s nízkou hladinou volné energie na vodík a kyslík (ten se uvolňuje, a slouží dále k oxidaci) a vodík se přivěšuje na další molekulu s nízkou hladinou volné energie CO2 a tím vznikají molekuly cukrů s vysokou hladinou volné energie - a cukry slouží jako zdroje energie jak pro rostliny, tak pro živočichy.

Kromě těchto vysoce speciálnéch záležitostí funguje ve vesmíru také druhý zákon termodynamiky, který neumožňuje zvyšovat komplexitu sloučenin, aniž by měly vysokou hladinu volné energie.

Neupírám, že vaše snahy o tvorbu pohádek nad vznikem života jsou pro většinu čtenářů přijatelné a věří jim.

1. "Extrémofilní" je jen lidské označení. Pro ty organismy je jejich prostření normální a to naše extrémní.

2. existuje řada organismů které dokážou čerpat energii z chemických procesů nenavázaných nijak na fotosyntézu. Ty organismy se nazývají litoautotrofní a byly objeveny například u podmořských horkých pramenů. Vaše tvrzení o "jen cukrech" je tedy omylem.

3. druhý termodynamický zákon se týká termodynamiky a nikoliv chemie.

Tak mě napadla jedna otázka. Je vůbec možné, aby na sondě letící vesmírem něco přežilo? Přece se to musí vším tím zářením zničit...

Uvnitř ano, její přístroje jsou chráněné proti záření, protože by jim také neudělalo vůbec dobře. Naopak živá hmota je paradoxně odolnější. Když něčím trefíte čip, tak se už neopraví, živé organismy mají proti tomu mechanismy, jak se znovu "uzdravit". Mějte krásný den, Kláro, ať se vám vydaří.

Od důkazů živých mikroorganismů ve Sluneční soustavě je ovšem hodně daleko k objevu mimozemské civilizace. I když i tento malý krůček by byla obrovská senzace.

Stačily by mi i ty úplně nejmenší breberky. Buďme skromní. Krásný den, Milane, mějte se moc hezky.

Děkuju a přeju krásný den.

Vedle života v oceánech ledových měsíců velkých planet se hovoří také o možnosti života v atmosféře Venuše, případně Jupitera či Neptunu. Podmínky jsou méně příznivé než ve vodě, ale na Venuši byl detekován fosfan, který je na Zemi produktem živých organizmů. Jeho koncentrace v atmosféře Venuše je vyšší než by dodaly známé nebiologické procesy

https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/v-atmosfere-venuse-byly-nalezeny-mozne-stopy-zivota.html

Je mi líto, ale ten fosfan - to byla chyba. Už to opravili. Ale i tak - u Venuše bych také čekala, že tam bude něco v atmosféře. Už jen proto, že je tam všeho dostatek, energie, uhlíku.... Krásný den a díky za milou návštěvu.