Rašeliniště mají velký význam v archeologii. Známá jsou rašeliniště v Dánsku, která konzervovala lidské ostatky - mumie. Tzv. "lidé z bažin" - vyšla o nich u nás pod tímto názvem zajímavá knížka. a když se člověk podívá na zachovalou tvář Tollundského muže, není k uvěření, že je starý 2400 let. Odkaz: http://6b.cz/0Rn6. A není jediný. V rašeliništích zůstaly zachovány nejstarší dřevěné nástroje našich předků - dokonce i lodě. Schopnost rašeliny konzervovat bez přístupu vzduchu přetvořila dřevo až do podoby kamene. Dík za zajímavý článek a zdravím Dani.

A taky z ní v lázních dělají skvělé zábaly. Ale to už se dostáváme jinam... Ekologátoři bojují už i proti chovu kraviček.

Pokud mne moje paměť neśálí, stavěly se domy určené speciálně pro sušení rašeliny, ale nic jsem k tomu nenašel. Buřičské myšlenky raději rozvádět nebudu. ;-)

Zajímavé - a je to určitě logické, protože jinak by jim to zase zmoklo a navlhlo.

Co se týká buřičských myšlenek, ono lepší nerozvádět, člověk má jen 9 "životů" a další ban jistě nepotřebuje. Tedy pokud jsou vaše buřičské myšlenky stejné jako moje.

Krásný den, Tomáši, mějte se moc hezky.

Dnes je Saint Patricks Day. Mám zelené i trenky a pijeme jedině irskou whiskey. Voňavou a lahodnou.

Skotové ať si chlemtají tu břečku páchnoucí po doutnající rašelině. Žádný jiný národ nezmršil pálenku z obilí tím, že by urychloval sušení sladu čoudem z utopené trávy.

To nic, mně to taky trvalo, než jsem přivinul k srdci bariková vína.

Dík za rozšíření vědomostí. Nemyslel jsem si, že je tak výhřevná. Tchán jezdil těžit rašelinu na blata u Mažic na Soběslavsku. Speciálním rýčem oddělovali z rašeliny jakési cihly, které ženské skládaly tak, aby na vzduchu vyschly. Kopáči se dostávali níž a níž, až byli tak hluboko, že ty cihly jen stěží vyhodili. Končili, až když se jim zem pod nohama začala houpat. Vypravoval, že někdy odspodu vytryskla voda a měli co dělat, aby se z díry dostali. Když rašelina během léta vyschla, dojeli si pro ní kravským povozem a v zimě s ní topili. Ze Dvorců, kde měli statek, to bylo na blata cca 12 km. Vůbec nevadilo, když cesta tam i zpátky zabrala 6 hodin. Byli jiní než my.

my zahradnící dodáváme rašelina jako hnojivo

Však je o tom v článku zmínka.

Požárů rašeliny v Rusku jsem si "užil" na pracovní cestě. Ve vzduchu byl šedý štiplavý kouř, slunce nebylo vidět vůbec nebo jen rozmazaná silueta. To vše stovky kilometrů od ohnisek požárů. Prakticky se nedají hasit a vyhořením vznikají nebezpečně podzemní dutiny. Údajně v takové dutině dokonce po propadnutí zmizelo hasičské auto.

Něco veselejšího - dnes se dožívá 86 let Jiří Grygar. A skončila adjustace primárního zrcadla Webbova teleskopu, výsledek předčil očekávání. Použité algoritmy jsou vyšší dívčí.

https://www.nasa.gov/press-release/nasa-s-webb-reaches-alignment-milestone-optics-working-successfully

Pamatuju si na požár lesa nedávno někde u Moskvy, ale to asi nebyla rašelina? Nebo také...?

Pan Grygar je skvělý a je moc prima, že se ve zdraví a s dobrou hlavou dožívá takového věku. Asi je na světě přeci jen trochu té všeobecné spravedlnosti.

JWebb nám bude dělat samou radost a je to skvělé to sledovat! Můžeme být napnutí na nové objevy, velká poklona "hochům z NASA".

Kéž by lidstvo chtělo vydávat energii a peníze na samé takové teleskopy. Ročně by jich mohlo být klidně dvacet, kdyby se peníze nelily do nekonečných děr....

Krásný den, Michale a díky vám za ten link.

Tak tohle je hodně zajímavé, Dano. Tahle fotka byla v mém prvním AUSWEISU po emigraci. Je bezmála stará jako rašelina. Hezký den!

Krásný den, Horste, ať se daří a nenechme si ho zkazit ničím.

Nu, základní poučení o rašelině v kostce (a výtečně čitelné podobě). Je dobré si to připomenout/poučit_se.

A k těm zeleným aktivistům: Dospěl jsem k přesvědčení, že jejich bojem není boj o čistší prostředí, ale boj proti civilizaci jako takové. Usilují o návrat na stromy.

Pěkný pozdrav vám, vašim a Čumákovi. Ten můj se tváří zkroušeně a snaží se mě udobřit, protože se porval a já jsem dal najevo nelibost nad tímto konáním (on sice ten protivník vrčel první, ale to neznamená, že Čumák musel přeběhnout silnici a rovnou do něho). Už jsem mu odpustil, ale asi má pořád výčitky.

Přesné. Mám úplně stejný pocit. V lidech je spousta nadšení pro věc - bohužel je to neetická a zničující věc - poničit život jiných. Připadá mi, že to vzniklo z přežrání materiálním blahobytem. Existence, co nikdy pro svoje jídlo a teplo nemusely pracovat, z nenažranosti a přebytku volného času vymýšlejí, jak poškodit ostatní, hlavně ty, kteří se mají líp než oni sami. Velká část nic neumí a ani nemá potenciál se cokoliv užitečného naučit, a tak je aktivismus jediná cesta, jak se zviditelnit a cítit se důležitým. Nejhorší na tom je to pokrytectví, které vnímám, oni to ale díky vlastní nedostatečnosti nikdy vnímat nemohou a tak z toho není cesty ven.

Musíme s tím žít - a tak se přesto musíme nějak přenést. Čumáci to mají jednodušší. Krásný den Vám i tomu Vašemu Čumáčkovi - v jejich světe nejsou války a když někdo proti někomu něco má, vyřídí to na místě. Je to fascinující jak rychle oni vědí, o čem je řeč, stačí jednou zavrčet a už jdou na věc. Tuhle to udělal i náš čumák.