Díky za připomenutí, viděla jsem o ní před lety zajímavý dokument. Zdravím Dani.

Já se musím přiznat, že jsem o ní vůbec nevěděla, dokud mě neupozornil google. Skoro každý den tam mají zmínku o někom zajímavém.

Krásný den, Dani, ať se vydaří.

Zdravím, Dano! Jak se tady prokousávám diskusí, vynořuje se mně vzpomínka: že on Josef (Gaßner samozřejmě) se jednou o Cecilii Payne rozvykládal? Už to bude asi pěkně dlouho zpátky, protože jméno jsem si nezapamatoval. Tak třeba tentokrát.

No vidíte, to jsem si už taky nepamatovala, musím se podívat. On měl krásná videa o různých vědcích. Vám krásný den, Tomáši, ať se daří!

Děkuju a přeju krásný den.

Šikulka Hezký nový týden, Dano!

Krásný den do Norimberku, Horste, a ́t se daří.

Podle doporučení Járy Cimrmana by měli rodiče s vysokým IQ, u kterých je předpoklad, že zplodí génia, zvážit datum početí tak, aby datum jeho narození bylo lehce zapamatovatelné. Rodič Cecilie byli zodpovědní, protože se narodila 10.května 1 9 0 0.

Nebyli. O několik měsíců to uspěchali.

(lépe by se pamatovalo 1.9.1900, 10.10.1900 nebo dokonce 19.01.1901)

Velká nespravedlnost. Málokdo o té vědkyni ví a přitom třeba takový Edison, který tu žárovku vlastně ani nevynalezl (podrobnější informace dodá Sheldon Cooper), toho zná každý.

Když už jsem zmínil toho Edisona: Víte, že dnešní Mahenovo divadlo v Brně mělo jako první v Evropě elektrické osvětlení a zřizoval to právě Edison? Pro ten účel byla v nedaleké dnešní ulici Vlhká postavena elektrárna. Budova vydržela až do tohoto století, ale někdy kolem roku 2010 byla s nápadným spěchem zbourána a dnes je tam rumiště. Protější budova, vystavěná ve stejném stylu, takže soudím, že s elektrárnou souvisela, však zůstala.

Posílám pěkné pozdravení nejen vám, paní Dano, ale všem vám milým. Čumák teď nechce chodit domů, protože ty fenky ... no, povím vám ... ale co budu vykládat. Musí být na vodítku a dnes ráno začal dokonce žalně kvílet, když jsem ho nechtěl pustit. Já mu rozumím, ale nemůžu!

Jo jo, to si pamatuju, jak bývalou elektrárnu (kde nějakou dobu fungoval hudební klub, Edison se tuším jmenoval) zbourali, samozřejmě proti vůli všech Brňáků, jak jinak. Honem rychle, aby nebyla prohlášena za památku - vše už bylo připraveno, včetně projektu muzea (byla tam ještě nějaká ta původní technika). Dnes si tam můžou jít sednout houmlesáci do stanu.

Ale zpátky k tomu Edisonovi: mně připadne, že to žádný velký technik, natož pak vědec, nebyl. Ale byl to zdatný kšeftař s dobrým čuchem, což je vidět právě na té žárovce (jó, jeden bystrý architekt se onehdá vyjádřil, a já s ním plně souhlasím, že plastika žárovek u Mahenova divadla, pod Batěm, je příliš malá). Je celkem jedno, komu začala svítit první - on to dotáhl do stavu použitelnosti. Některé věci se mu ovšem nevydařily, jako třeba jeho stejnosměrný proud (použitý samozřejmě i v tom divadle), Westinghouse s Teslou mu ukázali dlouhý nos. No prostě kšeftař.

Opravdu méně známé jméno...

Nebýt toho, že mě na ni upozornil Google, tak bych ji neznala. Mějte krásný den, Kláro, ať se daří.

My zase milujeme vaše lekce, paní Dano !

Jste na mě moc hodný, děkuju! Krásný den, Josefe, ať se vydaří.

Vědkyně, která udělala jeden z nejdůležitějších astronomických objevů, zůstala nakonec široké veřejnosti prakticky neznámá

......................

To je úděl vědců. Být ve vědě světoznámý, to neznamená, že je člověk známý široké veřejnosti.

Když je světoznámý třteba fotbalista nebo herec, tak ho znají lidé též v celém světě, jako toho vědce, avšak znají ho navíc i desítky a stovky milionů jedinců. Všichni víme, kdo to byl Pelé a kdo to byl Chaplin.

Vědec třeba světoznámý je. Znají ho skutečně lidé v celém světě. Ovšem pouze v tom zeměpisném slova smyslu. Padesát lidí u USA, patnáct lidí v Kanadě, třicet lidí v Japonsku, sto lidí v zemích EU, dvacet lidí v Rusku atd. Prostě po celém světě, ale pouze jeden z milionů.

Na rozdíl od světoznámého fotbalisty nebo herce zná světoznámého vědce třeba jen pět set nebo tisíc lidí z oboru.

A možná to je i jeho výhoda. Jde po ulici nebo cestuje vlakem a má svatý klid. Nikdo ho nezastavuje, nikdo po něm nežádá autogram a i bulvární tisk ho nechává na pokoji.

Několik vědců se přeci jen celebritami stalo.

Galileo, Darwin, Newton, Franklin, Freud, Einstein, Curie, Hawking a další.