I když krájím cibuli z lednice, některá štípe hodně a jiná skoro vůbec. Záleží spíš na obsahu isoalliinu.

Oni prý vypěstovali nějakou skoro bez - ale prý zase tak dobře nechutná. Stejně i česněk. A také pak nebude tak zdravý... Všechno zlé je na něco dobré.

Krásný večer Kláro, mějte se prima.

Díky za nový zajímavý poznatek.

Jsem ráda, že se vám líbilo, Jaroslavo, mějte krásný večer a díky za návštěvu.

Při krájení cibule nikdy nepláču, neb ji na potřebnou velikost šmidlám v mixéru pěkně pod deklem.

Kéž by se pak ty mixéry nemusely čistit. Zabere to víc času než nakrájet cibuli nožem.

Krásný večer a díky za návštěvu a zájem o cibuli.

brečím i v potápěčských brýlích (síranový anion SO42) vyzkoušel jsem i mrazit snaha marná stejně tak slzím i na km jeli založen táborák nebo proběhne molekula marjánky...čekám až se dostanete k tématu jak rostliny získávají vytváří v sobě prvky a sloučeniny. Ve vašem podání to bude počteníčko...třeba záhada chlóru jeho neuspokojivě (ne)vysvětlená podstata při výživě rostlin a to hlavně u těch které se nedotknou země...krásný den

... a přitom stačí ten nůž namočit do studené vody...

Dekuji, dekuji, dekuji! Zase muzu byt chvili v kuchyni za chytraka!-)

Těší mě, že se vám líbí, Michale. Krásný večer přeju.

Za socialismu jsem koupil jakýsi kráječ cibule který zamezoval šíření dráždivých látek do okolí. Zkusil jsem ho a udělal dobře, že jsem nakrájenou cibuli ochutnal. Byla šíleně hořká. Že by za to mohla nekvalitní ocel?

Jestli nebyla nakrájená příliš na drobno. Ony tyhle udělátory k tomu svádějí a pak je cibule hořká.

Kdepak, není nad dobře nabroušený nůž (což mám, a bylo mi dodnes divné, proč mě cibule prakticky neštípe).

Když krájím cibuli, tak si vždy před každou půlkou namočím nůž do studené vody a neotírám ho. Když jdu krájet druhou půlku, znovu ho namočím - a nebrečím...

Ty těkavé látky se rozpouští ve vodě, proto jich přechází do vzduchu míň, když je nůž mokrý.

Dá se to ještě optimalizovat. Krájet cibuli pod vodou. Ale to je hardcore, neumím si představit, jak bych to měla dělat.

Díky za návštěvu a krásný večer.

Další zajímavůstka do skládačky kuchyňských znalostí. A aspoň vím proč se Čumák ani nesnaží čuchnout k cibuli, i když má živý zájem o všechno. Např. předevčírem projevil živý zájem o pěkný kus upečeného bůčky, který si sundal ze sporáku a, zlatíčko moje milé, nic přitom nerozbil. Dostalo se mu důrazného "ty ty ty"...

Je to hodný pořádkumilovný pes. Nejspíš usoudil, že dokud se masu věnujete, tak je vaše. Když vás přestane bavit, tak si ho smí vzít on.

Tohle nám udělal minulý pes - když byl ještě štěně. Měla jsem krásnou obrovskou flákotu masa, hezky jsem ji okořenila a osolila, pomazala olejem a otočila jsem se pro nějaké další koření. Pes usoudil, že už maso nepotřebuju, protože jsem se k němu otočila zády. Člověk se na ně ani nemůže zlobit...

Podobně mi nynější pes jako štěně luxoval odpadkový koš. Když se večer všechno uklidnilo, tak si otevřel dvířka v kuchyni pod myčkou - a zkontroloval jeho obsah. Co se mu líbilo to zkonzumoval - zjevně to už nikomu z nás nepatřilo a jeho psí logikou to bylo jeho.

My chodili večer luxovat ledničku a pes chodil luxovat odpadkový koš. Dával si pozor, abychom se v kuchyni nesetkali, takže trvalo dost dlouho, než se na to přišlo.

Vám i Čumáčkovi krásný večer, mějte se moc hezky.