Galaktické příběhy – Andromeda
Andromeda se poprvé objevila v řecké mytologii. Byla dcerou aithiopského krále Kéfea a jeho manželky Kassiopey. Na nebi ji najdeme díky řeckému astronomovi Ptolemaiovi, který Andromedu zařadil mezi 48 tehdy známých souhvězdí.
V souhvězdí Andromedy se nachází zdroj slabšího meteorického zdroje Andromedid. Budou nejlépe vidět za pár týdnů - v listopadu. Proslulé se ale toto souhvězdí stalo díky galaxii Andromedě s oficiálním názvem M31.
Andromeda
Galaxie v Andromedě je od nás vzdálena 2,5 milionu světelných let. Je to nejvzdálenější objekt, jaký je pouhým okem vidět na nočním nebi. Je jedním z mála vesmírných objektů, které se k nám přibližují, místo aby se nám díky rozpínání vesmíru vzdalovaly.
Je největším členem lokální skupiny galaxií, do které patří i Mléčná dráha - má průměr 200 000 světelných let a hmotnost kolem 1000 miliard Sluncí.
V centru Andromedy pozorujeme supermasivní černou díru s hmotností 140 milionů Sluncí. Pro srovnání – černá díra v centru naší vlastní galaxie má hmotnost „jen“ 3,4 milionu Sluncí.
Nedaleko andromediny centrální černé díry pozorují vědci zajímavý jev. Rotuje kolem ní disk, složený z poměrně starých načervenalých hvězd. Uprostřed nich se naopak nachází hlouček zhruba čtyř set mladých objektů s namodralým světlem (viz schematický obrázek dole). Musely vzniknout přímo na tomto místě, nejsou totiž dostatečně staré na to, aby se sem mohly dopravit z vnějších částí galaxie. Vědci tu pozorují ještě několik zdrojů rentgenového záření, které naznačují, že v tomto akrečním disku je přítomno i několik neutronových hvězd nebo dalších, menších černých děr.
Galaxie v Andromedě se k naší galaxii přibližuje rychlostí 144 km/s. Vzhledem k tomu, že oběžná dráha Slunce kolem centra galaxie míří směrem k Andromedě, je vzájemná momentálně pozorovaná rychlost Slunce a této sesterské galaxie dokonce ještě vyšší, kolem 300 km/s.
Podobně jako naše, vykazuje galaxie v Andromedě tzv. diferenciální rotaci. Rotuje jinak, než by tomu bylo u pevného tělesa – různě vzdálené oblasti mají různou rychlost oběhu kolem centra.
Plánovaná srážka Andromedy s naší galaxií
Galaxii v Andromedě doprovází při její cestě vesmírem zhruba desítka menších galaxií, které k sobě připoutala svou gravitací. Celý systém se během několika miliard let „srazí“ s Mléčnou drahou. Podobné srážky si ale nesmíme představovat jako obří kosmické katastrofy. Vzdálenosti mezi jednotlivými hvězdami obou galaxií jsou dostatečně velké na to, aby se obě galaxie jednoduše promísily. Výsledkem nebudou srážky už existujících hvězd, ale vznik nových hvězd z mezihvězdného plynu a prachu obou galaxií, kterému dá „srážka“ impuls ke zhušťování a tvorbě nových slunečních systémů.
Pokud v té době bude ještě existovat inteligentní život, bude moci pozorovat, jak se na nočním nebi rozpustí pás Mléčné dráhy a nahradí jej miliardy nových hvězd.
Podle některých počítačových simulací bude následně Sluneční systém vynesen gravitační silou obou galaxií do okrajové oblasti nového smíšeného systému.
To už ale ze Země nikdo pozorovat nebude.
Slunce se mezitím přemění na červeného obra,
poté, co sežehlo a zničilo nejbližší planety včetně Země.
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,27
- Průměrná čtenost 1331x