Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výpravy na Měsíc – úklid starých satelitů a vesmírného šrotu

13. 04. 2017 8:00:39
Co se stalo s vysloužilými satelity a sondami? Pro návrat lidí na Měsíc se musí jeho oběžná dráha znovu zmapovat a „uklidit“. (délka blogu – 5 min)

Na oběžné dráze Země se dnes nachází velké množství malých a velkých předmětů. Je jich stále více. Ke ztracenému nářadí astronautů se přidávají další a další vysloužilé satelity a sondy. Vesmírné agentury jejich výskyt pečlivě mapují. Mají k tomu dobrý důvod. Rychle se pohybující úlomky na oběžné dráze jsou pro funkční satelity velice nebezpečné.

Podobná, i když ne tak drastická situace panuje i v blízkosti našich vesmírných sousedů – Měsíce a Marsu. V průběhu let se k nim vydaly desítky sond. Některé spadly na jejich povrch, jiné se ale dosud nacházejí na oběžné dráze. Seznam sond, které byly ze Země vyslány k Měsíci, si můžete prohlédnout na této stránce. (https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_missions_to_the_Moon)

Návrat lidí na Měsíc

Dlouhé roky poté, co na Měsíci přistávaly americké výpravy, zůstal průvodce naší planety opuštěný. To se má v budoucích letech změnit. Měsíc pro sebe objevili jak astronomové tak různé vesmírné agentury a dokonce i soukromé firmy, které chtějí nabídnout další level vesmírného turismu.

Dříve, než se k Měsíci vydají lidé, je potřeba vytvořit podrobnou mapu kosmického smetí na jeho oběžné dráze. To ale není zdaleka tak jednoduché jako u Země.

Odpad na oběžné dráze Měsíce

Malé úlomky na naší vlastní oběžné dráze máme pod dozorem. Jak by se ale dalo monitorovat stejné vesmírné smetí u 380 000 kilometrů vzdáleného měsíce? Teleskopy, které by mohly smetí sledovat, jsou oslepovány slunečním světlem. Měsíční povrch má albedo kolem 0,12. Odráží tedy kolem 12 % slunečních paprsků. To znemožňuje přímé optické pozorování malých a tedy málo jasných předmětů citlivými teleskopy.

Na pomoc přichází radarová technika

Vědci a technici NASA museli vytvořit jiný systém. Vědci používají 70-ti metrovou anténu v kalifornském Goldstone. Vysílají svazek mikrovlnného záření. Sonda nebo odpad, které se nacházejí na oběžné dráze kolem Měsíce a které toto záření zasáhne, odrazí záření zpět k Zemi. Tam ho zachytí Green Bank radioteleskop v Západní Virginii.

Metoda má první úspěch. S její pomocí se podařilo objevit ztracenou indickou sondu Chandrayaan-1.

Chandrayaan-1

Indická sonda startovala v říjnu 2008. Měla obíhat Měsíc zhruba dva roky a mimo jiné snímkovat jeho povrch v různých pásmech spektra a hledat stopy vody na Měsíci. Na místo určení se dostala v listopadu 2008. Vysadila přistávací modul, který měřil atmosféru Měsíce a plánovaně se zřítil v blízkosti jižního pólu.

Sonda ale už v roce 2009 ztratila spojení s řídícím střediskem. Mise byla předčasně ukončena. Vědci se ani nedozvěděli, jestli se zřítila na povrch Měsíce nebo se stále nachází na oběžné dráze.

Sonda byla objevena až nedávno, díky snaze zmapovat vesmírné smetí v blízkosti Měsíce. Byla nalezena ve výšce 200 km na oběžné dráze, která se od původní liší o 180 stupňů, jinak se ale podobá její poslední známé dráze, která vede nad polárními oblastmi Měsíce.

Pomyslný „úklid“ nebo spíše mapování objektů, které krouží kolem Měsíce tedy může začít. Měsíc se má jednoho dne stát odrazovým můstkem pro mise k Marsu. Základny, které se na Měsíci mají vybudovat, budou užitečné i pro astronomy. Na odvrácené straně Měsíce jsou ideální podmínky pro pozorování vesmíru. Den a noc totiž na Měsíci trvají 14 dní – dost času na detailní pozorování, nerušené slunečním zářením.

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 13.4.2017 8:00 | karma článku: 23.94 | přečteno: 556x

Další články blogera

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.54 | Přečteno: 493 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.35 | Přečteno: 534 | Diskuse

Dana Tenzler

Sladký chlebový závin (vánočka) by Dana Tenzler

Nemusí být vždycky jen kaviár – nebo žitný chleba. Jeho sladká varianta, na kterou se nejvíc hodí pojmenování vánočka. (délka blogu 2 min.)

14.10.2017 v 17:41 | Karma článku: 15.56 | Přečteno: 352 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč vlastně fungují – přesýpací hodiny?

Co mají přesýpací hodiny společného s klenbou kostela – a proč vlastně fungují tak, jak fungují? (blog je dnes kratší, ca. 2 min.)

12.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 26.87 | Přečteno: 860 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.54 | Přečteno: 493 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 266 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.04 | Přečteno: 88 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 20.89 | Přečteno: 522 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.35 | Přečteno: 534 | Diskuse
Počet článků 383 Celková karma 22.91 Průměrná čtenost 722

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tohle je hobby blog a navíc ... tahle varianta hry "kdo ho má delšího" mi přijde spíše legrační.

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.