Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mlhovina v Orionu a její královna

25. 05. 2017 8:00:23
Známá mlhovina v Orionu skrývá ve svém nitru nejteplejší a nejjasnější hvězdu v našem vesmírném okolí. Obří hvězda je mladší, než naše lidská rasa. (délka blogu 5 min.)

Mlhovina v Orionu

Mlhovina v Orionu je známá pod zkratkou M 42 (Messierův katalog, pořadové číslo 42), je to tzv. emisní mlhovina, vzdálená kolem 1 500 světelných let. Nachází se v souhvězdí Orionu (viz obrázek).

Rozkládá se na rozloze 33 světelných let. Její součástí je skupina hvězd, nazývaná Trapez, která je složená z velmi mladých hvězd. O jedné z nich budu psát v tomto blogu.

Mlhovina v Orionu se vyvíjí z velkého oblaku mezihvězdného vodíku, nejčastějšího vesmírného chemického prvku, který vznikl už při Velkém Třesku. V jejím nitru se momentálně nachází nejbližší a nejaktivnější oblast, ve které se formují nové hvězdy. Hubbleův teleskop odhalil prachový disk kolem některých z těchto hvězd. Jedná se pravděpodobně o počáteční stádium vývoje planetárních soustav.

Není tedy divu, že se Mlhovina v Orionu těší u vědců velké oblibě. Jednoho vzdáleného dne se z ní nejspíše vytvoří otevřená hvězdokupa, podobná Plejádám.

Skutečnou královnou této mlhoviny a hvězdou, která jí panuje, je modrá obryně se svítivostí 200 000 našich Sluncí.

Její královská výsost

Dvojhvězda, která dostala romantické jméno Théta Orionis C (nebo 41 Ori C). Je nejjasnější členkou malého čtyřúhelníku, který se nachází uprostřed mlhoviny. Tento čtyřúhelník se dá rozlišit jen dalekohledem. Pouhým okem ho vidíme jako jednu jedinou hvězdu.

Obě její části této královské dvojhvězdy, které se nazývají C1 a C2, jsou od sebe na obloze vzdálené jen 0,037 obloukové vteřiny.

Hlavní část dvojhvězdy, složka C1, je velká a velmi teplá hvězda s povrchovou teplotou 45 000 K (pro srovnání – povrchová teplota Slunce činí jen 6000 K), vyzařující modré světlo. Théta Orionis C1 je tak na naší noční obloze tou nejteplejší hvězdou, kterou jsme schopni vidět pouhýma očima.

Je těžká jako 40 Sluncí a pořád ještě se nachází na hlavní posloupnosti v Hertzsprung Russellově diagramu. Znamená to, že pořád ještě spaluje své původní palivo (vodík) na helium. Tato reakce probíhá daleko efektivněji u těžkých hvězd než lehčích. Théta Orionis je tedy velice mladou hvězdou. Vznikla teprve před několika sty tisíci let - je mladší než naše lidská rasa.

Její Jasnost

Patří k nejjasnějším hvězdám, které známe. Na našem nebi ovšem opticky nejjasnější není, je od nás vzdálena kolem 1500 světelných roků, jeví se nám tedy spíše průměrně.

To nic nemění na skutečnosti, že horká hvězda Théta Orionis C1 produkuje obrovské množství UV záření. Díky němu se materiál mlhoviny v Orionu pozvolna ionizuje a nejspíše také „vypařuje“. Její záření je také zodpovědné za to, jak vypadá mlhovina v Orionu v našich dalekohledech – jeví se nám jako dobře ozářené až světélkující mračno s načervenalou barvou.

Za tu je mimochodem zodpovědný fyzikální proces, vyvolaný intenzivním zářením extrémně aktivní a horké hvězdy. Vodík, který se jejím vlivem ionizoval, se snaží znovu rekombinovat do neutrální vodíkové molekuly. Přitom vysílá přebytečnou energii ve formě charakteristického načervenalého záření.

Všechny hvězdy vysílají do svého okolí více či méně intenzivní hvězdný vítr, složený z částic a elektromagnetického záření. Théta Orionis C1 své okolí zaplavuje větrem, který je 100 000x intenzivnější, než sluneční vítr. Částice se v něm pohybují rychlostí kolem 1000 km/s.

Magnetická osobnost

Théta Orionis C1 patří k těm několika málo horkým modrým hvězdám, u kterých se podařila prokázat existence magnetického pole.

To z ní dělá mimo jiné zajímavý objekt pro dlouhodobá sledování. Dalo by se u ní například pozorovat zpomalování rotace kolem vlastní osy, způsobené právě jejím silným magnetickým polem. Vědci proto velice přesně určili hodnotu její rotace a dále ji sledují. V současnosti rotuje hvězda s periodou 15,426 (+- 0,002) dne. Pro srovnání, rotace našeho Slunce odpovídá 25,38 dní.

Vědci ale nemusí spěchat. Královna Orionu vybuchne jako supernova až za několik miliónů let.

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 25.5.2017 8:00 | karma článku: 23.16 | přečteno: 506x

Další články blogera

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.54 | Přečteno: 492 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.35 | Přečteno: 534 | Diskuse

Dana Tenzler

Sladký chlebový závin (vánočka) by Dana Tenzler

Nemusí být vždycky jen kaviár – nebo žitný chleba. Jeho sladká varianta, na kterou se nejvíc hodí pojmenování vánočka. (délka blogu 2 min.)

14.10.2017 v 17:41 | Karma článku: 15.56 | Přečteno: 352 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč vlastně fungují – přesýpací hodiny?

Co mají přesýpací hodiny společného s klenbou kostela – a proč vlastně fungují tak, jak fungují? (blog je dnes kratší, ca. 2 min.)

12.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 26.87 | Přečteno: 860 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.54 | Přečteno: 492 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 265 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.04 | Přečteno: 88 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 20.89 | Přečteno: 522 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.35 | Přečteno: 534 | Diskuse
Počet článků 383 Celková karma 22.91 Průměrná čtenost 722

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tohle je hobby blog a navíc ... tahle varianta hry "kdo ho má delšího" mi přijde spíše legrační.

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.