Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Existují planety (a život na nich) i v centrech galaxií?

29. 05. 2017 8:00:47
Téměř všechny planety, které byly dodnes objeveny, se nacházejí ve spirálních ramenech naší Galaxie. Nyní vědci představili novou planetu, která vznikla v její centrální části. (délka blogu 5 min.)

To, co by bylo dřív zprávou roku, se dnes stalo běžným jevem: vědci už zase objevili v některém z jiných hvězdných systémů další planetu. Publikace, která vyšla před pár týdny, přesto odborníky nadchla. Co je na nové, Zemi podobné kamenné planetě, tak jedinečné?

OGLE­2016­BLG­1195Lb

Zprvu laika jistě zaujme její komplikované jméno. Skládá se ze zkratky názvu projektu, roku objevu, jména hvězdy, kolem které planeta obíhá a malého písmene „b“, které označuje první planetu v tomto systému, kterou jsme zaregistrovali. Pokud by se v dané soustavě vyskytovalo planet víc, dostanou přidělena ostatní písmenka abecedy v tom pořadí, v jakém byly objeveny.

OGLE je zkratka, která označuje projekt „Optical Gravitational Lensing Experiment”. Jak už napovídá jeho název, využívá ke hledání cizích planet efekt gravitační čočky.

Gravitační čočka

Hodně hmotné objekty, jakými jsou i hvězdy, zakřivují ve své blízkosti prostor. Předpověděl to už Albert Einstein v roce 1913. Jev se podařilo prokázat při zatmění Slunce v roce 1919.

Světlo, které prolétá v těsné blízkosti hvězdy, se působením tohoto zakřivení nepatrně odklání od svého původního směru. Signál, přicházející od vzdálené hvězdy se tak v určitém momentu zesiluje, podobně, jako by byl koncentrován do jednoho místa optickou čočkou. Odtud pochází i název „čočka“.

Vzdálenější hvězda, jejíž světlo se zesiluje, se pak po dobu působení gravitační čočky mění v dalekohledu z bodového zdroje na zdroj, který vypadá jako kroužek. Komplikovanější objekty (například galaxie) mohou působit dojmem kříže nebo nepravidelných složitých obrazců.

Pokud kolem vzdálenější hvězdy obíhají planety, je přírůstek jasnosti odlišný a dají se z něj odvodit dokonce i vlastnosti vzdálené planety. Planeta může například způsobit dodatečný záblesk nebo zvýšení jasu, které trvalo v případě výše zmíněné planety několik hodin.

K čemu je vlastně dobré objevování planet pomocí mikro gravitačních čoček?

Pomocí tzv. mikro gravitační čočky bylo dodnes odhaleno jen několik desítek planet. V porovnání s ostatními metodami, především s výsledky vesmírného teleskopu Kepler, který objevil už několik tisícovek planet, se může zdát toto množství zanedbatelné. Všechny tyto planety, objevené pomocí mikro gravitačních čoček, ale vědce nadchly. Jedná se totiž o jinou kategorii planet.

Moderní vesmírný teleskop Kepler objevuje poměrně nedaleké planety. Zkoumá jasnost jednotlivých hvězd a všímá si změn a kolísání jejich světelného signálu. Z něj se pak dá vyčíst existence planet, které kolem hvězdy krouží a částečně ji při svém oběhu kolem ní zakrývají. Je tedy logické, že může prozkoumávat jen hvězdy s dostatečně vysokou jasností – a tím i hvězdy, které jsou poměrně blízko našeho Slunce. Jedná se zpravidla o hvězdy, které se nacházejí v našem spirálním ramenu Galaxie, vzdálené jen několik set světelných roků.

Projekt OGLE toto omezení nemá. Výše zmíněná planeta, jejíž existence byla zveřejněna před několika týdny, je například vzdálená kolem 13 000 světelných roků. Nepatří do žádného ze spirálních ramen naší galaxie – naopak, nachází se v místě, které tvoří galaktickou výduť blízko jejího centra.

Existují v centru naší Galaxie planety?

Na horním obrázku je vidět 360° panorama Mléčné dráhy, tak jak ji můžeme vidět na nebi severní a jižní polokoule. Z naší pozice na Zemi vidíme naši mateřskou galaxii zevnitř, nacházíme se v jednom z jejích spirálních ramen. Dobře rozeznáme světlejší středovou část, která je silnější a jasnější než oblasti ramen. Hvězdy v ní jsou navzájem bližší než jejich kolegyně na periferii Galaxie.

Nově objevená planeta OGLE­2016­BLG­1195Lb se nachází právě v této části galaxie, které říkáme galaktická výduť. Dá se očekávat, že relativně blízké hvězdy se navzájem gravitačně ovlivňují a především ruší svým vlivem vývoj planetárních disků svých sousedek. Kolem hvězd, které se nacházejí blízko galaktického jádra, tedy nejspíš nebude obíhat tolik planet, jako kolem jejich kolegyň v galaktických ramenech.

Vlastnosti OGLE­2016­BLG­1195Lb

Nově objevená planeta je zhruba tak velká jako Země. Je zatím nejmenší a nejlehčí planetou, kterou se podařilo objevit pomocí mikro gravitační čočky. Obíhá svou hvězdu dokonce ve stejné vzdálenosti, v jaké Země obíhá kolem Slunce. Tím ale veškerá podoba s naší vlastní planetou končí.

Mateřská hvězda OGLE­2016­BLG­1195Lb totiž vůbec není podobná Slunci.

Vědci si dokonce nejsou ani jistí, jestli je to „skutečná“ hvězda, ve které se zažehla termonukleární reakce, nebo jde o objekt, který zůstal na polovině cesty mezi obří planetou a hvězdou. Podle výpočtů by měla mít 0,08 hmotnosti Slunce nebo 81násobek hmoty Jupitera. To by znamenalo, že se nachází přesně na hranici mezi hvězdou a tzv. hnědým trpaslíkem, objektem, který nemá dostatek hmoty na to, aby se v něm zažehlo spalování vodíku na helium. Omezenou dobu v něm ovšem může probíhat přeměna deuteria (těžkého vodíku) na helium.

V obou případech to pro planetu na oběžné dráze srovnatelné s oběžnou dráhou Země znamená, že od své hvězdy nedostává téměř žádnou energii. Je na ní s největší pravděpodobností dokonce větší zima než na Plutu v naší vlastní Sluneční soustavě.

Opravdovou vzácnost dělá z nově objevené planety tedy její poloha – obíhá kolem hvězdy, která patří k centrální části naší galaxie, kde jsou hvězdy tak blízko sebe, že se navzájem gravitačně ruší. Pro planety, které potřebují stabilní gravitační podmínky, je to velice nepříznivá situace. Přesto se v disku hvězd naší Galaxie minimálně tato jediná planeta vytvořila. Co víc, jedná se o kamennou planetu s pevným povrchem, která by (v příznivějších podmínkách) mohla hostit život.

Představte si planetu, jejíž nebe je doslova poseté hvězdami. V noci není tma, obrovské množství hvězd osvětluje noční část planety téměř stejně jasně, jako tamní Slunce. Jak by asi vypadal život na takové vzdálené planetě?

Zdroje:https://arxiv.org/pdf/1703.08548.pdf, astronomie.de, spektrum.de, NASA,https://www.nature.com/nature/journal/v439/n7075/pdf/nature04441.pdf

Autor: Dana Tenzler | pondělí 29.5.2017 8:00 | karma článku: 23.22 | přečteno: 730x

Další články blogera

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.54 | Přečteno: 492 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.35 | Přečteno: 534 | Diskuse

Dana Tenzler

Sladký chlebový závin (vánočka) by Dana Tenzler

Nemusí být vždycky jen kaviár – nebo žitný chleba. Jeho sladká varianta, na kterou se nejvíc hodí pojmenování vánočka. (délka blogu 2 min.)

14.10.2017 v 17:41 | Karma článku: 15.56 | Přečteno: 352 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč vlastně fungují – přesýpací hodiny?

Co mají přesýpací hodiny společného s klenbou kostela – a proč vlastně fungují tak, jak fungují? (blog je dnes kratší, ca. 2 min.)

12.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 26.87 | Přečteno: 860 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.54 | Přečteno: 492 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 265 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.04 | Přečteno: 88 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 20.89 | Přečteno: 522 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.35 | Přečteno: 534 | Diskuse
Počet článků 383 Celková karma 22.91 Průměrná čtenost 722

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tohle je hobby blog a navíc ... tahle varianta hry "kdo ho má delšího" mi přijde spíše legrační.

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.