Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Měli bychom přestat s hledáním mimozemšťanů? Projekty SETI a METI

7. 08. 2017 8:00:06
Proč se dosud nepodařilo nalézt mimozemské civilizace? A máme je vůbec hledat? Není to příliš riskantní? SETI a METI a jejich následky. (délka blogu 7 min.)

Proč mlčí SETI?

Zkratka SETI znamená „Search for Extraterrestrial Intelligence“. Je to projekt, zabývající se hledáním mimozemské civilizace pomocí zachycování její rádiové komunikace. Předpokládá, že vysílání elektromagnetického záření (a jednoho jeho druhu, rádiového záření) je nejpravděpodobnější cesta, jakou by zvolila civilizace, která by s námi chtěla komunikovat. Přes veškeré úsilí se ovšem vědcům z programu SETI nikdy nepodařilo zachytit žádné signály, které by se daly identifikovat jako kontakt s mimozemskou civilizací. Důvodů může být hned několik:

Šum – signály, které musí překonat velké vzdálenosti, degenerují. V určité vzdálenosti se pak nedají rozlišit od všudypřítomného pozadí a signálového šumu.

Strategie – při kontaktu s neznámým prostředím nebo s neznámým „protivníkem“ je rozumé, aby mimozemšťan nebyl vidět nebo nebyl vidět jako první. Tím, že se ukáže protivníkovi, o kterém neví, jestli je to přítel nebo nepřítel, riskuje.

Stejně ale riskujeme i my. Existuje malá, ale nezanedbatelná pravděpodobnost, že kdesi ve vesmírných dálkách existuje civilizace, která právě hledá úrodné planety s kyslíkovou atmosférou. My, obyvatelé takové planety, pro ně nemusíme být zdaleka tak vítaní jako naše planeta s jejími materiálními zdroji.

Poté, co se s námi hypotetická civilizace seznámila, by také mohla usoudit, že je vhodné proti nám vést preventivní válku, protože jsme příliš agresivní.

Je možné, že po prvním střetu s agresivními mimozemšťany se bude cizí mírumilovná civilizace nejspíše snažit vypadat úplně nenápadně. Nebude vysílat žádné signály a nebude se snažit na sebe upoutat pozornost méně mírumilovných společenství.

Technické možnosti – pokud pomineme možnost nějakého zatím nepředvídaného pohonu, mohou se technicky rozvinuté civilizace pohybovat galaxií jen několika procenty rychlosti světla. Během deseti miliónů let tak může taková civilizace osídlit celou Galaxii, (statisíce světelných roků). Znamená to, že pokud dnes nepozorujeme žádné mimozemské kolonizátory, neexistovala před zhruba deseti milióny let žádná technicky rozvinutá civilizace, která by se mohla vydat na cestu napříč Galaxií, aby osidlovala pusté planety. Jinak by už byli naši vesmírní bratři doslova za dveřmi. V krajním případě to může znamenat, že tou civilizací, která by se měla vydat na cestu a osidlovat Galaxii – jsme my. Mohlo by to znamenat, že jsme široko daleko první civilizací, která pomalu vyvíjí schopnost dobývat mezihvězdný prostor.

METI místo SETI?

„Když nejde hora k Mohamedovi...“, pomysleli si někteří z vědců – a zrealizovali projekt METI. Zkratka METI znamená Messaging to Extraterrestrial Intelligence. Na rozdíl od SETI se METI zabývá nikoliv zachycením, ale vysíláním signálů.

Jedním z prvních kandidátů se stala hvězda Tau Ceti, vzdálená 11, 9 světelných roků. Je jen o něco slabší než naše Slunce. Krouží kolem ní hned několik planet, některé z nich jsou v obyvatelné zóně.

Signál poletí k Tau Ceti téměř 12 let, odpověď bude potřebovat stejnou dobu. Nejedná se tedy o moc rychlou komunikaci ani v případě, že jej někdo zachytí a odpoví na něj.

Přesto vyvolal tento počin u některých kolegů vlnu nevole. Vadil jim hlavně fakt, že se s nimi nikdo neporadil a vysílal signály bez svolení široké veřejnosti.

O tom, jestli na sebe budeme upozorňovat své široké okolí, by prý neměli rozhodovat jednotlivci, tvrdí skupina oponentů, ale odborná komise. Možná je to i důvod, proč jsme zatím nezaznamenali signály cizích civilizací - stejně jako tady na Zemi se nemohou dohodnout, jestli je chtějí vysílat nebo ne.

Vysílat nebo nevysílat signály?

Argumenty, které mluví proti, jsou logické. Reakce mimozemšťanů jsou nepředvídatelné. Nikdo nemůže odhadnout jejich schopnosti a potřeby – proto nemůžeme dopředu říci, jestli budou přátelští nebo nepřátelští.

My sami jsme právě na počátku vývoje, který nám umožňuje kontakt s jinou civilizací. Dá se tedy předpokládat, že alespoň část ostatních, v naší blízkosti žijících mimozemšťanů, je vyvinutější než my. Možná dokonce o milióny let. Zároveň ale nevíme, zda život vzniká zákonitě nebo spíš výjimečně, natož abychom si mohli být jistí, jestli se z každého zdroje živé hmoty vyvine technická civilizace.

Začátečník by se měl držet zpět a zatím spíše jen naslouchat, co se v našem hvězdném okolí děje. Měl by nejdříve mapovat situaci, než se odváží navázat spojení.

Jeden argument se týká přímo nás, pozemšťanů. Počítá s tím, že část našich současníků bude na snahu navázat kontakt s cizí civilizací reagovat s nevolí. Nejspíše se pak vytvoří aktivistické skupinky, které věnují celé své úsilí zastavení podobných projektů. Mohly by dokonce v budoucnu dosáhnout i toho, že vlády zemí našeho světa pozastaví tok peněz, určených pro výzkum vesmíru. Neměli bychom tedy přeceňovat lidskou toleranci a riskovat, že podobné projekty znechutí širokou veřejnost.

Kolik mimozemšťanů může zachytit naše signály?

Odhaduje se, že okruhu 250 světelných roků existuje zhruba 260 000 hvězd. 17 000 z nich se nachází blíže, než 100 světlených roků. 75 % nebo dokonce 85 % z nich jsou Červení trpaslíci - menší a velice aktivní hvězdy, vyzařující většinu svého záření v infračervené oblasti spektra. Mají relativně nízkou povrchovou teplotu, proto mají červenou barvu. Pokud je vyloučíme a budeme předpokládat, že život existuje převážně u hvězd podobných našemu Slunci, zbývá v našem výběru pořád ještě kolem 3000 hvězd. Mohlo by kolem nich kroužit odhadem 500 až 1000 planet, které se nacházejí ve vhodné vzdálenosti a splňují podmínky pro vznik života.

To samozřejmě neznamená, že na nich musela vzniknout technická civilizace. Možná nepřežila některou z možných planetárních nebo vesmírných katastrof – je ale nepravděpodobné, že se tak stalo na úplně všech planetách. Nejspíše bude tedy záležet na tom, jak dlouho taková vysoce technicky vyvinutá civilizace existuje ve stavu, kdy je schopná s námi navázat kontakt.

My sami se můžeme řadit k vyspělým civilizacím jen zhruba sto let. Vycházím přitom z objevu kvantových jevů a ze schopnosti, zpracovávat různé elektromagnetické jevy. Co se týká schopnosti cestování vesmírem – v tomto oboru dosud k vyspělým nepatříme. To ale k prvnímu kontaktu není potřeba.

Sto let je jen zhruba 40 miliontina existence naší planety. I po miliónu let, kdy budeme existovat jako vyspělá civilizace, budeme ve srovnání s naší planetou ještě velice „mladí“. Dá se očekávat, že se v průběhu miliónu let „strefíme“ do časového pásma existence nějaké blízké mimozemské civilizace? A dá se to předpokládat v průběhu příštích sto let? Nakolik je pravděpodobné, že někde v naší blízkosti existují mimozemšťané, kteří jsou technicky vyspělí a zároveň ochotní ke kontaktům, právě teď?

Jak dlouho může existovat technická civilizace?

Jak dlouho se vůbec může civilizace udržet na vysokém stupni technického rozvoje, aniž by podlehla svému základnímu (původně zvířecímu) programování a sama sebe zničila například válkou nebo svou vlastní touhou implantovat technologii do běžného života?

Odpověď je v podstatě logická a překvapivě jednoduchá. Technická civilizace může opravdu překonat veškeré překážky a existovat neomezeně dlouhou dobu, pokud... pokud se jí podaří splnit jeden předpoklad. Je jím „krok“ do vesmíru.

Obrovské vesmírné vzdálenosti, které překlene ta část civilizace, která se vydala na cestu vesmírem, ji ochrání jak před zničením mateřské planety, tak před eventuálními konflikty. Jednotlivé, nejspíše velice početné skupiny jedinců mohou přežívat nekonečně dlouhou dobu, protože katastrofický scénář nikdy naráz nevyhubí všechny (vzájemně už hodně vzdálené) skupiny.

Pokud bychom tedy chtěli a měli hledat velice vyvinutou mimozemskou civilizaci, je pravděpodobné, že s naší úrovní dalekohledů nemáme moc šancí.

Nejspíše ji nenajdeme na žádné z blízkých planet. Může se ale stát, že taková civilizace existuje a nachází se v našem „dohledu“. Pochází ze vzdálenější části naší galaxie a ve vesmírném prostoru žije už delší dobu. Jakkoliv obrovské by měly být mimozemské základny, pro naše teleskopy jsou ovšem zatím nepostřehnutelné.

Jak byste formulovali poselství, které vyšleme takové civilizaci? Vzhledem ke stavu lidstva, aktuálním krizím a válkám by byla možná nejvhodnější věta: „Vyzvedněte nás odsud! Zn.: Spěchá!“

Autor: Dana Tenzler | pondělí 7.8.2017 8:00 | karma článku: 25.86 | přečteno: 990x

Další články blogera

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.54 | Přečteno: 492 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.35 | Přečteno: 534 | Diskuse

Dana Tenzler

Sladký chlebový závin (vánočka) by Dana Tenzler

Nemusí být vždycky jen kaviár – nebo žitný chleba. Jeho sladká varianta, na kterou se nejvíc hodí pojmenování vánočka. (délka blogu 2 min.)

14.10.2017 v 17:41 | Karma článku: 15.56 | Přečteno: 352 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč vlastně fungují – přesýpací hodiny?

Co mají přesýpací hodiny společného s klenbou kostela – a proč vlastně fungují tak, jak fungují? (blog je dnes kratší, ca. 2 min.)

12.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 26.87 | Přečteno: 860 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.54 | Přečteno: 492 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 265 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.04 | Přečteno: 88 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 20.89 | Přečteno: 522 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.35 | Přečteno: 534 | Diskuse
Počet článků 383 Celková karma 22.91 Průměrná čtenost 722

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tohle je hobby blog a navíc ... tahle varianta hry "kdo ho má delšího" mi přijde spíše legrační.

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.