Židovská matka atomové bomby

17. 08. 2017 8:00:20
Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

Narodila se v roce 1878 ve Vídni. Oba rodiče byli sice z poloviny Židé, své děti ale dali pokřtít evangelicky. Náboženství nemělo v jejím životě žádnou zvláštní pozici. Rodina se raději věnovala hudbě a literatuře.

Už jako malá se prý naše hrdinka často v noci vkrádala do velké rodinné knihovny a potajmu četla v matematických a fyzikálních knihách. Dnes by to nebylo výjimečné – malá holčička ale vyrůstala v době, když ženy fyziku nebo matematiku studovat nesměly. Díky benevolentnímu otci se ovšem v této rodině dostalo všem dcerám takové vzdělání, jaké si každá z nich přála. Ona sama patřila k prvním dívkám, které směly ve Vídni složit maturitu. Poté se zapsala na univerzitu, zpočátku studovala francouzštinu, prý aby se zavděčila otci, který trval na tom, že si má vytvořit nějakou profesi. Z mladé dívky se stala učitelka. Později přešla na katedru, kde vyučoval Ludwig Boltzmann, duchovní otec Boltzmannovy konstanty, spojující energii volných částic s jejich teplotou. Ve 28 letech zde získala doktorát z fyziky.

Od roku 1907 navštěvovala přednášky jiného fyzikálního velikána, Maxe Plancka, tentokrát v Berlíně. Planck prý ze začátku vůbec nebyl nadšený. K tomu, aby mohla navštěvovat jeho přednášky, potřebovala naše hrdinka jeho osobní svolení, ženy totiž na univerzitě studovat nesměly. Svého rozhodnutí nelitoval, později se stala dokonce jeho asistentkou.

Opravdové lidské i vědecké přátelství ji ale spojovalo s chemikem Ottou Hahnem. Hahn se zabýval radioaktivními látkami, které objevila Marie Curie. Spolupráce s mladou teoretickou fyzičkou mu přišla velice vhod. Jejich zájmy a práce byly natolik odlišné, že si vlastně nikdy nemohli vzájemně konkurovat, naopak se spíše doplňovali. Jejich přátelství vydrželo až do smrti, přesto, že bylo v průběhu života podrobeno několika zkouškám.

Od roku 1917 už vedla oddělení, které se zabývalo „radioaktivní fyzikou“ a směla si říkat profesorka. V průběhu dalších let spolu s Hahnem objevila prvek Protaktinium a odhalili fyzikální charakter beta záření. V roce 1926 prokázala, že se z radioaktivních jader uvolňuje gama záření právě až po jejich rozpadu.

Když v roce 1933 přišel k moci Hitler a Německo se pomalu stávalo nacistickým státem, byla naše hrdinka ještě v relativním bezpečí. Jako rakouské občanky se jí netýkalo ani propouštění židovských vědeckých pracovníků, ani jí nehrozila deportace. To se dramaticky změnilo v roce 1938 po anexi Rakouska. Stala se německou občankou – a oficiálně se stala Židovkou. Její přátelé, kromě jiného i Otto Hahn, jí umožnili útěk do Švédska. Nebyla sama, zemi tehdy muselo opustit větší množství vědců.

Její situace nebyla jednoduchá. Prakticky přes noc byla připravena o milovanou práci, které podřídila celý svůj osobní život (nikdy se nevdala), o veškeré přátele i společenský život. Bylo jí právě 60 let. Ve Švédsku byla sice v bezpečí, nikoho tam ale neznala a co hůře - nemohla pokračovat ve svém výzkumu.

Vědecký svět přitom právě kráčel mílovými kroky směrem k dalším významným objevům. Otto Hahn, kterému se podařil prokázat Árijský původ, v Německu dál pokračoval v experimentech a s naší hrdinkou udržoval písemný kontakt. A byl to právě jeden z jeho dopisů, který ji ve švédském vyhnanství přivedl na onu důležitou myšlenku, díky které ji později celý svět nazýval „matkou atomové bomby“.

Hahn se jí svěřoval s výsledky experimentů. Ostřelováním uranu neutrony při nich vyvolalo vznik atomů barya. Původně přitom doufal, že se neutrony v jádrech uranu zachytí a přemění ho na některý z těžkých prvků.

Naše hrdinka byla první z fyziků, který si uvědomil, na čem se popisovaný jev zakládá. Neprodleně vypočítala, kolik energie se při rozpadu jader musí uvolnit, aby byly zachovány fyzikální zákony.

Vycházela přitom z toho, že atomové jádro uranu skutečně zachytí neutron, kterým bylo ostřelováno. Přitom přestane být jádro stabilní a rozpadá se na menší části. Objevila štěpení jádra. Navíc vypočítala, kolik energie se při štěpné reakci uvolní. V roce 1939 byly její poznatky zveřejněny a okamžitě vyvolaly obrovský zájem velmocí. Šlo jim samozřejmě o vojenské použití fyzikálního jevu.

Její celoživotní přítel, Otto Hahn, dostal v roce 1944 Nobelovu cenu za chemii. O roli naší hrdinky se nikdo nezmínil. Veřejnost se mohla o padesát let později dozvědět vpravdě neuvěřitelný důvod tehdejšího rozhodnutí. Naše hrdinka nedostala Nobelovu cenu proto, že „pouze“ vytvořila teoretické základy zkoumaného jevu a nezasloužila se o jeho praktický průzkum.

Lise Meitner nedostala Nobelovu cenu jen proto, že se neúčastnila praktických pokusů štěpení atomových jader. Nejspíše i proto ji vždycky zlobilo, když ji někdo nazýval „matkou atomové bomby“. Smrt velkého množství lidí po shození bomb na Hirošimu a Nagasaki, ji šokovala a od válečného využití štěpení atomových jader se vždy distancovala.

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 17.8.2017 8:00 | karma článku: 30.72 | přečteno: 1752x

Další články blogera

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 88 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.15 | Přečteno: 185 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.09 | Přečteno: 287 | Diskuse

Dana Tenzler

Čokoládoví velikonoční zajíčci

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)

18.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 22.20 | Přečteno: 391 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 88 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 23.31 | Přečteno: 505 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.15 | Přečteno: 185 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.09 | Přečteno: 287 | Diskuse
Počet článků 962 Celková karma 19.47 Průměrná čtenost 1288

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...