Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Planety – samotáři

21. 08. 2017 8:00:15
Kolik osamělých tmavých planet se potuluje vesmírem? Kolik planetárních soustav podlehlo gravitačním katastrofám? Vědci zveřejnili nové odhady. (délka blogu 4 min.)

V jednom z minulých blogů jsem zmínila zvláštní bludné planety. Letí mezihvězdným prostorem, aniž by patřily do některého konkrétního hvězdného systému.

Tyto planety kdysi vznikly v blízkosti mladých hvězd. Neměly ale moc štěstí. Planetární soustava, do které patřily, byla nestabilní. Část planet se přitom dostalo na dráhy, které je ze soustavy vymrštily, takže skončily jako osamělé, smutné artefakty, svědčící o síle gravitačních zákonů.

Blog si můžete přečíst zde: http://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=584063

Relativně malé a chladné těleso, které se pohybuje vně hvězdné soustavy, se dá objevit jen velice obtížně. Přesto o jejich existenci víme a zdá se, že dokážeme dokonce zhruba odhadnout jejich množství.

Astronomům se čas od času podaří zachytit jev, kterému říkají gravitační mikročočka.

Jevu se říká „čočka“ z jednoduchého důvodu – hmota (zde osamělá planeta) působí svou gravitací na světlo, které kolem ní prolétá. V gravitačním poli planety mění světlo svou dráhu. Při pozorování hvězdy se taková mikro gravitační čočka projeví náhlým nárůstem a poklesem jasnosti pozorovaného světla. Doba, po kterou jev trvá, přitom závisí na hmotnosti tělesa. Typicky trvá několik dní.

Polští vědci z varšavské univerzity nedávno zveřejnili výsledky porovnávání velkého počtu podobných gravitačních čoček. Vyvodili z nich závěry o četnosti a velikosti objevených osamělých planet.

Došli k závěru, že na každé čtyři hvězdy naší galaxie připadá jedna osamocená planeta velikosti Jupitera. Vědci navíc pozorovali řadu jevů, jejichž účinky byly ještě slabší a trvaly kratší dobu. Zdá se tedy, že se jedná o planety s daleko menší hmotností – přibližně stejně hmotné jako naše Země.

Proč je tento objev zajímavý?

Nový poměr mezi počtem pozorovaných osamělých „Jupiterů“ naznačuje, kolik hvězdných soustav skutečně prochází dramatickými změnami – a kolik z nich naopak zůstává stabilní a planety jsou v nich v původním stabilním počtu a stavu.

Gravitační stabilita hvězdných systémů je křehká. Počítačové simulace ukazují, že často stačí maličkost – a dokonce i velké planety typu Jupitera se v důsledku změn dostávají na nestabilní dráhy. Pokud se tak stane jen ve čtvrtině případů, znamená to, že jsou stabilnější planetární soustavy častější než nestabilní varianty.

Malé kamenné planety typu naší Země jsou na tom hůře. Mohou být z konkrétního planetárního systému vymrštěny i přesto, že není vyloženě nestabilní a velké planety v něm zůstaly. Byly nalezeny četné příklady, ve kterých se (původně značně vzdálené) planety typu „Jupiter“ nacházejí v nejbližším okolí samotné hvězdy. Takové soustavy už nejspíš nemají žádnou z kamenných planet, jelikož padly za oběť gravitačnímu vlivu obří planety, která v daném systému zaujala jejich místo.

To ovšem nic nemění na tom, že pokud jsou obří osamělé planety v mezihvězdném prostoru hodně vzácné, zbývá tedy obrovské množství relativně zachovalých planetárních soustav. V blízkosti hvězdy se pak mohou v optimálním případě nacházet planety s pevným povrchem a kamenným pláštěm, zatímco ve větší vzdálenosti hvězdu obíhají plynné planety s větší hmotností. Větší pravděpodobnost výskytu kamenných planet dává naději na větší pravděpodobnost existence života ve vesmíru.

Autor: Dana Tenzler | pondělí 21.8.2017 8:00 | karma článku: 21.22 | přečteno: 502x

Další články blogera

Dana Tenzler

Jak vznikl vesmír? A co bylo předtím?

Co způsobilo vznik vesmíru? Mohl vzniknout náhodně nebo je dílem božím? Na obě otázky umí dnes fyzika dát komplikovanou a zatím samozřejmě neověřenou odpověď.

20.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 24.01 | Přečteno: 793 | Diskuse

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.03 | Přečteno: 482 | Diskuse

Dana Tenzler

Kdo je kdo? (vesmírná alchymie 5/6)

V jednom jediném nepatrném okamžiku se rozhoduje o bytí a nebytí. Jen málokterý jev je dramatičtější, než výbuch supernovy II. typu. O tom, jak se vesmír stal dobře vybavenou chemickou laboratoří. (délka blogu 8 min.)

13.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.04 | Přečteno: 340 | Diskuse

Dana Tenzler

Vesmírná doba železná (vesmírná alchymie 4/6)

Odkud pochází prvek, bez něhož si neumíme představit život vyspělé civilizace? Jak a proč vznikalo ve hvězdách první železo? (délka blogu 5 min.)

9.11.2017 v 9:55 | Karma článku: 19.43 | Přečteno: 419 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jakub Tenčl

Jak myšlenky ovlivňují tělo?

Otázka, která se může zdát jasná, avšak jaké jsou konkrétní chemické procesy vyvolané myšlenkou? Pokud je pravda, že myšlenka má moc ovlivnit systém chemické přeměny, pak další otázkou je...

21.11.2017 v 18:13 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 137 |

Michal Češek

Onemocnění, které mladé kulturistce obrátilo život naruby

Příběh Zoey Wright z britského Cornwallu může být velkou inspirací pro mnohé z těch, které postihla vážná nemoc, ale také pro ty, kteří se zajímají o oblast fitness a kulturistiky.

20.11.2017 v 20:32 | Karma článku: 13.79 | Přečteno: 930 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak vznikl vesmír? A co bylo předtím?

Co způsobilo vznik vesmíru? Mohl vzniknout náhodně nebo je dílem božím? Na obě otázky umí dnes fyzika dát komplikovanou a zatím samozřejmě neověřenou odpověď.

20.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 24.01 | Přečteno: 793 | Diskuse

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.03 | Přečteno: 482 | Diskuse

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 18.30 | Přečteno: 473 | Diskuse
Počet článků 392 Celková karma 22.44 Průměrná čtenost 728

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.