Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Second hand planety

7. 09. 2017 8:00:31
Některé z planet v sobě mohou skrývat překvapení. Mohly vzniknout v úplně jiném planetárním systému, než v jakém se právě nacházejí. Návštěvy planetárních poutníků mohou být častější, než se zprvu zdálo. (délka blogu 5 min)

Ne každá planeta se může po svém vzniku těšit na miliardy let dlouhou stabilní kariéru. Hlavně v systémech, kde je větší množství planet a v systémech, kde mezi nimi nejsou velké rozestupy, je část planet odsouzena k daleko dramatičtějšímu osudu.

Vznik nové planetární soustavy často doprovází gravitační chaos, který končí kolizí nebo katapultováním jedné nebo hned několika zúčastněných, čerstvě vzniklých planet do mezihvězdného prostoru. Stávají se z nich planety-poutníci, odsouzení k nekonečné cestě vesmírem. Některé z nich ale dostávají novu planetární rodinu, jak ukázala počítačová simulace. Zaslouží se o to náhoda a gravitace systému, který se takové bludné planetě může připlést do cesty.

Záhadné vzdálené planety

Hagai B. Perets, M. B. N. Kouwenhoven nabízí vysvětlení pro existenci planet, které obíhají svou hvězdu v obřích vzdálenostech. Samy o sobě tam planety nejspíše vzniknout nemohly. Koncentrace plynu a prachu v rotujícím disku, ze kterých vzniká typická planetární soustava, je totiž nejvyšší v centru. Směrem k okraji oblaku koncentrace klesá. Znamená to, že od určité vzdálenosti od hvězdy už není k dispozici dostatek materiálu k tomu, aby mohlo v relativně krátké době vzniknout velké planetární těleso. Zatímco s narůstající vzdáleností klesá koncentrace hmoty, ze které by mohla planeta vzniknout, narůstá také vzájemná vzdálenost mezi jednotlivými shluky hmoty, například malými asteroidy, které mohou navyšovat hmotnost planetárního embrya. Planety by se tedy ve velké vzdálenosti mohly tvořit jen velice pomalu – spíše by se ale nemohly vytvořit vůbec. Přesto v některých soustavách nachází vědci velice vzdálené a tím pádem záhadné planety.

Během své studie simulovali hvězdokupy, ve kterých se pohybují volné planety nevázané na žádnou z hvězd. V situaci, kdy se počet bludných planet rovná přibližně počtu hvězd, se 3 – 6 procentům hvězd podaří takovou potulnou planetu zachytit svou gravitací. Přitom logicky platí, že čím hmotnější je hvězda, tím větší má šanci přivlastnit si bezprizorní planetu.

V reálných případech nezůstávají hvězdy v mladých hvězdokupách moc dlouho pohromadě. Většinou se poměrně rychle „rozprchnou“ na všechny strany. K záchytu planet musí tedy docházet v rané části formování systému, dokud je koncentrace hvězd a tím i volných planet ještě dostatečně vysoká.

Zachycené planety se poznají podle toho, že se nacházejí ve velkých vzdálenostech od hvězdy. Od původních planet svého nového bydliště se liší také tím, že se jejich dráhy nenacházejí v rovině ekliptiky, ve které se pohybují domácí planety. Mohou dokonce obíhat svou novou hvězdu retrográdně, tedy v opačném směru, než ostatní planety.

Vědci zatím nemohli teorii dokázat žádným reálným nálezem takovéto second-hand planety. To ovšem neznamená, že nemohou existovat. Teorii ale podporuje nález dvou objektů v roce 2006. Jedná se o dvě planety, které obíhají kolem společného těžiště, aniž by obíhaly některou z hvězd.

Vědce samozřejmě zajímá následující otázka: „Mohlo Slunce v minulosti zachytit bludnou planetu?“ Vyvolala by samozřejmě vlnu nadšení. Hledání takového objektu zatím bohužel nemělo úspěch. Větší skrytou planetu můžeme dokonce úplně vyloučit. Prozradila by se nutně svou gravitací.

Pořád ještě ale zbývá naděje, že jednoho dne objevíme na okraji našeho systému malou protoplanetku, která kdysi byla součástí jiného hvězdného ostrova.

Zdroje: spektrum.de, astronews.de, astronomie.de, http://de.arxiv.org/pdf/1202.2362v2

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 7.9.2017 8:00 | karma článku: 18.18 | přečteno: 401x

Další články blogera

Dana Tenzler

Jak vznikl vesmír? A co bylo předtím?

Co způsobilo vznik vesmíru? Mohl vzniknout náhodně nebo je dílem božím? Na obě otázky umí dnes fyzika dát komplikovanou a zatím samozřejmě neověřenou odpověď.

20.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 24.01 | Přečteno: 793 | Diskuse

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.03 | Přečteno: 482 | Diskuse

Dana Tenzler

Kdo je kdo? (vesmírná alchymie 5/6)

V jednom jediném nepatrném okamžiku se rozhoduje o bytí a nebytí. Jen málokterý jev je dramatičtější, než výbuch supernovy II. typu. O tom, jak se vesmír stal dobře vybavenou chemickou laboratoří. (délka blogu 8 min.)

13.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.04 | Přečteno: 340 | Diskuse

Dana Tenzler

Vesmírná doba železná (vesmírná alchymie 4/6)

Odkud pochází prvek, bez něhož si neumíme představit život vyspělé civilizace? Jak a proč vznikalo ve hvězdách první železo? (délka blogu 5 min.)

9.11.2017 v 9:55 | Karma článku: 19.43 | Přečteno: 419 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jakub Tenčl

Jak myšlenky ovlivňují tělo?

Otázka, která se může zdát jasná, avšak jaké jsou konkrétní chemické procesy vyvolané myšlenkou? Pokud je pravda, že myšlenka má moc ovlivnit systém chemické přeměny, pak další otázkou je...

21.11.2017 v 18:13 | Karma článku: 7.08 | Přečteno: 137 |

Michal Češek

Onemocnění, které mladé kulturistce obrátilo život naruby

Příběh Zoey Wright z britského Cornwallu může být velkou inspirací pro mnohé z těch, které postihla vážná nemoc, ale také pro ty, kteří se zajímají o oblast fitness a kulturistiky.

20.11.2017 v 20:32 | Karma článku: 13.79 | Přečteno: 930 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak vznikl vesmír? A co bylo předtím?

Co způsobilo vznik vesmíru? Mohl vzniknout náhodně nebo je dílem božím? Na obě otázky umí dnes fyzika dát komplikovanou a zatím samozřejmě neověřenou odpověď.

20.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 24.01 | Přečteno: 793 | Diskuse

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.03 | Přečteno: 482 | Diskuse

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 18.30 | Přečteno: 473 | Diskuse
Počet článků 392 Celková karma 22.44 Průměrná čtenost 728

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.