Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velké Finále - přímý přenos zániku sondy Cassini

14. 09. 2017 8:00:59
Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy lidstvo vyslalo do vesmíru. Zítra ji čeká velkolepý pohřeb. I vy můžete sledovat konec jedné éry - díky živému přenosu NASA. (délka blogu 4 min.)

Sondu Cassini, která si zaslouží snad všechny superlativy, které vás mohou napadnout, jsem popisovala v červenci v těchto dvou blozích (http://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=611484 a http://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=610880).

Cassini odstartovala ze Země před bezmála dvaceti lety. Její cesta ke vzdálené planetě trvala 7 let, u samotného Saturnu strávila 13 let. Sonda vyplnila všechny naplánované vědecké výzkumy a došla do konečné fáze své mise. Dochází jí totiž palivo. To se už nedá nijak doplnit.

Neovladatelná sonda na orbitě obří planety je to poslední, co by chtěla zažít jak NASA, tak vědci, kteří na projektu spolupracují. Existuje totiž malá, ale reálná šance, že se na Saturnových měsících (například Titan nebo Enceladus) vyvinuly primitivní formy života. Nikdo nechce riskovat, že se sonda Cassini dílem náhody zřítí na jeden z měsíců a infikuje ho pozemskými bakteriemi. Zítra ji proto čeká řízený dopad do nitra Saturnu. Jak bude její konec vypadat a jaké manévry už sonda provedla?

Velké finále

Na posledních momentech života sondy Cassini se vlastně začalo pracovat už 22. dubna. Tehdy prolétala kolem Saturnova měsíce Titanu. Vědci využili jeho gravitace ke změně kursu. Od té chvíle je její konec neodvratný.

V sobotu, 9. září absolvovala Cassini poslední ze série naplánovaných těsných průletů kolem Saturnu. Bylo jich dohromady 22. Vedly sondu mezi vrchní vrstvou oblaků obří planety a jejím nejvnitřnějším prstencem. Poslední průlet se uskutečnil ve výšce 1680 km nad vrchní vrstvou mraků.

11. září sonda znovu proletěla kolem měsíce Titanu. I přes poměrně velkou vzdálenost (119 049 km) zapůsobila gravitace tohoto jedinečného měsíce neúprosně: sondu lehce zpomalila. To mělo za následek lehkou změnu kursu, která nakonec navede Cassini přímo do nitra obří planety.

Poté, co vstoupí do Saturnovy atmosféry, nebude mít sonda šanci na přežití. Tření v atmosféře nejprve způsobí rozpad sondy na jednotlivé části, které pak všechny shoří při pádu do hlubších vrstev.

Dnes, 14. září pořídí Cassini naposledy snímky známých motivů: Saturnu, jeho měsíců, zvláštního šestihranného objektu na pólu planety a samozřejmě také Saturnových prstenců.

Ve 23:45 našeho času se sonda otočí tak, aby její anténa směřovala k Zemi a ona tak mohla udržovat neustálé spojení. Začne s přenosem nejnovějších fotografií a ostatních dat.

15. září v 10:37 našeho času se pak sonda vydá na svou poslední cestu. Odstartuje ji pětiminutový manévr, při kterém změní svou pozici tak, aby mohla optimálně získávat vzorky atmosféry. Během měření pak bude Cassini nepřetržitě vysílat získané údaje směrem k Zemi – až do chvíle, kdy se rozpadne.

Moment, na který všichni čekají, by měl nastat zítra v 13:53 našeho času. Sonda bude využívat své stabilizační motorky a bude se snažit udržet anténu nasměrovanou směrem k Zemi, aby i ve svých posledních okamžicích mohla do řídícího střediska zaslat pokud možno co nejvíce dat.

O minutu později, v 13:54 se jí přes veškerou snahu už asi nebude dařit udržet svou orientaci. Počítá se s tím, že se v tomto momentě kontakt s Cassini přeruší. Bude to odhadem 1510 km nad horizontem mraků. O pár okamžiků později by se měla sonda rozpadnout. Pokud by mohl někdo pozorovat, co se v tu dobu u Saturnu děje, uviděl by nejspíše jasný meteor, který klesá do Saturnovy atmosféry.

Přímý přenos můžete sledovat na https://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/index.html#public

Největší, nejdražší a nejkomplikovanější sonda, jakou kdy lidstvo vyslalo ke vzdáleným planetám, se zítra stane součástí Saturnu. Její trosky navždy zmizí v hloubce obří planety. Zanechá po sobě nejeden - splněný sen.

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 14.9.2017 8:00 | karma článku: 25.25 | přečteno: 797x

Další články blogera

Dana Tenzler

Jak vznikl vesmír? A co bylo předtím?

Co způsobilo vznik vesmíru? Mohl vzniknout náhodně nebo je dílem božím? Na obě otázky umí dnes fyzika dát komplikovanou a zatím samozřejmě neověřenou odpověď.

20.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 24.01 | Přečteno: 793 | Diskuse

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.03 | Přečteno: 482 | Diskuse

Dana Tenzler

Kdo je kdo? (vesmírná alchymie 5/6)

V jednom jediném nepatrném okamžiku se rozhoduje o bytí a nebytí. Jen málokterý jev je dramatičtější, než výbuch supernovy II. typu. O tom, jak se vesmír stal dobře vybavenou chemickou laboratoří. (délka blogu 8 min.)

13.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.04 | Přečteno: 340 | Diskuse

Dana Tenzler

Vesmírná doba železná (vesmírná alchymie 4/6)

Odkud pochází prvek, bez něhož si neumíme představit život vyspělé civilizace? Jak a proč vznikalo ve hvězdách první železo? (délka blogu 5 min.)

9.11.2017 v 9:55 | Karma článku: 19.43 | Přečteno: 419 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jakub Tenčl

Jak myšlenky ovlivňují tělo?

Otázka, která se může zdát jasná, avšak jaké jsou konkrétní chemické procesy vyvolané myšlenkou? Pokud je pravda, že myšlenka má moc ovlivnit systém chemické přeměny, pak další otázkou je...

21.11.2017 v 18:13 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 137 |

Michal Češek

Onemocnění, které mladé kulturistce obrátilo život naruby

Příběh Zoey Wright z britského Cornwallu může být velkou inspirací pro mnohé z těch, které postihla vážná nemoc, ale také pro ty, kteří se zajímají o oblast fitness a kulturistiky.

20.11.2017 v 20:32 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 930 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak vznikl vesmír? A co bylo předtím?

Co způsobilo vznik vesmíru? Mohl vzniknout náhodně nebo je dílem božím? Na obě otázky umí dnes fyzika dát komplikovanou a zatím samozřejmě neověřenou odpověď.

20.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 24.01 | Přečteno: 793 | Diskuse

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.03 | Přečteno: 482 | Diskuse

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 18.30 | Přečteno: 473 | Diskuse
Počet článků 392 Celková karma 22.44 Průměrná čtenost 728

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.