Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč je na horách větší zima než v nížinách?

8. 03. 2018 8:00:32
Zamysleli jste se někdy, proč je na horách větší zima než v nížinách? Hory jsou přece blíže Slunci. Sluneční paprsky, které dopadnou na zem v horách, proletěly menší vrstvou atmosféry, ve které by mohly být pohlceny. (délka 3 min)

Nemělo by být tedy v horách tepleji? Přesto je počasí v horách chladnější než v nížinách. V opravdu vysokých horách prakticky nikdy není opravdové horko, jaké známe z nížin. Už vůbec se nedá mluvit o teplotách, které panují na plážích - tedy přímo na úrovni mořské hladiny. Vysvětlení je v podstatě úplně jednoduché.

Vzdálené Slunce

Argument, který mluví o menší vzdálenosti od Slunce se nedá uplatnit. V porovnání s celkovou vzdáleností od naší centrální hvězdy je totiž rozdíl mezi nížinou a jakkoliv vysokým pohořím - mizivý. Slunce je od Země vzdáleno zhruba 150 000 000 km. I kdybychom uvažovali o maximálním možném výškovém rozdílu kolem 8 km - pořád je to jen 0,0000053 %.

Odpověď nabízí (jak jinak) fyzika

Za teplejší počasí v nížinách totiž nemůže vzduch. Jeho molekuly nepohlcují téměř žádné sluneční záření. To je ovšem naopak pohlcováno zemským povrchem.

Pokud je povrch Země rovný a leží prakticky kolmo k dopadajícím paprskům (jako například na pláži blízko rovníku), připadne na čtvereční metr pevného povrchu větší dávka sluneční energie, než je tomu v horách, kde dopadají sluneční paprsky pod větším úhlem. Stejné množství energie musí v horském terénu vyhřát větší plochu - je tedy jen logické, že výsledná teplota nebude stejná ale menší.

Za relativně chladné počasí v horách je zodpovědný ještě jiný faktor. Je jím rozpínání vzduchu. Zahřátý vzduch je lehčí než jeho chladný kolega. Nic mu nebrání v tom, aby se přemisťoval do větších výšek. Tam ale panuje menší tlak - objem nahřátého vzduchu je tedy ve větší výšce vyšší. Postupné zvětšování objemu s sebou ale přináší ještě jednu změnu - postupné snižování teploty. V praxi to znamená, že se s každými 100 metry nadmořské výšky sníží teplota o 0,8 °C.

Díky tomu také nefunguje představa, že se hory mohou ohřát teplým vzduchem z nížin.

Opačný efekt, kdy se stlačovaný vzduch nahřívá, znají cyklisté, kteří pumpují pneumatiky svého kola. Pumpička, která stlačuje vzduch na 2 - 3 násobek hodnoty běžného tlaku, se během pumpování pneumatiky nahřívá.

Třetím “viníkem” chladného horského počasí je vlastně efekt, který je následkem rozpínání vzduchu ve větších výškách. Řidší vzduch obsahuje méně molekul, kterým by se dala předávat energie.

Všechny tři procesy pak způsobují, že dokonce i v době, kdy v nížině panuje nesnesitelné vedro, je na vysoké hoře jen příjemná vyšší teplota.

Dobře je to vidět na příkladě ostrova Tenerife. Je to španělský ostrov, největší ze sedmi Kanárských ostrovů v Atlantském oceánu. Geopoliticky sice patří k Evropě, ale geograficky je součástí afrického regionu. Leží přibližně 320 km od pobřeží Maroka.

Topografickou dominantou ostrova je nejvyšší hora ŠpanělskaPico de Teides nadmořskou výškou 3 718 m.

Ostrov vzdáleně připomíná trojúhelník. V jeho centru se nachází nevyhaslá ale dnes jen málo aktivní sopka. Tady se také nachází rozsáhlá náhorní plošina a uprostřed ní - nejvyšší hora Španělska.

Porovnejme teploty na nejvyšším bodě ostrova a na plážích v městě Puerto de la Cruz, které se na obrázku nachází přibližně uprostřed levé strany pomyslného trojúhelníku, který ostrov připomíná.

Zatímco se na úrovni mořské hladiny v Puerto de la Cruz dnes odpoledne můžete dočkat 21 °C, je na vrcholku Teide mrazivých -2 °C (zdroj: weather.com). V národním parku, náhorní plošině pod vrcholem vulkánu, se dnes naměří kolem 10 °C.

Následkem vyšší nadmořské výšky by měla být teplota na náhorní plošině o 17 - 19 stupňů nižší než ve zmíněném městě. Vzhledem k tomu, že ji nahřívá Slunce dopadající v podobném úhlu jako na plážích, je zde ale teplota daleko vyšší. Přesto už se řidší horský vzduch nestihne nahřát tak dobře jako relativně hustý vzduch na úrovni moře.

Výstup na horu Teide je v zimních měsících znemožněn námrazou, i když se ostrov nachází poměrně blízko rovníku - a vy se můžete ve stejnou dobu, kdy na vrcholu hory panuje mráz, na jeho plážích (s trochou otužilosti) i vykoupat.

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 8.3.2018 8:00 | karma článku: 23.30 | přečteno: 844x


Další články blogera

Dana Tenzler

Barevný přelud - duha (2)

Jak vzniká mnohočetná duha? Co je to noční duha? Kde se dá vidět kruhová duha? Jak si vyrobit vlastní domácí duhu a jak se dá duha odčarovat? (délka blogu 5 min.)

24.5.2018 v 8:00 | Karma článku: 17.82 | Přečteno: 269 | Diskuse

Dana Tenzler

Nechte si se mnou zajít chuť na … margarín

Dlouholetý souboj mezi průmyslem, který vyrábí máslo a margarín, skončil remízou. Nedá se říci, co je zdravější - nové a nové studie nevrhají na věc ani trochu světla. (délka blogu 5 min.)

21.5.2018 v 8:00 | Karma článku: 35.36 | Přečteno: 3774 | Diskuse

Dana Tenzler

Co všechno víte o duhách?

Jak je hluboká duha? Jak vzniká a proč je prostor uvnitř duhy světlejší, než jeho okolí? (délka blogu 5 min.)

17.5.2018 v 8:00 | Karma článku: 22.90 | Přečteno: 534 | Diskuse

Dana Tenzler

Nechte si se mnou zajít chuť na … chleba

Co se dá najít v dnešním chlebu? Průmyslovou výrobu chleba doprovází zajímavé triky. (délka blogu 10 min)

14.5.2018 v 8:00 | Karma článku: 32.20 | Přečteno: 3100 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barevný přelud - duha (2)

Jak vzniká mnohočetná duha? Co je to noční duha? Kde se dá vidět kruhová duha? Jak si vyrobit vlastní domácí duhu a jak se dá duha odčarovat? (délka blogu 5 min.)

24.5.2018 v 8:00 | Karma článku: 17.82 | Přečteno: 269 | Diskuse

Karel Tejkal

Biblický realismus

Socialistický realismus, lidová demokracie... Mnozí z nás si ještě vzpomínají na adjektiva, kterými režim před rokem 1989 ideologicky vylepšoval některé obecné, režimu nepohodlné pojmy.

23.5.2018 v 19:48 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 291 | Diskuse

Libor Čermák

Velké sloní záhady

Sloni jsou úžasná stvoření. Ví se, že mají jak empatii, tak i značný díl inteligence. Já bych však chtěl upozornit i na další zajímavé záhady, které jsou s tímto největším suchozemským savcem spojeny.

22.5.2018 v 6:40 | Karma článku: 15.83 | Přečteno: 495 |

Daniel Schubert

Antibiotická krize neexistuje. Lékem infekčních nemocí je intravenózní vitamín C

Článek má celkově necelé 2 A4 strany textu ke čtení. Zbytek "objemu" článku zabírají obrázky a vyčerpávající literatura na konci pro další studium zvědavých čtenářů.

21.5.2018 v 18:26 | Karma článku: 24.28 | Přečteno: 1560 | Diskuse

Dana Tenzler

Nechte si se mnou zajít chuť na … margarín

Dlouholetý souboj mezi průmyslem, který vyrábí máslo a margarín, skončil remízou. Nedá se říci, co je zdravější - nové a nové studie nevrhají na věc ani trochu světla. (délka blogu 5 min.)

21.5.2018 v 8:00 | Karma článku: 35.36 | Přečteno: 3774 | Diskuse
Počet článků 445 Celková karma 26.41 Průměrná čtenost 812

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.