Proč je na horách větší zima než v nížinách?

8. 03. 2018 8:00:32
Zamysleli jste se někdy, proč je na horách větší zima než v nížinách? Hory jsou přece blíže Slunci. Sluneční paprsky, které dopadnou na zem v horách, proletěly menší vrstvou atmosféry, ve které by mohly být pohlceny. (délka 3 min)

Nemělo by být tedy v horách tepleji? Přesto je počasí v horách chladnější než v nížinách. V opravdu vysokých horách prakticky nikdy není opravdové horko, jaké známe z nížin. Už vůbec se nedá mluvit o teplotách, které panují na plážích - tedy přímo na úrovni mořské hladiny. Vysvětlení je v podstatě úplně jednoduché.

Vzdálené Slunce

Argument, který mluví o menší vzdálenosti od Slunce se nedá uplatnit. V porovnání s celkovou vzdáleností od naší centrální hvězdy je totiž rozdíl mezi nížinou a jakkoliv vysokým pohořím - mizivý. Slunce je od Země vzdáleno zhruba 150 000 000 km. I kdybychom uvažovali o maximálním možném výškovém rozdílu kolem 8 km - pořád je to jen 0,0000053 %.

Odpověď nabízí (jak jinak) fyzika

Za teplejší počasí v nížinách totiž nemůže vzduch. Jeho molekuly nepohlcují téměř žádné sluneční záření. To je ovšem naopak pohlcováno zemským povrchem.

Pokud je povrch Země rovný a leží prakticky kolmo k dopadajícím paprskům (jako například na pláži blízko rovníku), připadne na čtvereční metr pevného povrchu větší dávka sluneční energie, než je tomu v horách, kde dopadají sluneční paprsky pod větším úhlem. Stejné množství energie musí v horském terénu vyhřát větší plochu - je tedy jen logické, že výsledná teplota nebude stejná ale menší.

Za relativně chladné počasí v horách je zodpovědný ještě jiný faktor. Je jím rozpínání vzduchu. Zahřátý vzduch je lehčí než jeho chladný kolega. Nic mu nebrání v tom, aby se přemisťoval do větších výšek. Tam ale panuje menší tlak - objem nahřátého vzduchu je tedy ve větší výšce vyšší. Postupné zvětšování objemu s sebou ale přináší ještě jednu změnu - postupné snižování teploty. V praxi to znamená, že se s každými 100 metry nadmořské výšky sníží teplota o 0,8 °C.

Díky tomu také nefunguje představa, že se hory mohou ohřát teplým vzduchem z nížin.

Opačný efekt, kdy se stlačovaný vzduch nahřívá, znají cyklisté, kteří pumpují pneumatiky svého kola. Pumpička, která stlačuje vzduch na 2 - 3 násobek hodnoty běžného tlaku, se během pumpování pneumatiky nahřívá.

Třetím “viníkem” chladného horského počasí je vlastně efekt, který je následkem rozpínání vzduchu ve větších výškách. Řidší vzduch obsahuje méně molekul, kterým by se dala předávat energie.

Všechny tři procesy pak způsobují, že dokonce i v době, kdy v nížině panuje nesnesitelné vedro, je na vysoké hoře jen příjemná vyšší teplota.

Dobře je to vidět na příkladě ostrova Tenerife. Je to španělský ostrov, největší ze sedmi Kanárských ostrovů v Atlantském oceánu. Geopoliticky sice patří k Evropě, ale geograficky je součástí afrického regionu. Leží přibližně 320 km od pobřeží Maroka.

Topografickou dominantou ostrova je nejvyšší hora ŠpanělskaPico de Teides nadmořskou výškou 3 718 m.

Ostrov vzdáleně připomíná trojúhelník. V jeho centru se nachází nevyhaslá ale dnes jen málo aktivní sopka. Tady se také nachází rozsáhlá náhorní plošina a uprostřed ní - nejvyšší hora Španělska.

Porovnejme teploty na nejvyšším bodě ostrova a na plážích v městě Puerto de la Cruz, které se na obrázku nachází přibližně uprostřed levé strany pomyslného trojúhelníku, který ostrov připomíná.

Zatímco se na úrovni mořské hladiny v Puerto de la Cruz dnes odpoledne můžete dočkat 21 °C, je na vrcholku Teide mrazivých -2 °C (zdroj: weather.com). V národním parku, náhorní plošině pod vrcholem vulkánu, se dnes naměří kolem 10 °C.

Následkem vyšší nadmořské výšky by měla být teplota na náhorní plošině o 17 - 19 stupňů nižší než ve zmíněném městě. Vzhledem k tomu, že ji nahřívá Slunce dopadající v podobném úhlu jako na plážích, je zde ale teplota daleko vyšší. Přesto už se řidší horský vzduch nestihne nahřát tak dobře jako relativně hustý vzduch na úrovni moře.

Výstup na horu Teide je v zimních měsících znemožněn námrazou, i když se ostrov nachází poměrně blízko rovníku - a vy se můžete ve stejnou dobu, kdy na vrcholu hory panuje mráz, na jeho plážích (s trochou otužilosti) i vykoupat.

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 8.3.2018 8:00 | karma článku: 23.76 | přečteno: 1245x


Další články blogera

Dana Tenzler

Chemie v kuchyni - jak uvařit vajíčko za studena?

​Když máte k dispozici vařič nebo troubu, dají se vajíčka pohodlně uvařit, upéct nebo usmažit. Jak je ale připravit bez pomoci vyšší teploty a kuchyňských přístrojů? (délka blogu 3 min.)

22.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 20.79 | Přečteno: 450 | Diskuse

Dana Tenzler

Záhada “Wow!” signálu pravděpodobně rozluštěna

Mám pro vás jednu dobrou a jednu dobrou zprávu. Po čtyřiceti letech se podařilo identifikovat zdroj pověstného “Wow!” signálu. Jeho zdrojem nebyli mimozemšťané, což je další dobrá zpráva. (délka blogu 3 min.)

18.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 25.43 | Přečteno: 890 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika v kuchyni - jak se váží elektrosmog

Elektrosmog není vidět ani cítit. Má ale jednu zajímavou vlastnost - dá se totiž zvážit. Určitým typem digitální kuchyňské váhy. (délka blogu 3 min.)

15.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 19.48 | Přečteno: 446 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč bzučí dráty vysokého napětí?

Dráty vysokého napětí někdy vydávají prazvláštní zvuky. V jejich blízkosti můžete zaslechnout jednak slabé praskání, ale také znepokojující bzučení a hluboké vrnění. (délka blogu 3 min.)

11.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 30.80 | Přečteno: 1250 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Co skutečně znamená rovnice E=mc^2

Je to nejznámější fyzikální vzorec na světě a obvykle je chápán tak, že lze hmotu změnit v energii a naopak. Toto chápání je sice do určité míry správné, je ale poněkud povrchní, a správné vysvětlení je podstatně jiné.

22.10.2018 v 9:44 | Karma článku: 16.19 | Přečteno: 613 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v kuchyni - jak uvařit vajíčko za studena?

​Když máte k dispozici vařič nebo troubu, dají se vajíčka pohodlně uvařit, upéct nebo usmažit. Jak je ale připravit bez pomoci vyšší teploty a kuchyňských přístrojů? (délka blogu 3 min.)

22.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 20.79 | Přečteno: 456 | Diskuse

Jan Mestan

Proč je pás horstev od Pyrenejí po Himálaj strukturovaný jako turbulentní proud?

Pyreneje, Alpy, Šumava, Karpaty, Himálaj. A další. To je výčet jen několika celků z dlouhého pásma horstev, které vykazuje recentní aktivitu - kupříkladu růst - a rovněž se jeví býti spojitým celkem s totožnou dynamickou příčinou.

21.10.2018 v 21:54 | Karma článku: 13.69 | Přečteno: 351 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Synchronicity - smysluplné náhody

„To je ale náhoda!“ napadne nás, když potkáme staré známé na místě, kde bychom je ne­čekali, nebo se v našem životě odehraje něco hodně neobvyklého. Jsou ale náhody vždy jen pouhé náhody?

21.10.2018 v 18:08 | Karma článku: 14.95 | Přečteno: 434 | Diskuse

Jan Mestan

Proč nekráčíme po deskách, ale ve skutečnosti po kontinentálních krách?

Pojem zemská kůra může být dosti zavádějící. Když se řekne kůra, představíme si třeba kůru pomeranče. Ve skutečnosti se oné kůře podobá jen ta oceánská, ta kontinentální jako kůra nevypadá. Jde o poměrně hlouběji uložené kořeny.

20.10.2018 v 5:23 | Karma článku: 16.28 | Přečteno: 270 | Diskuse
Počet článků 488 Celková karma 26.41 Průměrná čtenost 881

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 





Najdete na iDNES.cz