Pomáhá ocel proti vodnímu kameni?

12. 03. 2018 8:00:33
Esoterika nebo opravdová pomoc? Jak funguje ocelový pohlcovač kotelního kamene? (délka blogu 3 min.)

Kotelní kámen

Kotelní kámen je směs minerálů, které se vylučují ve formě pevného povlaku na stěnách nádoby, ve které vaříme vodu. V domácnosti se s kotelním kamenem setkáte nejspíše v kuchyni - čeká na vás ve vaší varné konvici. Je to nechtěné obohacení - voda se v konvici s usazeným kotelním kamenem ohřívá pomaleji, často je konvice navíc hlučnější.

Kotelní kámen může obsahovat různé sloučeniny: uhličitan vápenatý, síran vápenatý, křemičitan vápenatý, křemičitan hořečnatý, hydroxid hořečnatý, uhličitan hořečnatý, chlorid vápenatý, síran hořečnatý, aj. Na jeho odstranění se používají různé tzv. změkčovací prostředky, které většinou zpomalují nebo zabraňují usazování.

Kotelní kámen - pravé požehnání pro esoteriku

Nejspíše jste se s nimi také už setkali. Čas od času se na trhu objeví také nějaký zázračný prostředek proti kotelnímu kameni, který má mít tajemné složení a obejde se i bez aktivních chemických látek. V naprosté většině případů se samozřejmě jedná o nesmyslně předražené placebo. Jeho výrobci těží s (tu větším tu menším) úspěchem z neznalosti a důvěřivosti publika.

Moje osobní zkušenost se týká vychytralého systému, který si říkal “Plocherův”. Měl pomocí jakési vybájené “vitální síly” působit na trubky, kterými voda protékala - zatímco síla v ní zpracovávala maličké krystalky vodního kamene do okrouhlejší formy, takže pak neměly mít tendenci k usazování. V tajemné a velice drahé bedýnce byla směs obyčejné vaty a ústřižků alobalu. Firma, která tento bláznivý produkt před lety prodávala, se dnes zaobírá vitalizací vody a zeminy. Její dnešní zázračné (a nepříliš levné) bedýnky ovšem dnes krystaly ve vodě nerozpouští - dnes je naopak množí.

Jinou kategorií jsou lidové (tzv. “babské”) rady. Dnes se budu zabývat jednou z nich - na první pohled zvláštním a obyčejným předmětem, který je vyráběn k úplně jinému použití, přesto poměrně spolehlivě funguje i proti zanášení konvic kotelním kamenem.

Jak vlastně vzniká kotelní kámen?

Celý proces je v detailu komplikovaný - v neposlední řadě i proto, že součástí kotelního kamene mohou být různé soli. Princip je ale poměrně jednoduchý. Při zahřátí vody na vyšší teplotu z ní vyprchává CO2. Přitom se mění původně rozpustná (například vápenatá) sloučenina (kovová sůl) ve vodě na nerozpustnou. Nerozpustná sůl se pak ukládá na stěnách nádoby, ve které se voda ohřála.

Čím “tvrdší” je voda (čím více obsahuje patřičných solí, ze kterých se může tvořit kotelní kámen), tím rychleji probíhá usazování vrstvy kamene na stěnách nádob nebo trubek.

Tvrdá - tvrdší - nejtvrdší

Tvrdost se měří hned několika národními systémy - v našich končinách je to převážně německý systém. Německá jednotka odpovídá 0,18 milimolům iontů, rozpuštěných v litru vody. Francouzský stupeň odpovídá 0,1 milimolu, ruský 0,025 a anglický 0,14 milimolu na litr vody.

Jako velice tvrdou označuje německá stupnice vodu, která má hodnotu více než 21,3 německého stupně. Ale i středně tvrdá voda tvoří vodní kámen poměrně rychle. Poznáme ji podle hodnot 14 - 21,3 dH (německých stupňů tvrdosti). Pokud máte to štěstí a bydlíte v oblasti, kde je spíše měkká nebo velmi měkká voda (7,3 - 14 a méně než 7,3 dH), kotelní kámen ve varné konvici vás asi moc často nezlobí.

My ostatní se nemusíme nutně uchylovat k esoterice, čarovným a zpravidla i patřičně drahým zázračným krabičkám. Proti vodnímu kameni ve varné konvici stačí obyčejná - drátěnka.

Fyzikální lék - ocelová drátěnka

Na to, aby se mohl kotelní kámen usazovat v nádobě, musí najít pevnou plochu, na které se uchytí. V běžné varné konvici moc pevné plochy nenajde a nemá moc na výběr - jsou tu stěny nebo dno. Dá se to ale změnit - tím, že kotelnímu kameni nabídnete velké množství jiné plochy, na kterou by se mohl přichytit.

Optimální volbou je - běžná ocelová drátěnka, která má původně sloužit k čistění hrnců. Skládá se z velkého množství jemných, stočených nebo dokonce vzájemně propletených drátků nebo ocelových (nerezových) smyček. Hladký kovový materiál má dokonce další výhodu - je antibakteriální.

Jak funguje anti-drátěnka

Drátěnka nabízí daleko větší plochu než samotná varná konvice. kotelní kámen nedělá rozdíly - vezme s radostí zavděk jak stěnami a dnem konvice, tak povrchem drátěnky.

Je jen logické, že pokud připadá na drátěnku například 19/20 celkové volné plochy v konvici, usadí se na ní také 19/20 kotelního kamene. Znečištění konvice musí být pak jen dvacetinové oproti původnímu stavu bez drátěnky.

Tímto jednoduchým trikem se sice nedá usazování kamene úplně vyloučit, ale dá se citelně zpomalit - bez podvodů, esoteriky ... a nakonec i bez chemických sloučenin ke změkčování vody.

Použitá a kotelním kamenem znečištěná drátěnka se mimochodem nemusí hned vyhazovat. Kámen se dá samozřejmě odstranit stejnými prostředky, které byste použili pro varnou konvici.

Proti usazování kamene funguje - ale je drátěnka také zdravotně neškodná?

Drátěnky bývají většinou spojené s představou špinavého nádobí. Dávat je do vody, kterou později budeme pít?

Zdravotní rizika nehrozí v případě, že použijete novou a čistou drátěnku. Je vyrobena ze stejného materiálu jako vaše hrnce a s největší pravděpodobností také vaše varná konvice - z nerezové oceli.

Autor: Dana Tenzler | pondělí 12.3.2018 8:00 | karma článku: 25.13 | přečteno: 821x


Další články blogera

Dana Tenzler

Chemie v kuchyni - jak uvařit vajíčko za studena?

​Když máte k dispozici vařič nebo troubu, dají se vajíčka pohodlně uvařit, upéct nebo usmažit. Jak je ale připravit bez pomoci vyšší teploty a kuchyňských přístrojů? (délka blogu 3 min.)

22.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 20.79 | Přečteno: 456 | Diskuse

Dana Tenzler

Záhada “Wow!” signálu pravděpodobně rozluštěna

Mám pro vás jednu dobrou a jednu dobrou zprávu. Po čtyřiceti letech se podařilo identifikovat zdroj pověstného “Wow!” signálu. Jeho zdrojem nebyli mimozemšťané, což je další dobrá zpráva. (délka blogu 3 min.)

18.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 25.43 | Přečteno: 891 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika v kuchyni - jak se váží elektrosmog

Elektrosmog není vidět ani cítit. Má ale jednu zajímavou vlastnost - dá se totiž zvážit. Určitým typem digitální kuchyňské váhy. (délka blogu 3 min.)

15.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 19.48 | Přečteno: 446 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč bzučí dráty vysokého napětí?

Dráty vysokého napětí někdy vydávají prazvláštní zvuky. V jejich blízkosti můžete zaslechnout jednak slabé praskání, ale také znepokojující bzučení a hluboké vrnění. (délka blogu 3 min.)

11.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 30.80 | Přečteno: 1250 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Co skutečně znamená rovnice E=mc^2

Je to nejznámější fyzikální vzorec na světě a obvykle je chápán tak, že lze hmotu změnit v energii a naopak. Toto chápání je sice do určité míry správné, je ale poněkud povrchní, a správné vysvětlení je podstatně jiné.

22.10.2018 v 9:44 | Karma článku: 16.19 | Přečteno: 613 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v kuchyni - jak uvařit vajíčko za studena?

​Když máte k dispozici vařič nebo troubu, dají se vajíčka pohodlně uvařit, upéct nebo usmažit. Jak je ale připravit bez pomoci vyšší teploty a kuchyňských přístrojů? (délka blogu 3 min.)

22.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 456 | Diskuse

Jan Mestan

Proč je pás horstev od Pyrenejí po Himálaj strukturovaný jako turbulentní proud?

Pyreneje, Alpy, Šumava, Karpaty, Himálaj. A další. To je výčet jen několika celků z dlouhého pásma horstev, které vykazuje recentní aktivitu - kupříkladu růst - a rovněž se jeví býti spojitým celkem s totožnou dynamickou příčinou.

21.10.2018 v 21:54 | Karma článku: 13.69 | Přečteno: 351 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Synchronicity - smysluplné náhody

„To je ale náhoda!“ napadne nás, když potkáme staré známé na místě, kde bychom je ne­čekali, nebo se v našem životě odehraje něco hodně neobvyklého. Jsou ale náhody vždy jen pouhé náhody?

21.10.2018 v 18:08 | Karma článku: 14.95 | Přečteno: 434 | Diskuse

Jan Mestan

Proč nekráčíme po deskách, ale ve skutečnosti po kontinentálních krách?

Pojem zemská kůra může být dosti zavádějící. Když se řekne kůra, představíme si třeba kůru pomeranče. Ve skutečnosti se oné kůře podobá jen ta oceánská, ta kontinentální jako kůra nevypadá. Jde o poměrně hlouběji uložené kořeny.

20.10.2018 v 5:23 | Karma článku: 16.28 | Přečteno: 270 | Diskuse
Počet článků 488 Celková karma 26.41 Průměrná čtenost 881

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 





Najdete na iDNES.cz