Čím je cítit kov?

19. 03. 2018 8:00:06
Mají kovy svůj vlastní zápach? Typicky kovová vůně skutečně existuje, i když nepochází z kovu samotného. (délka blogu 3 min.)

Kov sám o sobě páchnout nemůže. Na to, abychom vnímali vůni nějaké látky, musí její molekuly opustit předmět a dostat se vzduchem k našim čichovým buňkám. Kovy se při normální běžné teplotě obyčejně nijak znatelně nevypařují. Molekuly, které bychom mohli cítit je neopouštějí nebo je neopouštějí v takové míře, abychom si toho všimli.

Přesto ale vnímáme typickou “kovovou” vůni - například tehdy, když držíme v ruce delší dobu kovovou minci. Jak je to možné?

Kovový zápach

Je jen logické, že pokud nepáchnou kovy samotné, musí vznikat aromatická látka, kterou vnímáme jako kovový zápach, při kontaktu kovu a naší kůže.

Jedná se o chemickou reakci lipidperoxidů, které se nacházejí na kůži - a železa. Železo, které je v kovovém předmětu v původní neoxidované formě, za přispění látek nacházejících se v potu oxiduje. Vznikající iont Fe+II (pro zjednodušení látka “A”) rozkládá lipidperoxidy (pro zjednodušení látku “B”), nacházející se na povrchu kůže. Tím vznikají další sloučeniny, říkejme jim pro zjednodušení “C”. Právě ony pak jsou zodpovědné za zápach, který identifikujeme jako kovový.

Podobný zápach mimochodem cítíme tehdy, když rozetřeme po povrchu kůže krev. Je to jen logické. I krev (červené krvinky) obsahují iont Fe+II.

Analogické procesy probíhají také za přítomnosti mědi, takže i měď způsobuje na naší kůži kovový zápach.

Jiný kovový zápach

Někdy je kov cítit jiným, trochu čpavým, česnekovým zápachem. Danou vůni označujeme často jako “ocelovou”. Za tu jsou pro změnu odpovědné sloučeniny fosforu.

Vznikají podobně jako u čistého železa chemickou reakcí mezi kovovým materiálem a potem na lidské kůži. Vznikají tak specifické sloučeniny fosforu, například methylfosfin a dimethylfosfin. Právě ony pak páchnou po česneku.

Oba jevy jsou samozřejmě hodně specifické. Některým lidem se potí ruce intenzivněji, takže si daného jevu snáze všimnou. Zkuste chvíli mnout v (ne právě umyté) ruce měděnou minci nebo ocelový předmět. Cítíte zmiňovanou vůni?


Autor: Dana Tenzler | pondělí 19.3.2018 8:00 | karma článku: 24.40 | přečteno: 787x


Další články blogera

Dana Tenzler

Chemie v kuchyni - jak uvařit vajíčko za studena?

​Když máte k dispozici vařič nebo troubu, dají se vajíčka pohodlně uvařit, upéct nebo usmažit. Jak je ale připravit bez pomoci vyšší teploty a kuchyňských přístrojů? (délka blogu 3 min.)

22.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 21.55 | Přečteno: 496 | Diskuse

Dana Tenzler

Záhada “Wow!” signálu pravděpodobně rozluštěna

Mám pro vás jednu dobrou a jednu dobrou zprávu. Po čtyřiceti letech se podařilo identifikovat zdroj pověstného “Wow!” signálu. Jeho zdrojem nebyli mimozemšťané, což je další dobrá zpráva. (délka blogu 3 min.)

18.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 25.43 | Přečteno: 894 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika v kuchyni - jak se váží elektrosmog

Elektrosmog není vidět ani cítit. Má ale jednu zajímavou vlastnost - dá se totiž zvážit. Určitým typem digitální kuchyňské váhy. (délka blogu 3 min.)

15.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 19.48 | Přečteno: 448 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč bzučí dráty vysokého napětí?

Dráty vysokého napětí někdy vydávají prazvláštní zvuky. V jejich blízkosti můžete zaslechnout jednak slabé praskání, ale také znepokojující bzučení a hluboké vrnění. (délka blogu 3 min.)

11.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 30.80 | Přečteno: 1252 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Co skutečně znamená rovnice E=mc^2

Je to nejznámější fyzikální vzorec na světě a obvykle je chápán tak, že lze hmotu změnit v energii a naopak. Toto chápání je sice do určité míry správné, je ale poněkud povrchní, a správné vysvětlení je podstatně jiné.

22.10.2018 v 9:44 | Karma článku: 17.68 | Přečteno: 695 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v kuchyni - jak uvařit vajíčko za studena?

​Když máte k dispozici vařič nebo troubu, dají se vajíčka pohodlně uvařit, upéct nebo usmažit. Jak je ale připravit bez pomoci vyšší teploty a kuchyňských přístrojů? (délka blogu 3 min.)

22.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 21.55 | Přečteno: 496 | Diskuse

Jan Mestan

Proč je pás horstev od Pyrenejí po Himálaj strukturovaný jako turbulentní proud?

Pyreneje, Alpy, Šumava, Karpaty, Himálaj. A další. To je výčet jen několika celků z dlouhého pásma horstev, které vykazuje recentní aktivitu - kupříkladu růst - a rovněž se jeví býti spojitým celkem s totožnou dynamickou příčinou.

21.10.2018 v 21:54 | Karma článku: 13.69 | Přečteno: 354 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Synchronicity - smysluplné náhody

„To je ale náhoda!“ napadne nás, když potkáme staré známé na místě, kde bychom je ne­čekali, nebo se v našem životě odehraje něco hodně neobvyklého. Jsou ale náhody vždy jen pouhé náhody?

21.10.2018 v 18:08 | Karma článku: 14.95 | Přečteno: 443 | Diskuse

Jan Mestan

Proč nekráčíme po deskách, ale ve skutečnosti po kontinentálních krách?

Pojem zemská kůra může být dosti zavádějící. Když se řekne kůra, představíme si třeba kůru pomeranče. Ve skutečnosti se oné kůře podobá jen ta oceánská, ta kontinentální jako kůra nevypadá. Jde o poměrně hlouběji uložené kořeny.

20.10.2018 v 5:23 | Karma článku: 16.28 | Přečteno: 270 | Diskuse
Počet článků 488 Celková karma 26.41 Průměrná čtenost 881

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 





Najdete na iDNES.cz