Honem si něco přej, padá … vesmírná stanice (Tiangong 1)

2. 04. 2018 8:00:40
Nejen USA nebo Rusko - dnes má svou vlastní vesmírnou stanici na oběžné dráze také Čína. I když - jedna z obou čínských stanic, Tiangong 1, se dnes v noci zřítila zpátky na Zemi. (délka blogu 3 min.)

Čína nazvala svou snahu o zřízení orbitální vesmírné stanice projektem 921. Pod poněkud kryptickým názvem se skrýval vývoj kosmické lodi a stanice, která může hostit lidskou posádku.

Shenzhou

Prvním oficiálním termínem se stal start kosmické lodi Shenzhou v roce 1999. Veřejnosti byla prezentována působivě v době 40. výročí založení Lidové Republiky Čína.

Vzhledem k momentálně dobrým vztahům mezi Čínou a Ruskem - nejspíše nikoho nepřekvapila jistá vnější podoba mezi novou Shenzhou a její ruskou “sestrou”, lodí Sojuz. Čína údajně dostala dokonce jednu celou návratovou Sojuz kapsli a plány pro lodi Sojuz-T.

Čína ovšem nezkopírovala ruskou techniku beze zbytku. Doplnila ji o vlastní orbitální sekci a solární moduly.

Tiangong 1

Samotná vesmírná stanice Tiangong se skládá ze dvou částí - orbitálního modulu a servisního modulu. Také ona se nápadně podobá svým ruským sestrám - stanicím s poetickým jménem Saljut. Na orbitálním modulu se nachází spojovací uzel pro kosmickou loď Shenzhou a prostory pro lidskou posádku. V servisním modulu jsou umístěny solární generátory, nádrže s palivem a motory pro korektury polohy.

Průměr stanice je 2,8 metrů, délka 9 metrů a hmotnost 8,4 tuny. Rozměry i váha se podřizovaly parametrům rakety, která musela stanici vynést na oběžnou dráhu.

Ačkoliv se opravdu hodně podobá ruské stanici Saljut, má Tiangong tedy jen zhruba poloviční rozměry i váhu.

Mezi oběma stanicemi je ještě jeden rozdíl. Tiangong nedovoluje ukotvení dvou kosmických lodí - ta polovina orbitální stanice, ke které by se mohla připojit druhá loď, je obsazena výše zmíněným servisním modulem.

Vyplývají z toho určité nepříjemnosti: nejen že se na stanici nikdy nemohly setkat dvě posádky - nebylo ji možné ani zásobovat automatickou lodí, zatímco na stanici pobývali lidé. Loď se zásobami jednoduše neměla místo, kde by mohla přistát.

Tiangong startovala v září 2011. Původně byla neobydlená a zpočátku sloužila jen jako test pro spojení s počítačem řízenou lodí Shenzhou s pořadovým číslem 8.

První lidé vstoupili na její palubu v červnu 2012. Přiletěli Shenzhou 9. O rok později ji navštívila jiná posádka, která využila lodi Shenzhou 10.

Tiangong sloužila ještě v březnu 2016 jako neobydlená základna, používaná pro různá pozorování. Pak se stalo něco, co její osud zpečetilo. 16. března s ní ztratilo řídící středisko kontakt.

Proč se musela Tiangong nutně zřítit na Zem?

O zánik neovladatelných satelitů nebo (jako v tomto případě vesmírné stanice) se postará atmosféra naší planety. Čím výše se nacházíme, tím řidší je také atmosféra Země.

Pro srovnání - ve výšce 160 km se neřízený objekt udrží zhruba 1 den. Ve výšce 185 km už je to jeden týden. Ve 300 km je dráha stabilní kolem půl roku. Ve výšce 400 km už je to několik roků a výše než 900 km přes sto let. Ve výšce 36 000 km vydrží satelit výhledově více než milion roků.

Když se klesající neovladatelný objekt dostane do výšky 100 km, dá se počítat s tím, že už k žádnému dalšímu oběhu kolem Země nedojde a během aktuálního oběhu dojde ke zřícení na povrch planety.

Doba, po kterou se neovladatelný satelit udrží na své oběžné dráze je ale závislá také na dalších faktorech. Jedním z nich je sluneční aktivita. Silná aktivita snižuje oběžnou dráhu. Také komplikovaná struktura (různé výčnělky a výběžky, solární panely, apod.) snižuje dobu, po kterou se satelit udrží na orbitě.

Aby nespadly na Zemi, musí být nestabilní a nižší oběžné dráhy satelitů často korigovány. Pokud řídící středisko ztratí se satelitem kontakt (tak jako se to stalo u Tiangong) je korektura znemožněna a objekt čeká neúprosný konec.

Stanice se dnes v noci podle očekávání zřítila do oceánu (jižního Pacifiku). Video nahoře je jen ilustrační, skutečný sestup do atmosféry se nejspíše nikomu nepodařilo nafilmovat.

Podobný incident se nevyhnul ani ruské předchůdkyni na oběžné dráze. O problémech, do kterých se dostala Saljut 7 jsme se v té době ale nedozvěděli. Ruská propaganda se podobnými problémy moc nechlubila.

Stanici se Sovětům tehdy podařilo zachránit - během nejnapínavějšího, nejnebezpečnějšího a nejkomplikovanějšího manévru, jaký kdy lidstvo na oběžné dráze kolem Země uskutečnilo, shodují se dnes odborníci všech zemí.

O záchraně stanice Saljut 7 byl nedávno natočen film, který rozhodně stojí za shlédnutí.

https://www.youtube.com/watch?v=eRhiXgtclmA

Ale o něm až v příštím blogu...

Příště: Nemožné na počkání - záchrana vesmírné stanice Saljut 7

Zdroje: http://china.raumfahrer.net/artikel/projekt921.shtml, spektrum.de, scinexx.de, ESA, https://twitter.com/twitter/statuses/ 978616595609157635,https://twitter.com/Fraunhofer_FHRe,http://blogs.esa.int/rocketscience/2018/03/26/tiangong-1-frequently-asked-questions-2/, https://www.fhr.fraunhofer.de/en/press-media/press-releases/reentry_tiangong-1.html, https://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/03/Spotted_in_space


Autor: Dana Tenzler | pondělí 2.4.2018 8:00 | karma článku: 23.34 | přečteno: 678x


Další články blogera

Dana Tenzler

Chemie v kuchyni - jak uvařit vajíčko za studena?

​Když máte k dispozici vařič nebo troubu, dají se vajíčka pohodlně uvařit, upéct nebo usmažit. Jak je ale připravit bez pomoci vyšší teploty a kuchyňských přístrojů? (délka blogu 3 min.)

22.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 456 | Diskuse

Dana Tenzler

Záhada “Wow!” signálu pravděpodobně rozluštěna

Mám pro vás jednu dobrou a jednu dobrou zprávu. Po čtyřiceti letech se podařilo identifikovat zdroj pověstného “Wow!” signálu. Jeho zdrojem nebyli mimozemšťané, což je další dobrá zpráva. (délka blogu 3 min.)

18.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 25.43 | Přečteno: 891 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika v kuchyni - jak se váží elektrosmog

Elektrosmog není vidět ani cítit. Má ale jednu zajímavou vlastnost - dá se totiž zvážit. Určitým typem digitální kuchyňské váhy. (délka blogu 3 min.)

15.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 19.48 | Přečteno: 446 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč bzučí dráty vysokého napětí?

Dráty vysokého napětí někdy vydávají prazvláštní zvuky. V jejich blízkosti můžete zaslechnout jednak slabé praskání, ale také znepokojující bzučení a hluboké vrnění. (délka blogu 3 min.)

11.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 30.80 | Přečteno: 1250 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Co skutečně znamená rovnice E=mc^2

Je to nejznámější fyzikální vzorec na světě a obvykle je chápán tak, že lze hmotu změnit v energii a naopak. Toto chápání je sice do určité míry správné, je ale poněkud povrchní, a správné vysvětlení je podstatně jiné.

22.10.2018 v 9:44 | Karma článku: 16.19 | Přečteno: 613 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v kuchyni - jak uvařit vajíčko za studena?

​Když máte k dispozici vařič nebo troubu, dají se vajíčka pohodlně uvařit, upéct nebo usmažit. Jak je ale připravit bez pomoci vyšší teploty a kuchyňských přístrojů? (délka blogu 3 min.)

22.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 20.79 | Přečteno: 456 | Diskuse

Jan Mestan

Proč je pás horstev od Pyrenejí po Himálaj strukturovaný jako turbulentní proud?

Pyreneje, Alpy, Šumava, Karpaty, Himálaj. A další. To je výčet jen několika celků z dlouhého pásma horstev, které vykazuje recentní aktivitu - kupříkladu růst - a rovněž se jeví býti spojitým celkem s totožnou dynamickou příčinou.

21.10.2018 v 21:54 | Karma článku: 13.69 | Přečteno: 351 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Synchronicity - smysluplné náhody

„To je ale náhoda!“ napadne nás, když potkáme staré známé na místě, kde bychom je ne­čekali, nebo se v našem životě odehraje něco hodně neobvyklého. Jsou ale náhody vždy jen pouhé náhody?

21.10.2018 v 18:08 | Karma článku: 14.95 | Přečteno: 434 | Diskuse

Jan Mestan

Proč nekráčíme po deskách, ale ve skutečnosti po kontinentálních krách?

Pojem zemská kůra může být dosti zavádějící. Když se řekne kůra, představíme si třeba kůru pomeranče. Ve skutečnosti se oné kůře podobá jen ta oceánská, ta kontinentální jako kůra nevypadá. Jde o poměrně hlouběji uložené kořeny.

20.10.2018 v 5:23 | Karma článku: 16.28 | Přečteno: 270 | Diskuse
Počet článků 488 Celková karma 26.41 Průměrná čtenost 881

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 





Najdete na iDNES.cz