Astrologové ignorují reálnou situaci na obloze. Precese zemské osy nebo skutečná poloha souhvězdí je zajímá stejně málo jako třeba skutečný názor A. Einsteina na astrologii. Povýšili ho na nadšence pavědy. (délka blogu 6 min.)
Astrologie nás zásobuje řadou výstupů - mezi nimi jsou nejznámější horoskopy a analýzy osobnosti nebo skutečných (už proběhlých) událostí. Pracuje prý s momentálním stavem vesmírných těles. Se “Sluncem procházejícím souhvězdím XY” nebo “Marsem nacházejícím se v konjunkci k planetě YZ”. Část těchto základních kamenů astrologie je ovšem nesmyslná.
Astrologie a precese zemské osy
Mohou za to nedokonalé znalosti dávných zakladatelů astrologie. Neznali nejen řadu planet (jak jsem zmínala v posledním blogu na toto téma) ale také řadu jevů a efektů, které se týkají naší vlastní planety. Jedním z nich je tzv. precese.
Precese je krouživý pohyb zemské osy. Je tvořena různými vlivy. Nejvýznamnějším z nich je gravitační vliv Slunce a Měsíce. Slunce proto, že je největším objektem Sluneční soustavy a jeho gravitace ovlivňuje všechna její tělesa. Vliv Měsíce na zemskou osu je způsoben tím, že je Zemi nejbližší. Daleko menší ale přesto měřitelné, vlivy mají i ostatní planety. Krouživý pohyb zemské osy se dále komplikuje díky tvaru samotné Země - která není perfektně kulovitá, ale má specifickou formu a různým dalším vlivům. |
V praxi to pak znamená, že zemská osa, která určuje náš severní pól, ukazuje v průběhu tisíciletí na různé hvězdy.
Momentálně nám ukazuje severní pól Polárka, která se nachází jen asi 1 ° od místa, kam směřuje pól planety. Ten se jí dokonce dále přibližuje a zhruba za sto let jí bude nejblíže. V budoucnu (za 12 000 let) bude náš severní pól pro změnu ukazovat na vězdu Vegu v souhvězdí Lyry.
Váš zvěrokruhový znak není váš!
Tak jako se na nebi díky precesi zemské osy posouvají hvězdy, které občas dostávají význam pro navigaci (stanou se “polárkami”), posouvají se také všechny ostatní hvězdy, které definují jednotlivá souhvězdí.
Astrologie ovšem i dnes vychází z polohy souhvězdí v dobách svého vzniku - před 2500 lety. Od té doby opsala zemská osa na nebi už zhruba desetinu své kruhové dráhy - což posunulo všechna souhvězdí. Aktuálně tedy ta, která určují zvěrokruh (tzn. kterými danou dobu prochází Slunce) patří k úplně jiným dnům.
Dnešní zvěrokruh
- 19. prosinec - 20. leden: střelec
- 21. leden - 16. únor: kozoroh
- 17. únor - 12. březen:vodnář
- 13. březen - 18. duben: ryby
- 19. duben - 14. květen: beran
- 15. květen - 21. červen: býk
- 22. červen - 20. červenec: blíženec
- 21. červenec - 10. srpen: rak
- 11. srpen - 16. září: lev
- 17. září - 31. říjen: panna
- 1. listopad - 23. listopad: váhy
- 24. listopad - 29. listopad: skorpion
- 30. listopad - 18. prosinec: hadonoš
Pokud se tedy budeme držet skutečného stavu věcí a skutečných koordinát, ve kterých se na obloze nalézají dnešní hvězdy, musíme přidat do zvěrokruhu ještě jedno - třinácté souhvězdí - hadonoše.
Zároveň jste si jistě všimli, že různá znamení dostávají k dispozici různě dlouhou dobu, po kterou by mohla vévodit našim horoskopům.
Před 2500 tisíci lety se naopak astrologové rozhodli, že nadělí všem znamením přibližně stejnou dobu vlády - a navíc jedno vynechali.
Může být taková pavěda skutečně brána vážně? Mohou být pravdivé horoskopy nebo analýzy, které se zakládají na neznalosti a následné libovolné selekci vesmírných objektů z našeho nejbližšího okolí, zatímco se jiné objekty ignorují stejně, jako opravdový a aktuální stav oblohy?
Pokud by astrologie měla skutečně fungovat na nějakých reálných principech, musely by dnes být všechny její výstupy (horoskopy i analýzy) díky precesi zemské osy nepravdivé.
Přesto se řada lidí ve svém horoskopu nebo analýze poznává. Na vině paradoxně nejsou samy horoskopy. Je to dáno určitou specifikou lidské psychiky. Rádi přijímáme dobré zprávy a zároveň rádi hledáme souvislosti, takže si ve vágních a nekonkrétních analýzách spíše všímáme těch věcí, které souhlasí - a menší váhu přikládáme těm, které neodpovídají skutečnému stavu.
Příkladem může být pokus astrologie zakomponovat do analýz i ono dlouho opomíjené třinácté souhvězdí.
Hadonoši mají být vášniví, optimističtí, inteligentní a disciplinovaní. Zároveň mají být ale žárliví a vzteklí.
Není to skvělé? Kdo by nechtěl být optimistický, inteligentní a nechtěl být považován za disciplinovaného? A pokud disciplína náhodou selže - za případné výbuchy vzteku a žárlivosti pak mohou hvězdy, nikoliv hadonoš sám. Kdo by nechtěl být hadonošem?
Astrologie a Albert Einstein
Pavěda - a astrologie není výjimkou - se ráda zaštiťuje autoritou úspěšných vědců. Nejzneužívanějším z nich je samozřejmě Albert Einstein, jehož údajné nebo zkomolené názory využívají snad všechny pavědecké disciplíny.
A tak bylo jen otázkou času, kdy se zázračně objeví citáty, ve kterých se Einstein přidává na stranu astrologů a pavědu obdivuje.
Jeden z nich je zmiňován už v roce 1958 v knize Bernda A. Mertze “Astrologie a theologie, jiný dokonce v roce 1951 v díle švýcarsko-kanadského astrologa Wernera Hirsinga. Jedno mají podobné citáty, připisované Einsteinovi společné: nedá se pro ně nalézt žádný relevantní zdroj. Připomeňme si, že Einstein zemřel až v roce 1955, zneužívání jeho jména se tedy dělo už před jeho smrtí - což svědčí o nesmírné drzosti tehdejších astrologů.
Einstein ve skutečnosti vyjádřil svůj názor na astrologii v dopisu Eugenovi Simonovi už v lednu 1943. Můžete si ho prohlédnout na této webové stránce:
http://www.lettersofnote.com/2010/03/einstein-on-astrology.html
Dopis byl odeslán z Princentonu 7. ledna 1943. V jeho textu Einstein označuje astrologii za pseudovědu, na které je zajímavé jen to, že je tak houževnatá, že se udržela po tolik staletí.
Kdo bude další obětí typicky astrologického vztahu k realitě? Velkou šanci má nedávno zemřelý teoretický fyzik Steven Hawking. Už za svého života byl velmi oblíbený díky své nezdolné osobnosti. Je jistě také jen otázkou času, kdy se objeví první zvěsti o tom, že Hawing byl vlastně nadšený astrolog, který ale své objevy pečlivě ukrýval před zraky veřejnosti, aby nebyl dehonestován oficiální vědou…
