Chemie v kuchyni - je silikon škodlivý?

10. 09. 2018 8:00:09
Formy na pečení, které se dají lehce umýt, stěrky, chňapky a podložky - kdo by neznal silikonové pomocníky? Může být silikon škodlivý? (délka blogu 5 min.)

Některé silikonové formy lehce páchnou. To vyvolává pochyby, zda je silikon tak neškodný, jak se říká. Neuvolňují se z něj škodliviny? Mám pro vás jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Naprostá většina forem, chňapek a jiných silikonových pomocníků není zdraví škodlivá. Není to ale úplná samozřejmost.

Struktura silikonu - geniální chemický prvek křemík

Silikony jsou ve své podstatě polymery, tím se neliší od jiných známých umělých hmot jako například PVC. Silikony mají ovšem jinou strukturu.

Molekuly polymerů vypadají jako dlouhé řetězce, ve kterých se střídají určité specifické skupiny. U silikonů jsou to tzv. siloxanové skupiny. Jejich základem je atom křemíku (silicium), na který se váže kyslík. Ne náhodou vám podobné uskupení připomíná jiný materiál - písek. V něm je jeden atom křemíku spojen se dvěma atomy kyslíku.

Sama o sobě tedy není struktura silikonu zdraví škodlivá, není v ní nic, co by mělo být toxické. Základní strukturu silikonu (siloxanový řetězec) vidíte v dolní části obrázku. Střídají se v něm atomy křemíku a kyslíku.

Záleží samozřejmě také na tom, které další molekulární skupiny se naváží na další volné vazby (zde znázorněné jako svislé čáry). Může to být například další kyslík a na něj dále vázaný křemík - nebo například skupina CH3, apod. V tzv. potravinářských silikonech se dbá na to, aby polymer neobsahoval žádné zdraví škodlivé součásti. Ze samotného polymeru tedy strach mít nikdo nemusí.

Škodliviny se ovšem mohou do silikonu dostat spolu s barvivy nebo plnidly. Samotný silikon je totiž bílá gumovitá hmota. Nevypadá moc sympaticky. Pro další použití - například jako materiál pro kuchyňské pomocníky musí být dále zpracovávána, “vylepšována” a barvena. Záleží na výrobci - dodržuje skutečně dané technologie? Vyhýbá se zdraví škodlivým přísadám - nebo je pro něj daleko důležitější zisk?

Dnes asi nikoho nepřekvapí, že se téměř všechna levná silikonová “pomáhátka” vyrábějí v Číně. V zemi, ve které panují poněkud jiné poměry než v Evropě. Přesto - i tady, jak se zdá, se dodržují určité předpisy. Organizace, která se specializuje na testy nezávadnosti výrobků (něm. Ökotest) provedla před několika roky testy silikonového kuchyňského nářadí - a zjistila, že jsou všechny tehdy prozkoumané silikonové výrobky zdraví neškodné. Přesto není vyloučeno, že se právě vy setkáte s lehce páchnoucím a tedy pochyby vyvolávajícím materiálem.

Proč některé silikony páchnou a jiné ne? Výroba silikonu

Základním materiálem pro výrobu silikonu je práškový křemík a chlormetan (CH3-Cl). Ano, chlormetan je sloučenina, obsahující chlor. Na tomto místě si jistě vzpomenete na známé PVC, ze kterého se při spalování uvolňuje chlor nebo jeho sloučeniny. U silikonu ale nebezpečí nehrozí - chlor se z materiálu odstraní už v průběhu jeho výroby.

Přesněji - křemík a chlormetan se za vysoké teploty (kolem 300 °C) a za účasti mědi coby katalyzátoru mění na jinou sloučeninu - chlormetansilan. Dalším stupněm výroby je tzv. hydrolýza, tedy rozklad pomocí vody. Výsledkem je vznik silanolu, který se dále při zvýšené teplotě nechá kondenzovat a polymerizovat. Právě při hydrolýze se chlor spojí s atomem vodíku a vytvoří kyselinu, sloučeninu, která pak budoucí silikon opustí.

Potenciálně nebezpečný chlor tedy z molekuly budoucího silikonu mizí už kdesi uprostřed výrobního procesu.

Přesto může v materiálu zůstávat zbytek katalyzátorů nebo podpůrných látek, které se používají na zlepšení tuhnutí materiálu (peroxidy, apod.) Proto se silikon pro kuchyňské použití podrobuje po obarvení, “vylepšení” a formování - ještě jednomu technologickému kroku - temperuje se.

Při teplotě kolem 200 °C se nechá zhruba 4 hodiny “vydýchat”. Během temperování se uvolní zbytky těkavých látek, které by mohl výrobek obsahovat.

Opět jedna špatná a jedna dobrá zpráva

Nejprve ta špatná. Temperování je samozřejmě ekonomicky náročný krok - teplo musí někdo vyrobit a zaplatit. Právě na něm se tedy snaží někteří výrobci ušetřit.

A teď dobrá zpráva. Pokud se vám do rukou dostane silikonový pomocník, který lehce páchne - nemusíte ho vyhazovat. S největší pravděpodobností není toxický - a potřebuje jen vytemperovat. To můžete udělat sami.

Dejte ho do trouby a nahřívejte ho po dobu několika hodin na teplotu zhruba 200 °C. Přitom se materiál zbaví zbytku těkavých látek - a to, co v něm zbude, už je zdraví neškodné.

Autor: Dana Tenzler | pondělí 10.9.2018 8:00 | karma článku: 31.06 | přečteno: 2720x

Další články blogera

Dana Tenzler

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

16.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.01 | Přečteno: 647 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč se podobají tvary stromů a jejich listů?

Staré pravidlo říká, že se tvar stromu a jeho listí navzájem podobají. Z dálky tak lze rozeznat jabloň od hrušně a lípu od javoru. Je to pravda? A pokud ano, proč? (délka blogu 3 min.)

12.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.86 | Přečteno: 593 | Diskuse

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - zneužití odpadu jako špinavé bomby

Odpůrci jaderné energetiky varují. Vyhořelé jaderné palivo je nebezpečné. Dá se ho zneužít coby tzv. “špinavé bomby”. Jak velké je skutečné reálné nebezpečí takového scénáře? (délka blogu 10 min.)

9.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.97 | Přečteno: 763 | Diskuse

Dana Tenzler

Zítra se přistává na Měsíci

Začíná další etapa letů na Měsíc. Zítra se na jeho povrch snese přistávací modul indické sondy s romantickým názvem: “Chandrayaan 2”. (délka blogu 5 min.)

5.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 33.05 | Přečteno: 3085 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I - nekonečno

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 37.05 | Přečteno: 1528 | Diskuse

Dana Tenzler

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

16.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.01 | Přečteno: 647 | Diskuse

Zdenek Slanina

Fraška na UPOL připomíná, že ochrana akademických whistleblowerů u nás neexistuje záměrně

Univerzita v Olomouci není jen jednou další institucí, kde se provalila hniloba akademických nepřístojností. Stejně jako jinde se tam ani neřešila ochrana akademických whistleblowerů, neb nebyla žádoucí. Naopak nežádoucí byli oni.

15.9.2019 v 15:33 | Karma článku: 28.14 | Přečteno: 4130 |

Dana Tenzler

Proč se podobají tvary stromů a jejich listů?

Staré pravidlo říká, že se tvar stromu a jeho listí navzájem podobají. Z dálky tak lze rozeznat jabloň od hrušně a lípu od javoru. Je to pravda? A pokud ano, proč? (délka blogu 3 min.)

12.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.86 | Přečteno: 593 | Diskuse

Jan Fikáček

Richard Feynman o povrchnosti fyziky a matematiky

Fyzici rádi vykládají fyziku jako to nejhlubší lidské poznání. Jenže toto poznání je stále povrchní, což velmi jasně formuloval geniální nositel Nobelovy ceny za fyziku, hravý Richard Feynman. Uvádíme volný překlad jeho slov:

10.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 40.60 | Přečteno: 2005 | Diskuse
Počet článků 582 Celková karma 32.51 Průměrná čtenost 1094

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Najdete na iDNES.cz