Co je hlasitější - teplá nebo studená voda?

29. 11. 2018 8:00:43
Co je to za otázku, napadne vás. Proč by měla být teplá nebo studená voda hlasitější? Na vině je, jak jinak - fyzika. (délka blogu 2 min.)

Voda ve sprše šumí. To nejspíš nikoho nepřekvapí. Denně jsme svědky toho, jak se voda po dopadu na tvrdou podložku rozstřikuje do malých kapek, jak probublává při vylévání z lahve nebo jak syčí při zalévání zahradní hadicí. Možná ale překvapí fakt, že se horká a studená voda akusticky chová rozdílně. Jedna z nich je hlasitější. Uhádnete která to je?

Na vině je fyzika - a její zákony

Vysvětlení je zároveň jednoduché a složité. Jednoduché proto, že tušíme, co způsobuje relativní hlasitost tekoucí kapaliny - a složitá proto, že se při tečení odehrávají různé jevy a konkrétní situace se může týkat různých modelů. Těm se věnovat nebudu. Je tu ale také jeden relativně jednoduchý vliv. Kromě technických parametrů hraje zásadní roli - viskozita dané tekutiny.

Jako viskozita se označuje...

... vlastnost kapaliny, která udává její tekutost. Čím vyšší viskozita, tím nižší tekutost. Látka s vysokou viskozitou teče pomalu. Vysokou viskozitu má například med, nízkou viskozitu mají třeba jednoduché tekuté uhlovodíky - ty jsou dokonce ještě tekutější než voda.

Souvislost začne být zjevná tehdy, když si představíte tekutiny s různou viskozitou a porovnáte jejich chování. Med, který má běžnou pokojovou teplotu, teče velice pomalu a velice potichu. Je asi těžko představitelné, že se na zemi rozstřikuje do malých, šumících kapek. Olej, který má zhruba stokrát nižší viskozitu, z lahve vyteče rychleji, přitom ale zůstává také poměrně potichu. Ani on nemá tendenci k vytváření hlučných efektů. U vody to už vypadá jinak. Ta má opět zhruba stokrát nižší viskozitu než olej - a její chování je proto daleko hlasitější.

Na základě těchto jednoduchých úvah se dá také odhadnout, jestli se chová hlasitěji teplá nebo studená voda.

Viskozita vody se (podobně jako je tomu u medu) mění s narůstající teplotou. Velice horká voda, která se nachází blízko bodu varu, má jen zhruba poloviční viskozitu, než jakou vykazuje její sestra, ochlazená téměř na 0 °C.

V praxi to pak znamená, že horká voda ve sprše šumí skutečně o něco hlasitěji než studená.

Ve sprše nejspíš tento rozdíl pouhým uchem nerozlišíte. Potvrdí vám ho až citlivější přístroje.

Jev má také zajímavé (i když jen teoretické) následky. Znamená to například, že vodopády by mohly být ještě hlasitější - kdyby v nich tekla horká voda místo relativně studené.


Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 29.11.2018 8:00 | karma článku: 25.43 | přečteno: 686x

Další články blogera

Dana Tenzler

Adventní pokusy - lampička z mandarinky

O adventu nemusí hořet jen svíčky na věncích - hořet může v domácnosti ledacos. Můžete si zapálit také mandarinku nebo pomeranč. V blogu se dočtete, jak to udělat. (délka blogu 3 min.)

17.12.2018 v 8:00 | Karma článku: 18.34 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Kosmická archeologie - jakou minulost má naše Slunce?

Vesmír se neustále mění. O nějakém pevném bodu si můžeme nechat jen zdát. Ani naše Slunce není výjimkou - má za sebou dlouhou a zajímavou cestu Galaxií. (délka blogu 3 min.)

13.12.2018 v 8:00 | Karma článku: 21.85 | Přečteno: 470 | Diskuse

Dana Tenzler

Adventní chemie - z čeho a jak vyrobit domácí umělý sníh?

Vánoce nás poslední dobou sněhem moc nerozmazlují. Komu se po něm stýská, ten se musí poohlédnout po alternativě. V blogu se dočtete, jak si udělat vlastní umělý sníh. (délka blogu 3 min.)

10.12.2018 v 8:00 | Karma článku: 18.96 | Přečteno: 497 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč má voda modrou barvu?

Jakou barvu má voda v různých hloubkách? Malá bajka o Aqua City a hladových elektronech. (délka blogu 8 min.)

6.12.2018 v 8:00 | Karma článku: 20.72 | Přečteno: 409 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Potřebujeme čas? A existuje vůbec?

Naprosto každý ví, že máme-li udat rychlost čehokoliv, třeba auta, musíme dělit dráhu, kterou ono auto ujelo, časem, za který tu dráhu urazilo. Vypadá to, že se při měření pohybu bez času neobejdeme. Chyba lávky.

17.12.2018 v 9:08 | Karma článku: 20.79 | Přečteno: 582 | Diskuse

Zdenek Slanina

Tři málo známá F z kalných vod provozu StB: Agenti F, fiktivní verbovky, falšování fondů

Řada pojednání o aktivitách StB jsou převyprávění informací, které byly zveřejněny už kolem r. 68. Vedle toho naopak existují témata co mainstream opomíjí. Tři z nich začínají na F: Agenti F, Fiktivní verbovky, Falšování financí.

17.12.2018 v 8:08 | Karma článku: 20.63 | Přečteno: 1369 |

Dana Tenzler

Adventní pokusy - lampička z mandarinky

O adventu nemusí hořet jen svíčky na věncích - hořet může v domácnosti ledacos. Můžete si zapálit také mandarinku nebo pomeranč. V blogu se dočtete, jak to udělat. (délka blogu 3 min.)

17.12.2018 v 8:00 | Karma článku: 18.34 | Přečteno: 303 | Diskuse

Jan Mestan

Konvekční proudění v analogovém přístupu - kterak plášťová konvekce nemůže hýbat deskami

Země je postupně chladnoucím tělesem. Oproti Slunci nedisponuje fúzním reaktorem ve svém nitru. Země umí vlastně jen chladnout - na jejím povrchu se už před miliony a miliardami lety vysrážela tuhá krusta.

14.12.2018 v 19:25 | Karma článku: 15.59 | Přečteno: 367 | Diskuse

Libor Čermák

Jak postavit vesmírný betlém?

Vesmír, jak známo, ukrývá objekty nejrůznějších tvarů. A teď si představme, že pokud některé z nich vybereme, dokážeme z nich vystavět celý vánoční betlém. Nevěříte? Vydejme se tedy spolu na vánoční cestu Mléčnou dráhou.

14.12.2018 v 10:49 | Karma článku: 7.61 | Přečteno: 170 |
Počet článků 504 Celková karma 24.62 Průměrná čtenost 904

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Najdete na iDNES.cz