Fyzika v Hollywoodu - kolize ve Sluneční soustavě?

10. 01. 2019 8:00:55
Scénář, ve kterém se srazí planeta se svým měsícem už posloužil jako předloha k nejednomu (nepříliš dobrému) filmu. Dají se velké měsíce použít k likvidaci kamenných planet? (délka blogu 5 min.)

Chladným vesmírem putuje obří objekt. Neznámý asteroid se trpělivě blíží k našemu Měsíci. Koliduje s ním a tím ho vychýlí z dráhy. Měsíc padá na Zemi, lidstvo čeká zhouba a zkáza. Tak nějak si představuje situaci Hollywood.

Měsíc a atomová bomba

Nakolik je pravděpodobné, že by se Měsíc kvůli nějaké katastrofě vychýlil ze své dráhy a spadl na Zemi?

Logicky by na to bylo třeba takového množství energie, které by alespoň vzdáleně odpovídalo kinetické energii Měsíce. K tomu, aby spadl na Zemi, bychom museli ... Měsíc zastavit. Lidstvo na to jednoznačně (a naštěstí) nemá dost zdrojů a sil. A jedním dechem můžeme říci, že spolu s ním také každá hypotetická cizí civilizace, která by se měla nacházet na naší technické úrovni (a měla na nás vztek).

Měsíc se na našem nebi sice zdánlivě moc nehýbe, ve skutečnosti ale obíhá kolem Země značnou rychlostí, která činí 1023 m/s. Souputník naší planety váží 7,35x10(22) kg. Jeho kinetická energie tedy odpovídá gigantickým ... 3,85x10(28) J.

38 500 000 000 000 000 000 000 000 000 J

To je opravdu velké číslo. Pro srovnání - odpovídá to stonásobku zářivé energie, kterou uvolňuje každou vteřinou Slunce. Takovému výkonu se nepřibližují nejen naše nejvýkonnější elektrárny - ale dokonce ani ty nejvýkonnější zbraně - vodíkové bomby. Bomba, která by mohla svým výkonem přesvědčit Měsíc, aby se vzdal své oběžné dráhy kolem Země, by musela odpovídat zhruba 9.000.000.000.000.000.000 tun TNT.

Ani tzv. Car-bomba, vodíková puma, kterou vyvinuli vědci v Sovětském Svazu, nemůže se svými 57 000 000 tunami TNT Měsíc nijak ohromit, natož konkurovat jeho kinetické energii. Na jeho zastavení by bylo potřeba kolem 150 miliard takových bomb.

Nejspíš není třeba zdůrazňovat, že takové množství vodíkových bomb nemá žádná z mocností - a pokud by jimi měla disponovat nějaká cizí civilizace, nejspíše nebude tak pošetilá, aby jimi mrhala na naše vyhlazení.

A co takhle kometa?

Mohly by potřebnou energii vyvinout návštěvníci ze vzdálenějších částí Sluneční soustavy - komety nebo asteroidy? Ty mohou být velké i několik desítek kilometrů. Vůči Zemi a Měsíci se často pohybují značnou rychlostí - až 70 km/s. I tyto objekty tedy mají značnou hybnost a energii. Stačila by na sražení Měsíce na Zemitak, jak si to představuje Hollywoodský scénář?

Ani ony naštěstí nemají potřebnou energii. Na ovlivnění dráhy Měsíce by bylo nutno, aby do něj narazilo mnoho milionů (nebo desítek milionů) komet. Navíc by do něj musely narazit v určitém úhlu. I když se Sluneční soustavou potuluje opravdu velké množství komet - je podobný scénář prakticky vyloučený.

Nejlepším důkazem jsou nesčetné krátery, které pokrývají měsíční povrch. Ani ty, které jsou opravdu velké a dají se pozorovat i ze Země, v minulosti zjevně neovlivnily Měsíc takovým způsobem, jak si to představuje Hollywood.

Zmiňovaná apokalypsa se nekonala ani v době, když ve Sluneční soustavě probíhalo opravdu intenzivní (tzv. “Velké”) bombardování, při kterém se do vnitřního systému planet dostalo velké množství komet z vnějších oblastí.

Náš Měsíc je zjevně dostatečně velký. Jeho dráha je dostatečně stabilní. Z míry ho nevyvede ani náraz opravdu velké komety nebo asteroidu.



Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 10.1.2019 8:00 | karma článku: 30.02 | přečteno: 1112x

Další články blogera

Dana Tenzler

Proč nám vítr obrací deštník naruby?

Co má společného polámaný deštník a přibouchnuté dveře? Za to, že vám vítr obrátil deštník naruby, nemůže zákon schválnosti - ale zákony fyziky. (délka blogu 8 min.)

21.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.81 | Přečteno: 240 | Diskuse

Dana Tenzler

Mléčná dráha a její sourozenci

Sourozenci mají někdy hodně komplikované vztahy. Platí to i pro vesmírné rodiny. V našem bezprostředním vesmírném okolí se v minulosti událo nejedno kosmické drama. (délka blogu 8 min.)

17.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 24.36 | Přečteno: 445 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v garáži - jednorázová sádra a její recyklace

Proč se dá sádra použít jen jednou? Jak funguje tvrdnutí sádry? Dá se urychlit nebo zpomalit? Jak udělat ze sádry zajímavou hračku pro malé dětské výzkumníky. (délka blogu 5 min.)

14.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 27.52 | Přečteno: 691 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Nejsou barvy a zvuky pouhá iluze? Něco, co v realitě vůbec neexistuje?

Snad žádný člověk nepochybuje o tom, že existují barvy. Třeba že jablko, na které koukáme, je skutečně červené. Který blázen by si dovolil tvrdit, že červená barva neexistuje. S její existencí to však není až tak jednoduché.

21.1.2019 v 9:11 | Karma článku: 13.34 | Přečteno: 315 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč nám vítr obrací deštník naruby?

Co má společného polámaný deštník a přibouchnuté dveře? Za to, že vám vítr obrátil deštník naruby, nemůže zákon schválnosti - ale zákony fyziky. (délka blogu 8 min.)

21.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.81 | Přečteno: 245 | Diskuse

Alexandra Bolková

Zastoupení leváků v populaci

Celosvětově je více než 90 % lidí praváků. Dominance jedné „výhodnější“ strany je nejsilnější populační předpojatostí pro všechny primáty. Větší procento leváků je zastoupeno běžněji v bělošské, asijské a hispánské populaci.

20.1.2019 v 12:31 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 272 | Diskuse

Libor Čermák

Co když je na islámském symbolu znázorněné UFO?

Souvislostí mezi UFO a našim Měsícem je celá řada. Mluví se o záhadných světlech na Měsíci i o setkání astronautů s UFO. Pojďme se na tyto všechny záhady podívat trošku podrobněji. A závěr bude trošku archeoastronautický.

20.1.2019 v 5:13 | Karma článku: 20.82 | Přečteno: 631 |

Jan Mestan

Re: Zeptali jsme se vědců (LIDOVKY.cz)

Na webu 'Lidovek' se lze v rubrice 'Zeptali jsme se vědců' mj. dočíst o tom, jak že se má chovat Země. Odpovídali pan Trubač a Goliáš, zaměstnanci Univerzity Karlovy - Přírodovědecké fakulty. Zkusím trochu reagovat.

19.1.2019 v 19:28 | Karma článku: 12.15 | Přečteno: 422 | Diskuse
Počet článků 514 Celková karma 23.69 Průměrná čtenost 915

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Najdete na iDNES.cz