Fyzika v kuchyni - proč zůstane plastik po umytí v myčce mokrý
Mohlo by se zdá, že je to zákon schválnosti. Vyklízíte z myčky krásně čisté a suché nádobí, ale vždycky se najde jeden kousek, který zůstal mokrý. Jakmile ho vezmete do ruky, začne voda stékat na všechny předměty, které se nacházejí pod ním, takže jsou mokré i ony.
Mám pro vás jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Ta dobrá - není to ani vina myčky ani vaše - dokonce se na tom nepodílí ani zákon schválnosti. Za mokrý plast v myčce může fyzika. A teď ta špatná zpráva. Fyzikální zákony se nedají změnit. Plastové nádobí vás bude v myčce zlobit i nadále. Nutí ho k tomu zákony vesmíru. Pokud mají mimozemšťané na cizích planetách myčky, zlobí je mokrý plastik stejně jako nás.
Role leštidla
Základním důvodem, proč si pořizujeme myčku je fakt, že nechceme mýt nádobí v ruce. Přístroj pracuje s vodou, čistícím prostředkem, leštidlem ... a teplem. Různé materiály mají logicky rozdílné tepelné chování - a právě to je důvod, proč některé z nich (plasty) v myčce zlobí.
Nádobí v myčce absolvuje po svém posledním mytí ještě tzv. leštění. Do vody se při něm přidává speciální tenzid, prodávaný jako leštidlo. Jeho úkolem je vytvořit mezi povrchem nádobí a vodou tenkou vrstvičku aktivní látky, která snižuje povrchové napětí vody. Tím umožňuje, aby voda stékala z nádobí daleko efektivněji než bez ní. Méně vody na povrchu nádobí pak znamená, že se rychle vysuší a nezůstávají na něm mapy - je tzv. vyleštěné.
Během leštění se voda v přístroji nahřeje na maximální teplotu - kolem 60 nebo dokonce 70 °C. Přitom se samozřejmě ohřívá i nádobí v myčce. Teplo, které se naakumulovalo v nádobí, pak přispívá k vypaření tenké vrstvy vody na jeho povrchu. Odpařená voda kondenzuje na relativně chladných stěnách přístroje - a tak je vzduch v myčce znovu schopen přijímat další a další vlhkost z nádobí.
Fyzika v myčce
Nádobí bývá vyrobeno z různých materiálů, které se liší nejen svým vzhledem, ale hlavně fyzikálními vlastnostmi, jakými jsou tepelná vodivost nebo tepelná kapacita.
Tepelná vodivost materiálucharakterizuje schopnost látky vést teplo. Lze ji chápat jako množství tepla, které projde za časovou jednotku jednotkou plochy při určitém teplotním spádu (rozdílu teplot na krajích sledované oblasti). Tepelná vodivost látek závisí na různých faktorech: na struktuře látky, její hustotě, tlaku při kterém měření probíhá, vlhkosti, elektrickém a magnetickém poli nebo samotné hodnotě teploty. |
Fyzikální podmínky v myčce jsou většinou pevně stanovené a v rámci probíhajícího mycího programu víceméně neměnné. Máme tedy danou určitou teplotu, tlak, elektrické a magnetické pole a dokonce i vlhkost. Rozdíl v chování různých druhů nádobí je tedy logicky způsoben jen jejich vlastním materiálem.
Nejvyšší tepelnou vodivost mají kovy. U oceli činí příslušný koeficient kolem 50 - 80, u stříbra dokonce kolem 420 W/(m.K). To znamená, že kovy vedou teplo velice dobře. Ne nadarmo se z nich dělají žebra topení. Nejrychleji se tedy ve vaší myčce při mytí prohřejí kovové hrnce - a absolutním rekordmanem se stanou stříbrné příbory.
Tepelná vodivost porcelánu, skla a keramiky, ze kterých jsou nejspíše vyrobeny vaše talíře a hrnky, je relativně nízká – od 0,3 do 2 W/(m.K). Je tedy řádově zhruba desetkrát až stokrát menší. To znamená, že se talíře prohřívají pomaleji než kovové hrnce, ale také pomaleji vychladnou.
Polymery, ze kterých je vyrobeno plastové nádobí vykazují ještě nižší tepelnou vodivost. Ta pak leží v intervalu 0,2 – 0,4 W/(m.K), je tedy ještě o jeden řád nižší než u skla a keramiky. Plasty se v myčce prohřívají pomaleji než všechny ostatní druhy materiálu nádobí.
Pro zajímavost - tepelná vodivost je způsobena vzájemným chováním molekul nebo atomů v látce. U plastů, které se skládají z dlouhých makromolekul - jsou vzájemné síly slabé. U kovů je tomu naopak.
Měrná tepelná kapacitaje fyzikální veličina, která vyjadřuje množství tepla (Q), které je potřeba dodat materiálu o hmotnosti 1 kg, aby se ohřál o 1 °C. |
U polymerů se hodnota měrné tepelné kapacity uvádí v rozmezí hodnot 1 - 2 kJ/kg/K, zatímco sklo, keramika nebo různé kovy mají hodnotu několikrát menší. Znamená to, že stejné množství materiálu se ohřeje stejným množstvím tepla na různou teplotu. Aby se ohřál 1 kg o 1 °C, potřebuje plast větší množství energie než kov nebo třeba porcelán. Z méně nahřátého nádobí se voda odpařuje nedokonale.
Při extrémně krátkých programech postačí teplo, předané kovu nebo porcelánu možná k vysušení na konci cyklu, u plastu to stačit nebude.
K tomu se přidává efekt způsobený celkovou tepelnou kapacitou.
Celková tepelná kapacitaje množství tepla (Q), které může mít daný předmět při teplotě T. |
Plastové nádobí je oproti kovovým hrncům nebo porcelánovým talířům a hrnkům - velice lehké.
Lehký plastový talíř tedy celkově pohltí daleko menší množství tepla než těžký talíř z porcelánu. Když má potom dojít k vypaření vody, má lehký předmět k dispozici daleko menší množství tepla než těžší předmět.
V kombinaci s horší tepelnou vodivostí, kdy se teplo z vnitřních částí předmětu dostává na povrch pomaleji než u skla nebo porcelánu - je schnutí plastových předmětů znesnadněno hned dvojím mechanismem.
Pokud se nechcete spokojit s poněkud flekatým vzhledem nádobí, musíte plastové misky, hrnky a talíře po umytí myčkou ještě utírat utěrkou.
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,30
- Průměrná čtenost 1331x