Mýty kolem jaderné energetiky - škody, které může způsobit zemětřesení

24. 06. 2019 8:00:12
Jak jsou vlastně zajištěné elektrárny proti zemětřesení? Mohou se poškodit pohybem zemské kůry? (délka blogu 10 min.)

Odpůrci jaderné energetiky rádi zneužívají (často iracionální) strach svého publika. Dobře se přitom hodí mimo jiné také strach ze zemětřesení - jevu, který se nedá příliš dobře předvídat a který je schopný způsobit obrovské škody. Každý má jistě v živé paměti zpustošená města, zbořené domy a oběti, které musí záchranáři vyprošťovat z trosek.

Může zemětřesení poškodit jadernou elektrárnu tak, že by následně došlo k jaderné havárii? Nejen v Japonsku - ale i v Evropě zažíváme občasná malá zemětřesení. Země, po které chodíme, není zrovna klidná, poukazují odpůrci “jádra” na známá fakta. Jaderné elektrárny jsou podle nich nezajištěné bomby, které mohou své okolí zamořit obrovským množstvím radioaktivity.

Skutečný stav

Středoevropské jaderné elektrárny (například ty, které se provozují v Německu) jsou certifikované na to, aby odolaly bez poškození (slova “bez poškození” jsou důležitým detailem - později se k nim vrátím) otřesům, které odpovídají pohybu půdy o 1,5 m/s2. Podobný jev se tu vyskytuje zhruba jednou za 100 000 roků.

Přitom je oblast Německa ve srovnání s jinými evropskými zeměmi ještě poměrně aktivní. Nachází se tu například geologicky poměrně aktivní pohoří Eifel, kde se nepatrná zemětřesení registrují několikrát denně. Jak je tomu v Česku?

Nejaktivnější je zlom nedaleko Mariánských Lázní. Zemětřesení se vyskytují také na Karlovarsku a blízko Hradce Králové. Nejsilnější zemětřesení mívají kolem 4. - 5. magnitudy.

Mimochodem - japonské reaktory, které jsou provozovány v daleko nebezpečnějších podmínkách s opravdu velkou pravděpodobností výskytu daleko silnějších zemětřesení, dokazují, že ani pohyby zemského povrchu, přesahující 1,5 m/s2 - nejsou pro systémy jaderné elektrárny žádným problémem.

Vzpomeňme si na velké zemětřesení, které postihlo elektrárnu Fukušima. Zemětřesení samo o sobě přežily všechny tamní bloky bez problémů. Nebýt (vyšší než očekávané) vlny tsunami, elektrárna by po určité době zase najela do běžného provozu.

Pokud je ničivé zemětřesení očekáváno statisticky jednou za 100 000 roků, je vůbec smysluplné, se proti němu chránit?

Vždyť celá stavba bude do doby, než tu opravdu zemětřesení bude, dávno rozebrána a zlikvidována. Přesto jsou elektrárny (stejně jako mosty, apod.) stavěny tak, aby splňovaly určitá bezpečnostní požadavky. K tomu patří také fakt, že mohou přežít bez poškození ještě daleko intenzivnější zemětřesení, než ta, na která jsou certifikovány - tj. případné mosty pak vydrží ještě větší zátěž, než na jakou jsou stavěny apod.

Fakticky tu tedy máme elektrárny, které vydrží víc, než by musely - a to i v případě extrémně nepravděpodobné situace, kdy se bez předchozího varování ve střední Evropě vyskytne opravdu ničivé a do té doby nevídané zemětřesení. Například takové, které nebude mít původ přímo v posunech zemské kůry - ale mohlo by být například následkem dopadu velkého meteoritu.

Pro srovnání

Běžné inženýrské stavby vykazují na rozdíl od jaderných elektráren daleko menší odolnost proti zemětřesení. V Německu je například předepsáno, aby odolávaly otřesům, které se vyskytují průměrně jen jednou za 500 let.

Znamená to, že se mimoděk počítá s velkým množstvím obětí ve městech (nemocnicích, úřadech, nádražích apod.) v případě, že by mělo skutečně za našeho života dojít k extrémnímu zemětřesení. Došlo by přitom k daleko vyšším ztrátám na životech, než byly způsobeny skutečně těžkou jadernou havárií na černobylské elektrárně.

Je to proto, že nadstandardní jistota by běžné městské stavby neúměrně prodražila. U jaderných elektráren si takové zjednodušení a zlevnění stavby nikdo nedovolí - ty jsou (na rozdíl od všech ostatních staveb) proti zemětřesení chráněny extrémně nadstandardně.

Zemětřesení se nerovná zamoření

Vraťme se ke slovům “bez poškození”. Dokonce ani enormní zemětřesení, tak jak by se mohlo vyskytnout za milion roků, rozhodně nemusí nutně znamenat zamoření okolí radioaktivitou.

Jaderná elektrárna je komplexní zařízení, napěchované moderní technologií. Dokonce i v případě, že se opravdu stane určitá ultimativní havárie (připomeňme si elektrárnu ve Fukušimě, kde nečekaně vysoká vlna tsunami poškodila systém chlazení) - není kontaminace okamžitá a neodvratná.

Poškození vnějších systémů elektrárny ještě zdaleka neznamená poškození samotného bloku reaktoru. Dokonce i poškození vnějšího bloku neznamená automaticky poškození samotné reaktorové jednotky.

Co se týká zemětřesení, jsou naše (evropské) elektrárny vybaveny nadstandardní ochranou.

S trochou nadsázky se dá říci, že v případě nečekaných extrémních otřesů by bylo blízko jaderného reaktoru to nejbezpečnější místo, které byste mohli teoreticky vyhledat. Všechny ostatní stavby se budují s daleko horšími specifikacemi.

Shrnutí

Stavby, které jsou společensky důležité (například nemocnice, běžné elektrárny, chemické továrny a provozy nebo tanky na pohonné hmoty) jsou stavěny tak, aby odolávaly tzv. “extrémně silným” (oficiální technické označení, odpovídající zřídkavým jevům) zemětřesením nebo například hurikánům (i vítr může mít enormní sílu a poškodit stavbu podobně, jako zemětřesení).

Jak japonské - tak i ostatní jaderné elektrárny se oproti tomu staví s daleko efektivnějším zajištěním - a odolají nejen extrémním, ale také tzv. “nepravděpodobným” zemětřesením.

Ve střední Evropě se takové jevy, kterým musí jaderná elektrárna vzdorovat, vyskytují jen jednou za 100 000 roků.

Během a poté, co proběhlo tzv. “enormní a nepravděpodobné” zemětřesení, musí zůstat jaderná elektrárna nepoškozená (hlavně její důležité a na chodu reaktoru se podílející systémy), říká vyhláška, které musí odpovídat stavba každé jaderné elektrárny. Co se týká menších zemětřesení, tady se dokonce počítá s tím, že elektrárna podobný jev “přežije” aniž by byla přerušena dodávka proudu do sítě.

Konkrétní zemětřesení v minulosti

V roce 1995 v Japonsku postihlo velice silné zemětřesení město Kobe. Nejbližší jaderná elektrárna byla vzdálena 110 km od epicentra. Nebyla poškozena.

V roce 1999 proběhla při zničujícím Taiwanském zemětřesení automatická odstávka tří jaderných reaktorů. Nebyly poškozeny a k síti byly připojeny od dva dny později.

Během pověstného zemětřesení v roce 2011 bylo ve Fukušimě odstaveno jedenáct jaderných reaktorů. Samotné zemětřesení je nepoškodilo a to i přesto, že se jednalo o zemětřesení se sílou 9,0 Richterovy stupnice.

Zdroje: www.kit.edu, Sadegh-Azar, H., Garg, A., „Bautechnische Auslegung von Kernkraftwerken für Erdbeben“, atw - Internationale Zeitschrift für Kernenergie, Dez. 2009 und Einfluss der Boden-Bauwerk Wechselwirkung“, Bauingenieur (D-A-CH-Mitteilungsblatt), März 2011, IAEA Requirements NS-R-1 – Safety of Nuclear Power Plants: Design; International Atomic Energy Agency, Vienna 2000, IAEA Safety Guide NS-G-3.3 – Evaluation of Seismic Hazards for Nuclear Power Plants; International Atomic Energy Agency, Vienna 2002, IAEA Safety Guide NS-G-1.6 – Seismic Design and Qualification for Nuclear Power Plants; International Atomic Energy Agency, Vienna 2003, http://www.world-nuclear.org/information-library/safety-and-security/safety-of-plants/nuclear-power-plants-and-earthquakes.aspx

Autor: Dana Tenzler | pondělí 24.6.2019 8:00 | karma článku: 27.83 | přečteno: 684x

Další články blogera

Dana Tenzler

Alkohol se nemusí jen pít - dá se s ním i hrát

Následující pokus na první pohled vypadá jako něco, na co přišel člověk pod přílišným vlivem alkoholu. Spálit peníze? Jak to, že bankovka neshoří? (délka blogu 10 min.)

18.7.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.27 | Přečteno: 395 | Diskuse

Dana Tenzler

Kronika jedné katastrofy - zákaz německé jaderné energetiky

O tom, jak se jedna z evropských zemí (Německo) vzdala nejmodernějšího a nejefektivnějšího zdroje energie a snaží se ho nahradit těžkopádnými, neefektivními zdroji. (délka blogu 10 min.)

15.7.2019 v 8:00 | Karma článku: 45.44 | Přečteno: 7943 | Diskuse

Dana Tenzler

S jakou atmosférou počítat na Super-Zemi?

Není to tak dávno, když si věda nebyla jistá, zda ve vesmíru vůbec existují planety, které obíhají jinou hvězdu než je naše Slunce. Dnes pozorujeme dokonce jejich atmosféru. (délka blogu 5 min.)

11.7.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.30 | Přečteno: 575 | Diskuse

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - hrozí nám radioaktivní nádobí?

Váš hrnec mohl být dříve jaderným reaktorem, tvrdí aktivisté, bojující proti jaderné energetice. Je to pravda, nebo je to jen další vylhaný pseudoargument, který má vystrašit publikum? (délka blogu 5 min.)

8.7.2019 v 8:00 | Karma článku: 34.75 | Přečteno: 1920 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Libor Čermák

Jaké nové obrazce v obilí se objevily v první půlce července?

Sezóna záhadných obrazců v obilí právě zažívá svůj vrchol. Jenže na místo tradičního anglického hrabství Wiltshire, letos dominuje anglické hrabství Hampshire a Francie. A jeden agrosymbol se už objevil i u nás v Česku.

20.7.2019 v 12:29 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 83 |

Julius Maksa

Smrtelné železniční přejezdy.

Není dne bez dopravní nehody na železničním přejezdu. Jak je možné přehlédnout trojitou dopravní značku a červeně blikající semafor? Liší se železniční přejezd od silniční křižovatky řízenou semafory? Pomůže dřevěná závora?

18.7.2019 v 20:29 | Karma článku: 9.92 | Přečteno: 433 | Diskuse

Dana Tenzler

Alkohol se nemusí jen pít - dá se s ním i hrát

Následující pokus na první pohled vypadá jako něco, na co přišel člověk pod přílišným vlivem alkoholu. Spálit peníze? Jak to, že bankovka neshoří? (délka blogu 10 min.)

18.7.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.27 | Přečteno: 395 | Diskuse

Libor Čermák

Čemu pomůže hromadné vniknutí do Oblasti 51?

V září 2019 se prý milion lidí chystá hromadně vniknout do tajuplné Oblasti 51. Jako aktivní záhadolog si ale nemyslím, že se jim zde podaří nalézt mimozemšťany. Ale myslím si, že k něčemu by to přeci jen mohlo být dobré.

18.7.2019 v 7:41 | Karma článku: 14.04 | Přečteno: 854 |

Jan Veselý

Začalo to před padesáti lety a (ne)skončilo o tři roky později

16. července 1969 začala cesta k nepřekonatelnému milníku v historii lidstva. Šest úspěšných přistání na Měsíci zanechalo nesmazatelnou stopu v myslích lidí – i těch, kteří to vůbec nezažili.

16.7.2019 v 8:30 | Karma článku: 12.97 | Přečteno: 280 | Diskuse
Počet článků 565 Celková karma 29.55 Průměrná čtenost 1022

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Najdete na iDNES.cz