Mýty kolem jaderné energetiky - předpotopní technika
V touze obhájit svůj strach z “jádra” používají odpůrci nejrůznější (často irelevantní) argumenty. Oblíbený je názor, vystižený následujícími větami:
“Jaderné elektrárny, které dnes dodávají energii do sítě, byly stavěny před mnoha desetiletími. Každý dům postupem čas zestárne a zchátrá. Auto, koupené v sedmdesátých letech dnes bude velice draze opečovávaným veteránem nebo dávno ztratilo oprávnění k výjezdu na silnici. Počítač z doby před dvaceti lety se nedá srovnat s tím, co se dá koupit dnes. Jen jaderné elektrárny, prastaré konstrukty z doby předpotopní (*rozuměj - z doby, ve které jsem ještě nebyl na světě - dodatek autorky*) jsou pořád ještě využívané a hrozí proto havárie a celkové zamoření krajiny radioaktivitou.”
Jak je tomu doopravdy?
Mýtus stáří
Pokud bychom srovnávali samotné stáří jednotlivých technologií, je jaderná energetika naopak nejmladší z těch, které se dnes používají pro masovou výrobu energie. Nikoho jistě nepřekvapí, že spalováním různých paliv získávalo lidstvo energii už před mnoha tisíci roků - podobně je na tom vodní a větrný pohon. První lokální větrné “elektrárny” (mlýny nebo čerpadla vody) se používaly už před pěti tisíci lety.
O to samozřejmě odpůrcům jaderné energetiky nejde. Rozšiřují spíše obavy z přestárlých součástek u desetiletí pracujících elektráren. Elektrárna je samozřejmě velice komplikovaný projekt, ve kterém se účastní velké množství jednotlivých součástek. S autem nebo s počítačem se samozřejmě srovnat nedají. V argumentu odpůrců je totiž skryta jedna nenápadná ale zásadní chyba. A pokud má jejich argument úspěch, tak jen proto, že apeluje na “staré dobré zažité” zkušenosti, kombinované se strachem, který znemožňuje logické myšlení.
Co má jaderná elektrárna společného se starým autem?
Pokud uvažujeme o téměř padesátiletém autu, které se po celou dobu své existence účastnilo silničního provozu - je zřejmé, že je patřičně ojeté a celkově sešlé.
V případě jaderné elektrárny se ale nejedná o ojetý a sešlý kus techniky. Na jaderné elektrárny má příslušný úřad (který kontroluje jejich provoz) úplně jiné nároky než majitel starého auta. Jejich stav se neustále řeší, kontroluje, vylepšuje - části techniky se vyměňují za nové, modernější. V původním stavu tak zůstává v podstatě jen “karoserie” - tj. betonové části konstrukce, stavěné například s předpokladem, že vydrží nejen běžný provoz ale také extrémní zážitky jako zemětřesení, jaké se v našich končinách vyskytuje jen jednou za 100 000 let (viz předminulý blog).
Jaderná elektrárna tedy může být “stará” - ve skutečnosti jsou staršího data jen jednotlivé části staveb. To, co se dá jednoduše nahradit a vyměnit za lepší a modernější techniku - se v průběhu času nahrazuje a mění.
Pokud bychom tedy měli srovnávat jadernou elektrárnu s autem - bude to velice dobře opečovávaný miláček s historickou karoserií, našlapaný nejnovější technikou a nejsilnějším motorem, jaký je na trhu dostupný.
… a na tento motor se podívejme zblízka. Neustálé vylepšování jaderné technologie se totiž provozovatelům přes všechny technicky náročné operace a ekonomické těžkosti - velice vyplatí.
Něco málo faktů - faktor efektivity
Na jaderné energetice je samozřejmě neustále co vylepšovat. Může se jednat o jinou a lepší přípravu paliva nebo o jeho jednodušší a levnější dobývání (viz blog o čerpání uranu z moře). Přesto má jaderná energetika v porovnání s ostatními technologiemi jednu obrovskou přednost - je daleko efektivnější.
Tuto efektivitu můžeme i spočítat. Jedná se o bezrozměrnou veličinu, danou podílem energie získané z nějaké energeticky významné činnosti, vůči energii do ní vložené. Dá se pak odvodit z množství vyrobené energie (od které je odečtena ta část, který se zpětně používá samotnou elektrárnou). K výpočtu se mimo jiné používá násobek konečného výkonu elektrárny, její životnosti a koeficientu, který vyjadřuje prostoje na opravu ale také energie, která je potřeba k nalezení a vytěžení paliva.
V následující tabulce jsou údaje, týkající se různých technologií.
Z uvedených čísel vyplývá, proč je argument o zastaralé technologii jaderných elektráren lichý. Výrobcům energie se jednoduše vyplatí modernizovat a udržovat “při životě” i starší jaderné elektrárny. Po našich “energetických dálnicích” jezdí vytuněné oldtimery staré několik desítek let - které jsou přesto bezpečné a moderní.
Zdroje: https://festkoerper-kernphysik.de/erntefaktor_details, http://www.kta-gs.de/d/bericht_d.htm,
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,24
- Průměrná čtenost 1331x