Alkohol se nemusí jen pít - dá se s ním i hrát

18. 07. 2019 8:00:02
Následující pokus na první pohled vypadá jako něco, na co přišel člověk pod přílišným vlivem alkoholu. Spálit peníze? Jak to, že bankovka neshoří? (délka blogu 10 min.)

Pomocí čistého alkoholu (zde ethanolu) a trochy vody se dá nejen hrát s ohněm, jak ukazuje horní video. S jejich pomocí se dá velice lehce dokázat ... například také existence molekul.

Molekuly, které kradou objem

Potřebujete na to jen 100 ml čistého alkoholu a 100 ml vody (nebo poměrově odpovídající menší množství). Při smíchání obou tekutin bychom očekávali, že se vytvoří 200 ml směsi alkoholu a vody. Když ovšem nalijete výslednou směs do odměrky, zjistíte, že vám ... chybí 8 ml. Víte přesně, že jste je nevypili. Kam se poděly?

Změna objemu byla způsobena stejným jevem, jaký nastane, když se smíchá hrách s rýží. rýže má jiný tvar než hrášek - a navíc má jiný rozměr. Při smíchání se obě komponenty poskládají tak, aby zabíraly co nejmenší objem. Menší rýže dobře vyplní volný prostor, který nutně zůstává mezi kuličkami hrášku.

Když se něco podobného stane i s tekutinami jako je alkohol a voda - je zřejmé, že se i ony skládají z částeček, které jsou v tomto případě pouhým okem neviditelné. Mají nejen různou velikost ale také různý tvar. Těmito částečkami jsou - molekuly.

Tím ale zábava s alkoholem rozhodně nekončí. Směsí alkoholu a vody se dá provést oblíbený trik: pálení bankovek. O peníze při něm samozřejmě nepřijdete.

Pálení peněz - aneb když se vlk nažere...

Tento chemický pokus a velice oblíbený trik je dokonalým znázorněním přísloví “vlk se nažral a koza zůstala celá”.

Trik funguje nejlépe za šera nebo v zatemněné místnosti. Bankovku namočíte do alkoholové směsi a zapálíte. Přesně podle očekávání hned začne hořet modrým plamenem. Co vás možná udiví - bankovka nezčerná i když jednoznačně hoří. A hoří opravdu znamenitě - plameny jsou sice víceméně neviditelné a mají jen lehké namodralé zbarvení, je tu ovšem nebezpečí, že od nich chytnou vaše vlasy nebo předměty v okolí (držte si odstup a bankovku držte nejlépe v kleštích z nehořlavého materiálu).

Poté, co alkohol shořel, vypadá vaše bankovka kupodivu jako nová. Není ani moc nahřátá.

Co se tu vlastně stalo?

Voda samozřejmě nehoří - a tak jediné, co mohlo během pokusu shořet, když bankovka zůstala bez úhony, je alkohol. Směs alkoholu a vody hoří tehdy, když v ní koncentrace etanolu převýší 45 %.

Ten má chemický vzorec C2H5OH, jeho molekula se tedy skládá z kyslíku, šesti atomů vodíku a dvou atomů uhlíku. Právě ony mění při hoření svou stálou adresu.

C2H5OH + 3 O2 —> 2 CO2 + 3 H2O

Z jedné molekuly alkoholu se stanou dvě molekuly CO2, při chemické reakci vzniká navíc ještě voda a uvolňuje se teplo. Očekávali bychom, že teplo zničí papír bankovky, pokus ale dokázal, že se to nestane.

Rozhodně to není tím, že by bankovky samy o sobě nehořely. Když se je budete snažit v běžných podmínkách zapálit, budete mít úspěch. Proč tedy neshoří papír, který je navíc nasáklý hořlavou tekutinou?

Tento zdánlivě nelogický fakt se dá vysvětlit předchozím pokusem, uvedeným na začátku blogu. Ve směsi se nacházejí dva druhy molekul - s rozdílným tvarem a různou velikostí. Molekuly vody jsou logicky menší - mají totiž daleko jednodušší strukturu.

Když namočíte bankovku, nasaje papír především malé molekuly vody, zatímco alkohol má spíše sklony k tomu, aby se ze směsi vypařil.

Při zapálení mokré bankovky hoří především čerstvě vypařený alkohol - a zatímco hoří, zvyšuje teplotu ve svém okolí. Díky zvýšené teplotě se pak vypařuje další a další alkohol z nahřáté směsi. Plameny dostávají další a další palivo. Když shoří všechen alkohol, plameny nakonec uhasnou.

Papír naopak nevzplane - a to z jednoho jednoduchého důvodu: jeho teplota není dostatečně vysoká. A to kupodivu i přesto, že se v jeho nejbližším okolí nachází hořící alkohol. Papír je totiž nasáklý vodou. Aby se usušil, spotřebuje se značné množství energie. Ta už pak nestačí na to, aby ještě navíc ohřála papír na teplotu, při které by mohl vzplanout.

Můžete tedy velkomyslně zapálit celou svou hotovost - stačí, abyste ji předtím namočili do směsi alkoholu a vody (a aby se jednotlivé bankovky navzájem nedotýkaly). Hořící jmění vám zachrání ... chemie.






Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 18.7.2019 8:00 | karma článku: 28.31 | přečteno: 790x

Další články blogera

Dana Tenzler

O muži, který zachránil celý svět

Ne, dnešní blog nebude o ekologii. Nebude o samozvaných hrdinech, kteří se perou o místo před kamerou. Bude o člověku, který opravdu zachránil svět. Zcela potichu a bez účasti médií. (délka blogu 5 min)

22.8.2019 v 8:00 | Karma článku: 43.96 | Přečteno: 5138 | Diskuse

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - nevyřešené uskladnění odpadů

Odpůrci jaderné energetiky rádi poukazují na údajně nevyřešený problém skladování vysoce radioaktivních odpadů, které vznikají při výrobě energie v jaderných reaktorech. Opravdu nám dlouhodobě hrozí zamoření? (délka blogu 10 min)

19.8.2019 v 8:00 | Karma článku: 32.32 | Přečteno: 1226 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v kuchyni - leštidlo do myčky

Co je to vlastně leštidlo do myčky a dá se něčím nahradit? Je leštidlo do myčky jedovaté? Použití leštidla v koupelně. (délka blogu 3 min.)

15.8.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.58 | Přečteno: 1618 | Diskuse

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - explodující vysoce radioaktivní odpad

Kokily (do skla zalité vysoce radioaktivní odpady) se prý nejen samy zahřívají, mohou prý také explodovat, tvrdí odpůrci jaderné energetiky. Opravdu nám hrozí nebezpečí od nestabilních radioaktivních odpadů? (délka blogu 10 min.)

12.8.2019 v 8:00 | Karma článku: 34.66 | Přečteno: 1646 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

O muži, který zachránil celý svět

Ne, dnešní blog nebude o ekologii. Nebude o samozvaných hrdinech, kteří se perou o místo před kamerou. Bude o člověku, který opravdu zachránil svět. Zcela potichu a bez účasti médií. (délka blogu 5 min)

22.8.2019 v 8:00 | Karma článku: 43.95 | Přečteno: 5133 | Diskuse

Petr Hlinomaz

Ochrany životního prostředí se ujal extrémismus

Antropogenní vliv skleníkových plynů úzce souvisí s ochranou životního prostředí, přesto někteří tento jasný fakt stále nedokáží pochopit, dokonce to považují za faul, neboť zejména oxid uhličitý přeci naopak životu prospívá.

21.8.2019 v 8:42 | Karma článku: 10.72 | Přečteno: 510 | Diskuse

Jan Mestan

V plochou Zemi podle časopisu Forbes věří zhruba třetina mileniálů

Mileniálové ve Spojených státech, zdá se, často nevnímají Zemi kulatě. Ale jako placku. Zbytek světa na tom nebude lépe.

20.8.2019 v 10:46 | Karma článku: 16.24 | Přečteno: 646 | Diskuse

Jan Fikáček

Naučte svého psa kvantovou mechaniku

Současná fyzika je zvláštní v tom, že někdy hledá podivné souvislosti tam, kde jsou souvislosti v principu prosté. Na jednu stranu je to logické, neboť fyzika 20. století je ve srovnání s newtonovskou fyzikou hodně zvláštní.

19.8.2019 v 9:03 | Karma článku: 40.45 | Přečteno: 2189 | Diskuse

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - nevyřešené uskladnění odpadů

Odpůrci jaderné energetiky rádi poukazují na údajně nevyřešený problém skladování vysoce radioaktivních odpadů, které vznikají při výrobě energie v jaderných reaktorech. Opravdu nám dlouhodobě hrozí zamoření? (délka blogu 10 min)

19.8.2019 v 8:00 | Karma článku: 32.32 | Přečteno: 1226 | Diskuse
Počet článků 575 Celková karma 32.66 Průměrná čtenost 1072

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Najdete na iDNES.cz