Mýty kolem jaderné energetiky - jaderné zamoření

22. 07. 2019 8:00:09
Jaderné elektrárny prý zamořují své okolí radioaktivitou - a to i při běžném provozu, když se nestala žádná havárie... tvrdí odpůrci “jádra”. Jak je tomu ve skutečnosti? (délka blogu 5 min.)

Antijaderní aktivisté vyžadují nejen odstávku elektráren, které už pracují a dodávají energii do sítě, jejich cílem je také znejistit pokud možno co největší množství lidí, aby následně protestovali proti stavbě nových elektráren. Používají k tomu jednu velice oblíbenou manipulaci.

“U každé atomové elektrárny dochází k zamoření okolí radioaktivitou - a to i tehdy, když pracuje v normálním režimu. Jedná se o prvky jako tritium (nestabilní molekula složená ze tří nukleonů - protonu a dvou neutronů), radioaktivní uhlík, stroncium, jód, cesium, plutonium, krypton nebo xenon,” tvrdí aktivisté. Tyto prvky se prý pak ukládají v zemině, pronikají do tkání zvířat a lidí, kde způsobují rakovinu. A představte si - vláda o tom ví ... a všechno tiše toleruje, říkají aktivisté.

Nejspíš nejznámější jsou pak zvěsti o leukemii malých dětí, které bydlí v blízkosti jaderné elektrárny. Průzkumy četnosti leukemie mezi dětmi samozřejmě nic takového nepotvrdily - průzkumy ale nějakou dobu trvají - a mezitím je semínko nedůvěry (ne-li rovnou paniky) zaseto. Úkol splněn.

Jak je tomu ale doopravdy?

Ne že by vyloženě lhali. Jen vám neříkají celou pravdu. V této zájmové skupině je to velice oblíbený postup - a říká se mu manipulace.

Vláda (a příslušné úřady) skutečně ví o tom, že se z jaderné elektrárny uvolňují radioaktivní izotopy. Koneckonců všude kolem nás je určité množství přirozené radioaktivity - a určitou hodnotu přirozené radioaktivity musí vykazovat i materiály, ze kterých se staví jaderná elektrárna. Pokud jde o “exotické” izotopy, vzniklé na místě “činu” díky provozu jaderného reaktoru - nejen že se uvolňují do blízkého okolí... jejich množství se také velice pečlivě monitoruje. A tak můžeme s naprostou určitostí říci, kolik jich přesně je.

To je mimochodem skutečnost, kterou o sobě nemohou tvrdit žádné jiné zdroje energie. Paradoxně pak dochází k tomu, že aktivisté straší veřejnost kvůli jaderným elektrárnám - mlčí ale k zamoření, které do okolí vysílá elektrárna na pevná paliva (například uhelná, i uhlí totiž obsahuje určité množství přírodních radioaktivních látek). Přitom je “zamoření” radioaktivními izotopy u uhelné elektrárny daleko intenzivnější než je tomu u elektrárny jaderné.

Kolik radioaktivity vypouští jaderná elektrárna v běžném provozu?

Běžné jednotky, které označují množství radioaktivních rozpadů za vteřinu, jsou na pochopení v běžném životě příliš exotické.

Každou vteřinu například dochází v našich tělech ke zhruba 5000 rozpadů - a to zcela bez následků. Pro laika to ovšem může být obrovské číslo. Proto je tak jednoduché vyděsit obyvatele okolí budoucí jaderné elektrárny výrokem o miliardách jaderných rozpadů, které na ně číhají, když se projekt elektrárny uskuteční.

Pro lepší názornost chci tedy porovnávat radioaktivní “zamoření” s přirozenou hladinou radioaktivity, pocházející z materiálu, ze kterého se skládá naše planeta. Živá hmota se od samého počátku své existence na tuto přirozenou radioaktivitu adaptovala a umí se jí ubránit. Dokonce i navýšení této úrovně přirozené radioaktivity na dvojnásobek (region od regionu se hodnota přirozené radioaktivity liší) nemá na obyvatele daného území žádné negativní následky. Nemoc z ozáření (tedy nemoc, která vzniká tehdy, když je náš tělesný “samoopravný” systém přetížený a začne selhávat) vzniká až tehdy, když je úroveň radioaktivity zvýšena mnoho set krát.

Jaderná elektrárna skutečně vypouští do svého okolí určité přísně hlídané množství radioaktivních izotopů. Přispívá tak zvýšení radioaktivity okolí...

... o jedno nebo několik promile.

Promile je tisícina hodnoty, tedy 0,001. Zjednodušeně řečeno - aby jaderné elektrárny zamořily své okolí takovým množstvím radioaktivity, které by skutečně mohlo začít vyvolávat nemoc z ozáření (patří k ní také problémy s krví - leukemie) muselo by jich být na jednom místě milión nebo hned několik miliónů.

Strašák plutonium

Na tomto místě chci veškeré aktivisty, kteří roznášejí apokalyptické zvěsti o životu nebezpečném běžném provozu jaderné elektrárny, označit za ... neznalé. Nebo (v případě, že nechci být diplomatická) za nestydaté manipulátory. Stejně je tomu u jejich představ o plutoniu, kterým podle nich jaderná elektrárna zamořuje své okolí.

Plutonium je prvek, který vzniká v palivových tyčích při provozu elektrárny. Tyto tyče jsou nejen velice dobře hlídané (žádná elektrárna se neobejde bez velice aktivní ochranky) ale také neprodyšně uzavřené v nádobě reaktoru, která je zase neprodyšně uzavřená v jímce kolem reaktoru. Plutonium se při teplotách, které panují uvnitř jaderného reaktoru nevypařuje. A stejně jako plutonium, je naprostá většina nově vznikajících radioaktivních izotopů demobilizovaná v tyči jaderného paliva a nemá šanci ji opustit.

Což samozřejmě neplatí pro plyny, které mohou během procesu vznikat. Jedná se například o radioaktivní xenon. Ani ten se samozřejmě nevypouští lehkovážně do okolního prostředí. Na izotopy, které by přesto mohly uniknout do okolí má provozovatel připravené filtry.

V praxi to pak vypadá takto: člověk, který žije nedaleko jaderné elektrárny může teoreticky v průběhu roku dostat (když se počítá s velice nepříznivými podmínkami) dávku až 300 mikrosievertu. Připomeňme si, že hodnota přirozené aktivity se pohybuje v jednotkách milisievertů - tedy několik tisíc mikrosievertů.

Rozhodně to ale neznamená, že lidé, kteří bydlí nedaleko jaderné elektrárny skutečně takovou dávku obdrželi. U žádné z německých elektráren nebyla například v posledních letech tato maximální dávka 300 mikrosievertů dosažena. Skutečné hodnoty jsou o několik řádů nižší. Pohybují se tedy skutečně maximálně v rozmezí několika promile běžné a bezpečné - přírodní - hodnoty.

Pro názornost

Kdosi spočítal, že pokud si vlezete na tři dny přímo do kondenzační věže jaderné elektrárny, budete poškozeni škodlivinami méně, než při jedné grilovací párty na vaší zahradě.

V jakém poměru se nachází přirozená radioaktivita, aktivita pocházející z jaderných elektráren, aktivita způsobená lékařskými přístroji apod. můžete vidět na následujícím obrázku.

https://journals.sagepub.com/na101/home/literatum/publisher/sage/journals/content/dosb/2010/dosb_8_2/dose-response.09-029.jaworowski/20161127/images/large/10.2203_dose-response.09-029.jaworowski-fig1.jpeg

Z důvodu copyrightu ho nemohu umístit přímo do blogu, proto jen link.

Shrnutí

Ano, jaderné elektrárny skutečně zamořují své okolí radioaktivitou. Její množství je ale mizivé, dosahuje jen nepatrných zlomků hodnoty přirozené radioaktivity a jiných - ochotně využívaných - zdrojů ionizujícího záření (rentgen, uhelná elektrárna, apod.).

Boj aktivistů proti radioaktivitě, kterou své okolí zamořuje jaderná elektrárna - je čiré pokrytectví. Když bude totiž stát na jejím místě elektrárna uhelná, bude radiační situace pro okolí daleko horší.

Zdroje:http://www.unscear.org/docs/publications/2000/UNSCEAR_2000_Report_Vol.I.pdf, https://www.umwelt.niedersachsen.de/startseite/themen/atomaufsicht_amp_strahlenschutz/radioaktivitat_strahlung/uberwachung_kerntechnischer_anlagen/emissionsuberwachung_abluft/emissionsueberwachung-abluft-89432.html


Autor: Dana Tenzler | pondělí 22.7.2019 8:00 | karma článku: 44.55 | přečteno: 5974x

Další články blogera

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.19 | Přečteno: 130 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 293 | Diskuse

Dana Tenzler

Čokoládoví velikonoční zajíčci

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)

18.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 22.20 | Přečteno: 391 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.19 | Přečteno: 130 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 519 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 962 Celková karma 19.71 Průměrná čtenost 1288

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...