Mýty kolem jaderné energetiky. Horší než Černobyl?

29. 07. 2019 8:00:36
Co by se stalo, kdyby v Evropě došlo k jaderné havárii? Podle aktivistů, kteří bojují proti jaderné energetice, by byly následky horší než u černobylské havárie. Je to pravda? (délka blogu 5 min.)

“S jadernou energetikou musíme neprodleně skončit,” tvrdí aktivisté. Jaderná havárie by v centru Evropy měla podle nich ještě horší následky než v měla havárie v Černobylu. Vycházejí přitom dokonce částečně z logických úvah. V hustě osídlených územích střední Evropy žije daleko více lidí než na Ukrajině nebo v Bělorusku. Tím ovšem logika jejich úvah končí...

Jiný reaktor - jiná situace

Odpověď na otázku dá rozbor havárie v Černobylu. Předně - dokonce ani tam nedošlo ke skutečně “jaderné” havárii, i když tak bývá často nazývána. V Černobylu nikdy neproběhl jaderný výbuch.

Jednalo se o výbuch tepelný. Schránka atomového reaktoru explodovala z důvodu nadměrné teploty a tlaku, který se v ní vytvořil (přesnější rozbor viz blog, který byl publikován v dubnu). Do okolí se přitom dostaly úlomky paliva a roztrhané vnitřnosti reaktorové nádoby. K nim patřil (a to se mělo ukázat následně osudným) také moderátor jaderného reaktoru černobylského typu - grafit.

Nechlazené úlomky paliva způsobily během dalších dnů množství doutnajících požárů, grafit je totiž hořlavý. Doutnání grafitu vyzdvihlo do atmosféry spolu se zplodinami hoření i velké množství prachu a radioaktivního materiálu. Ten se pak mohl rozptýlit po velké části naší planety.

Evropské reaktory nejsou moderované grafitem (používá se běžná voda).

Už z principu se nemohou vyplnit morbidní představy aktivistů. Jednoduše proto, že nemá co doutnat. Voda nedoutná.

Neznamená to samozřejmě, že je v jaderné elektrárně požár vyloučen. K ojedinělým požárům by u úplně zničené strojovny došlo už z toho důvodu, že by mohly hořet pomocné kapaliny jako mazací oleje apod. To se mimochodem stalo i v Černobylu, požár z rozlitého oleje se ale podařilo uhasit už během prvních hodin po havárii. Co se týká zamoření okolí radioaktivním spadem je to ovšem radikální rozdíl, když hoří palivo reaktoru - a když hoří... například neradioaktivní mazací olej na čerpadle. Nehledě na vysokou hustotu osídlení střední Evropy tedy rozhodně nehrozí katastrofa, srovnatelná s černobylskou.

Možné následky havárií na dnešních jaderných elektrárnách středoevropského typu

Zbývá tedy jen možný výskyt nějakých problémů, spojených například s nedokonalým chlazením. Při problémech s chlazením a při netěsnosti potrubí se mohou do okolí uvolnit vodík nebo zamořená voda. Pak by mohlo dojít k úniku radioaktivních izotopů, které by se mohly rozšířit na nejbližší okolí reaktoru - případně strojovny nebo okolí budovy.

Podobný scénář způsobil havárii na japonské elektrárně Fukušima. Jistě si všichni vzpomínáme na střechu strojovny, vybuchující v přímém přenosu. Výbuch tu způsobil unikající vodík, který je lehčí než vzduch a nějakou dobu se koncentroval pod střechou budovy.

K havárii podobného typu by mohlo dojít tehdy, když by se z nějakého důvodu přerušilo chlazení reaktoru. V Japonsku ho způsobila vlna tsunami. Pro evropské elektrárny to znamená, že jsou podobným scénářem potenciálně ohroženy ty z nich, které leží přímo u moře nebo je může zasáhnout vlna, vzniklá při narušení hráze vodní nádrže v jejich blízkosti.

V roce 2011 (po havárii ve Fukušimě) podstoupily evropské elektrárny testy, zohledňující hlavně nebezpečí zemětřesení a záplav. Ukázalo se, že v potenciálně nebezpečné oblasti se nacházejí dvě elektrárny ve Francii - Tricastin na jihu země a Fessenheim na hranici s Německem. Zatímco reaktory Tricastinu už byly odstaveny, plánuje se odstávka Fessenheimu na rok 2020.

Pro úplnost: záplava se nemusí nutně rovnat katastrofě

I když ovšem dojde k zaplavení, nemusí skutečně dojít k havárii elektrárny, jak ukazují zkušenosti. Po vánocích roku 1999 zaplavila voda elektrárnu Blayais v západní Francii. Tehdy se spojil vliv přílivu a orkánu Lothar. Voda zničila přístupové cesty k elektrárně, 90 000 krychlových metrů zaplavilo strojovnu. U dvou atomových reaktorů vypadly systémy nouzového chlazení, selhalo několik pump. Přesto nedošlo k žádné těžké havárii, chlazení se zase podařilo obnovit.

Jít “na jistotu” samozřejmě přesto neuškodí - a tak se dnešní jaderné elektrárny proti zaplavení chrání. Dnes více, než kdy v minulosti.

Další zdroje: http://www.oecd-nea.org/nsd/docs/1997/csni-r1997-11.pdf

Autor: Dana Tenzler | pondělí 29.7.2019 8:00 | karma článku: 42.56 | přečteno: 6170x

Další články blogera

Dana Tenzler

O muži, který zachránil celý svět

Ne, dnešní blog nebude o ekologii. Nebude o samozvaných hrdinech, kteří se perou o místo před kamerou. Bude o člověku, který opravdu zachránil svět. Zcela potichu a bez účasti médií. (délka blogu 5 min)

22.8.2019 v 8:00 | Karma článku: 43.91 | Přečteno: 5103 | Diskuse

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - nevyřešené uskladnění odpadů

Odpůrci jaderné energetiky rádi poukazují na údajně nevyřešený problém skladování vysoce radioaktivních odpadů, které vznikají při výrobě energie v jaderných reaktorech. Opravdu nám dlouhodobě hrozí zamoření? (délka blogu 10 min)

19.8.2019 v 8:00 | Karma článku: 32.32 | Přečteno: 1226 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v kuchyni - leštidlo do myčky

Co je to vlastně leštidlo do myčky a dá se něčím nahradit? Je leštidlo do myčky jedovaté? Použití leštidla v koupelně. (délka blogu 3 min.)

15.8.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.58 | Přečteno: 1617 | Diskuse

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - explodující vysoce radioaktivní odpad

Kokily (do skla zalité vysoce radioaktivní odpady) se prý nejen samy zahřívají, mohou prý také explodovat, tvrdí odpůrci jaderné energetiky. Opravdu nám hrozí nebezpečí od nestabilních radioaktivních odpadů? (délka blogu 10 min.)

12.8.2019 v 8:00 | Karma článku: 34.66 | Přečteno: 1645 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

O muži, který zachránil celý svět

Ne, dnešní blog nebude o ekologii. Nebude o samozvaných hrdinech, kteří se perou o místo před kamerou. Bude o člověku, který opravdu zachránil svět. Zcela potichu a bez účasti médií. (délka blogu 5 min)

22.8.2019 v 8:00 | Karma článku: 43.91 | Přečteno: 5103 | Diskuse

Petr Hlinomaz

Ochrany životního prostředí se ujal extrémismus

Antropogenní vliv skleníkových plynů úzce souvisí s ochranou životního prostředí, přesto někteří tento jasný fakt stále nedokáží pochopit, dokonce to považují za faul, neboť zejména oxid uhličitý přeci naopak životu prospívá.

21.8.2019 v 8:42 | Karma článku: 10.72 | Přečteno: 510 | Diskuse

Jan Mestan

V plochou Zemi podle časopisu Forbes věří zhruba třetina mileniálů

Mileniálové ve Spojených státech, zdá se, často nevnímají Zemi kulatě. Ale jako placku. Zbytek světa na tom nebude lépe.

20.8.2019 v 10:46 | Karma článku: 16.24 | Přečteno: 646 | Diskuse

Jan Fikáček

Naučte svého psa kvantovou mechaniku

Současná fyzika je zvláštní v tom, že někdy hledá podivné souvislosti tam, kde jsou souvislosti v principu prosté. Na jednu stranu je to logické, neboť fyzika 20. století je ve srovnání s newtonovskou fyzikou hodně zvláštní.

19.8.2019 v 9:03 | Karma článku: 40.45 | Přečteno: 2188 | Diskuse

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - nevyřešené uskladnění odpadů

Odpůrci jaderné energetiky rádi poukazují na údajně nevyřešený problém skladování vysoce radioaktivních odpadů, které vznikají při výrobě energie v jaderných reaktorech. Opravdu nám dlouhodobě hrozí zamoření? (délka blogu 10 min)

19.8.2019 v 8:00 | Karma článku: 32.32 | Přečteno: 1226 | Diskuse
Počet článků 575 Celková karma 32.66 Průměrná čtenost 1071

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Najdete na iDNES.cz