Proč jsou oblázky oválné a ne kulovité?
Oblázky, které najdete v řece nebo na pláži, za sebou mají dlouhou cestu. Pochází z nějaké (zpravidla velmi vzdálené) skály, ze které se na počátku procesu uvolnily kusy materiálu. Ty pak s sebou odnesla tající voda případně se dostaly ze skály rovnou do mořského příboje. Při transportu po dně potoka nebo moře se pak v průběhu tisíců let ohladily až do konečné formy, kterou dnes můžeme obdivovat na březích.
Proč ale oblázky nejsou kulovité? Když vznikají neustálým převalováním a ohlazováním vyčnívajících hran, neměly by končit jako pravidelná tělesa - koule? Při pohledu na pláž plnou oblázků je ale jasné, že těch kulovitých je jen minimum.
Když se ulomí kousek materiálu ze skály, má jen velmi zřídka pravidelný tvar. Daleko pravděpodobnější je, že bude spíše podlouhlý. Jsou to právě tyto nepravidelnosti, které se spolu s fyzikálními zákony postarají o to, aby měly výsledné oblázky svůj typický tvar.
Velikost oblázků
Na čerstvě ulomený kamínek působí gravitace Země a síla, kterou je schopen vyvinout proud tekoucí vody. Opravdu velké kameny se typickou rychlostí, jakou vyvine například voda v potoce nebo řece, unášet nedají, takže se k přenosu a následné abrazi do podoby oblázku hodí vždy jen kameny s daným maximálním rozměrem.
Mořský příboj má samozřejmě větší “sílu”, takže na plážích se dají nalézt i poměrně velké oblázky z vulkanické horniny, které se do příboje dostaly přímo (zvětráváním skály) a bez pomoci řek.
Na jejich tvar pak mají vliv dva různé procesy.
Ohlazování kamenů - zplošťování
Když se kameny posunují po dně, na kterém leží svou plochou stranou (viz horní obrázek, kde plochá strana odpovídá rovině, ve které leží osy “a” a “b”) brousí se jeho spodní strana a tím se zkracuje osa “c”. Kámen se zplošťuje. Zplošťování kamene je tím rychlejší, čím rovnější (méně zakřivená) je spodní strana.
Navíc se kupodivu rychleji zplošťují kameny, které mají znatelné rozdíly mezi délkou os “a” a “b”, tedy kameny, které jsou podlouhlé. Pokud má kámen naopak přibližně kruhový průřez v rovině os “a” a “b” - zplošťuje se pomaleji.
Následně jsou kruhové oblázky zpravidla tlustší a tedy nejvíce podobné tomu, co bychom mohli nazvat koulí. Kulovité nejsou ale ani ony.
Ohlazování kamenů při převracení
Kameny ovšem putují řekami nejen pomocí pouhého posouvání po dně. Pokud na kámen působí síly, které jsou schopné ho převrátit, způsobují fyzikální zákony takový otěr kamene, při kterém se poměry mezi osami “a” a “b” ustálí na hodnotě 0,75.
Ani rotující kamínky pak nemají předpoklady, aby se staly kulovitými předměty.
Pokud tedy najdete na pláži nebo na břehu řeky perfektně kulovitý kámen, je velice pravděpodobné, že byl stvořen lidskou rukou. Příroda totiž produkuje oválné a víceméně ploché útvary.
Otázka pro čtenáře: Co myslíte, jaký tvar mají oblázky na Titanu (měsíci Saturnu)? Jeho gravitace je nižší, atmosférický tlak o polovinu vyšší než na Zemi a hustota jeho tekutého media odpovídá zhruba poloviční hustotě vody.
Další zdroje: K. Winzer: On the formation of elliptic stones due to periodic water waves, Eur. Phys. J. B 86, 464 (2013); DOI: 10.1140/epjb/e2013-40745-3, doporučuji také tohle velice zajímavé shrnutí různých vědeckých prací https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspa.2011.0562
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,27
- Průměrná čtenost 1331x