Mýty kolem jaderné energetiky - uranové transporty

2. 09. 2019 8:00:11
Kvůli provozu jaderných elektráren se prý na našich cestách musíme setkávat s transporty jedovatých a radioaktivních sloučenin uranu. Hrozí na našich cestách “uranová smrt”? (délka blogu 8 min.)

Argumentace odpůrců jaderné energetiky

Při obohacování uranu se materiál ve formě fluoridu převáží křížem krážem Evropou. S transporty jedovaté a radioaktivní látky se tak můžete setkat prakticky kdekoliv. Ohrožená jsou jak velká města tak odlehlé oblasti. Při nehodě se může poškodit ochranný obal nákladu a nebezpečnou substancí se pak může zamořit široké okolí. Fluorid reaguje s vodou za vzniku kyseliny fluorovodíkové. Ta je velice nebezpečnou látkou, která škodí zdraví a poškozuje také životní prostředí.

Tolik tvrzení aktivistů... jak je to ale doopravdy?

Proč vlastně fluorid uranový? Proč ne nějaká jiná a méně nebezpečná uranová sloučenina?

Fluorid uranový (UF6), označovaný v jaderném průmyslu jako "hex", je sloučenina používaná v procesu obohacování uranu, ve kterém se vyrábí palivo pro jaderné reaktory.

Fluorid uranový je pro tento účel optimální. Jednou z výhod je fakt, že fluorid ochotně přechází do plynné fáze. Navíc se u této látky jedná o sloučeninu, která se skládá pouze z fluoru a uranu. A fluor - je jeden z mála prvků, které se v naší přírodě vyskytují ve formě pouze jednoho jediného izotopu.

Izotopy

určitého prvku jsou varianty atomů, které mají sice stejný počet protonů ale liší se od sebe počtem neutronů v jádře.

Hmotnosti molekul “hex” vytvořené s různými izotopy uranu (uran s 235 protony a neutrony nebo například uran s 238 protony a neutrony) tedy závisí pouze na druhu izotopu uranu - hmotnost atomů fluoru je v těchto molekulách neměnná. Díky tomu se dá v odstředivce separovat frakce s menší hmotností (obsahující lehčí uran 235) od frakce těžší (s uranem 238). A přesně o to při obohacování uranu jde - do paliva se musí dát dostatečné množství uranu 235 - takové množství, které se běžně v přírodě v uranu nevyskytuje.

Každodenní realita

Patříme k moderním a průmyslovým zemím, a tak se po silnicích a dálnicích středoevropských zemí (jakými jsou i Česko nebo například Německo) neustále vozí nejrůznější jedovaté látky. Potřebuje je náš průmysl, naše auta, apod. V Německu je to například kolem 500 000 tun ročně.

O značně jedovaté a nebezpečné látky se přitom jedná velice často. Fluorid uranový tvoří jen 0,0001 % škodlivin, které brázdí naše silnice. Osobně si myslím, že ten, kdo se rozčiluje nad 0,0001 procentem jedovatých nákladů, by se měl také zamyslet nad tím, co se skrývá pod zbylými 99,9999 %.

Navíc může neštěstí bohužel způsobit i úplně nevinný náklad. Faktem je, že za poslední desetiletí přišlo nejvíce lidí o život nikoliv při hypotetické nehodě s fluoridem uranovým, ale při nehodě, ve které největší roli sehrál náklad másla a mouky. Na rozdíl od fluoridu uranového se totiž vezl nezajištěn a nehlídán, volně poskládán na korbě nákladního prostoru.

Malý objem - jednodušší a efektivní zajištění

Celkový objem každoročně převáženého fluoridu uranu odpovídá (v zemi jakou je Německo) zhruba kostce s hranou 5 metrů. To je zároveň také množství, které stačí k provozu všech německých jaderných elektráren na celý rok.

Je to až neuvěřitelně malý objem - ve srovnání s nekonečnými vlaky uhlí, obrovským množstvím zemního plynu nebo benzínu a nafty, které denně putují Evropou. Je to způsobeno enormní energetickou výnosností jaderného paliva.

Odpovídající dobře promyšlené a testované bezpečnostní zajištění tohoto poměrně malého množství samozřejmě nezpůsobuje výrobci a majiteli při tomto množství ani technické a ani ekonomické problémy.

Co se týká radioaktivity sloučeniny “hex” - ta je ve srovnání s její chemickou jedovatostí zanedbatelným rizikem. Naopak, dokonce sehrává pozitivní roli. V případě, že by se měla část nákladu “ztratit” (někdo by ji například ukradl, aby ji použil jako zbraň proti veřejnosti) - dá se “hex” na jejím základě vypátrat. U ostatních podobně jedovatých a nebezpečných (ale neradioaktivních) látek - to možné není.

A není jich málo. Například u polovodičové techniky a ve výrobě fotovoltaiky se využívá kyselina fluorovodíková, která má velice podobné vlastnosti jako “hex”. Ta kupodivu aktivistům nevadí...


Autor: Dana Tenzler | pondělí 2.9.2019 8:00 | karma článku: 29.88 | přečteno: 798x

Další články blogera

Dana Tenzler

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

16.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.01 | Přečteno: 647 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč se podobají tvary stromů a jejich listů?

Staré pravidlo říká, že se tvar stromu a jeho listí navzájem podobají. Z dálky tak lze rozeznat jabloň od hrušně a lípu od javoru. Je to pravda? A pokud ano, proč? (délka blogu 3 min.)

12.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.86 | Přečteno: 593 | Diskuse

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - zneužití odpadu jako špinavé bomby

Odpůrci jaderné energetiky varují. Vyhořelé jaderné palivo je nebezpečné. Dá se ho zneužít coby tzv. “špinavé bomby”. Jak velké je skutečné reálné nebezpečí takového scénáře? (délka blogu 10 min.)

9.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.97 | Přečteno: 763 | Diskuse

Dana Tenzler

Zítra se přistává na Měsíci

Začíná další etapa letů na Měsíc. Zítra se na jeho povrch snese přistávací modul indické sondy s romantickým názvem: “Chandrayaan 2”. (délka blogu 5 min.)

5.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 33.05 | Přečteno: 3085 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I - nekonečno

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 37.05 | Přečteno: 1528 | Diskuse

Dana Tenzler

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

16.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.01 | Přečteno: 647 | Diskuse

Zdenek Slanina

Fraška na UPOL připomíná, že ochrana akademických whistleblowerů u nás neexistuje záměrně

Univerzita v Olomouci není jen jednou další institucí, kde se provalila hniloba akademických nepřístojností. Stejně jako jinde se tam ani neřešila ochrana akademických whistleblowerů, neb nebyla žádoucí. Naopak nežádoucí byli oni.

15.9.2019 v 15:33 | Karma článku: 28.14 | Přečteno: 4130 |

Dana Tenzler

Proč se podobají tvary stromů a jejich listů?

Staré pravidlo říká, že se tvar stromu a jeho listí navzájem podobají. Z dálky tak lze rozeznat jabloň od hrušně a lípu od javoru. Je to pravda? A pokud ano, proč? (délka blogu 3 min.)

12.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.86 | Přečteno: 593 | Diskuse

Jan Fikáček

Richard Feynman o povrchnosti fyziky a matematiky

Fyzici rádi vykládají fyziku jako to nejhlubší lidské poznání. Jenže toto poznání je stále povrchní, což velmi jasně formuloval geniální nositel Nobelovy ceny za fyziku, hravý Richard Feynman. Uvádíme volný překlad jeho slov:

10.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 40.60 | Přečteno: 2005 | Diskuse
Počet článků 582 Celková karma 32.51 Průměrná čtenost 1094

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Najdete na iDNES.cz