Zítra se přistává na Měsíci

5. 09. 2019 8:00:42
Začíná další etapa letů na Měsíc. Zítra se na jeho povrch snese přistávací modul indické sondy s romantickým názvem: “Chandrayaan 2”. (délka blogu 5 min.)

Apollo a Luna

Tomu, že Američané nebyli na Měsíci, dnes věří už jen konspirátoři. Koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let bylo přistání na Měsíci pro USA “cílem č. 1”, cílem, na který se koncentrovaly ti nejlepší technici, cílem, na který uvolnila vláda obrovské množství peněz.

Na Měsíc následovali Američany Sověti. S nesrovnatelně skromnějším projektem byli po dlouhou dobu poslední, kdo přistál na povrchu našeho souputníka. Měsíc osiřel a nenašel se nikdo, komu by se vyplatilo drahé gesto vesmírného projektu.

S přelomem tisíciletí ale přišla změna. Na scénu se vydaly hned dvě země, které nabraly sebevědomí a přistání na Měsíci si mohou dovolit - Indie a Čína. Rozhořely se nové závody mezi dvěma giganty - a podobně jako kdysi vesmírné závody mezi USA a SSSR, byl i tentokrát vítězem ten, kdo mohl investovat větší množství peněz, materiálu a vědeckého úsilí. Čína má za sebou už dvě přistání automatických sond a chystá se začátkem příštího roku dovézt na Zemi první vzorky horniny.

Zítra se snad dočkáme dalšího milníku. Na Měsíci má přistát indický přistávací modul. Indický projekt je sice až čtvrtý v pořadí, přesto je zajímavý. Je totiž neobyčejně úsporný.

Dal by se zhruba srovnat s jedním výletem firmy SpaceX na oběžnou dráhu. Za stejnou cenu vyprojektovala Indie výlet na Měsíc, vyrobila orbitální sondu, která by měla oficiálně něco přes rok zkoumat souputníka naší Země z jeho oběžné dráhy, přistávací modul a vozítko, které se vydá na výzkumy přímo na povrchu Měsíce.

Chandrayaan 2

Indická cesta na Měsíc nebyla zrovna jednoduchá. Projekt ztížil fakt, že měl být nejprve spoluprací s Ruskou vesmírnou agenturou. Po nějaké době Indie spolupráci přehodnotila a smlouvu vypověděla. Sonda dostala několikrát nový design. Naposledy po velkém požáru v řídicím středisku, který záměr odsunul o řadu měsíců.

V červenci letošního roku pak mohla sonda konečně odstartovat.

V pondělí, tedy druhého září, oznámila indická vesmírná agentura ISRO úspěšné oddělení přistávacího modulu Vikram od hlavní sondy. Ta se mezitím už nachází na oběžné dráze kolem Měsíce. Její cesta trvala daleko delší dobu, než museli být kdysi na cestách američtí astronauti.

Chandrayaan 2 využila několikrát výhodu, kterou nabízí naše vlastní planeta - a urychlila svůj let v jejím gravitačním poli. Při obletech Země se dostávala na stále protáhlejší dráhu, která ji nakonec zanesla do blízkosti Měsíce, který pak sondu “ulovil” svou vlastní gravitací.

V úterý ráno pak Vikram provedl brzdný manévr. Ten trval čtyři sekundy a snížil jeho oběžnou dráhu.

Ve středu (tedy včera) ráno ho pak další takový brzdný manévr navedl na dráhu s parametry 35x101 km.

Zítra večer mezi 21:30 a 22:00 by měl proběhnout závěrečný manévr. Díky němu by měl Vikram přistát na povrchu Měsíce.

Pokud bude přistání měkké a sonda se nerozbije, měla by se o několik hodin později rozložit rampa, po které sjede na povrch vozítko s názvem Pragyan. Přeloženo ze sanskrtu znamená jeho jméno “moudrost”. Má velikost většího psa, rozměry tedy odpovídá zhruba vozítku, jaké v roce 1997 vysadila na Marsu sonda Pathfinder.

Celých 14 dní by pak měl přistávací modul zkoumat povrch souputníka naší planety. Orbitální část sondy Chandrayaan 2 bude provádět měření ještě nejméně rok.

Držme projektu palce.

Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 5.9.2019 8:00 | karma článku: 33.05 | přečteno: 3085x

Další články blogera

Dana Tenzler

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

16.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.01 | Přečteno: 647 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč se podobají tvary stromů a jejich listů?

Staré pravidlo říká, že se tvar stromu a jeho listí navzájem podobají. Z dálky tak lze rozeznat jabloň od hrušně a lípu od javoru. Je to pravda? A pokud ano, proč? (délka blogu 3 min.)

12.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.86 | Přečteno: 593 | Diskuse

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - zneužití odpadu jako špinavé bomby

Odpůrci jaderné energetiky varují. Vyhořelé jaderné palivo je nebezpečné. Dá se ho zneužít coby tzv. “špinavé bomby”. Jak velké je skutečné reálné nebezpečí takového scénáře? (délka blogu 10 min.)

9.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.97 | Přečteno: 763 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I - nekonečno

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 37.05 | Přečteno: 1528 | Diskuse

Dana Tenzler

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

16.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.01 | Přečteno: 647 | Diskuse

Zdenek Slanina

Fraška na UPOL připomíná, že ochrana akademických whistleblowerů u nás neexistuje záměrně

Univerzita v Olomouci není jen jednou další institucí, kde se provalila hniloba akademických nepřístojností. Stejně jako jinde se tam ani neřešila ochrana akademických whistleblowerů, neb nebyla žádoucí. Naopak nežádoucí byli oni.

15.9.2019 v 15:33 | Karma článku: 28.14 | Přečteno: 4130 |

Dana Tenzler

Proč se podobají tvary stromů a jejich listů?

Staré pravidlo říká, že se tvar stromu a jeho listí navzájem podobají. Z dálky tak lze rozeznat jabloň od hrušně a lípu od javoru. Je to pravda? A pokud ano, proč? (délka blogu 3 min.)

12.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.86 | Přečteno: 593 | Diskuse

Jan Fikáček

Richard Feynman o povrchnosti fyziky a matematiky

Fyzici rádi vykládají fyziku jako to nejhlubší lidské poznání. Jenže toto poznání je stále povrchní, což velmi jasně formuloval geniální nositel Nobelovy ceny za fyziku, hravý Richard Feynman. Uvádíme volný překlad jeho slov:

10.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 40.60 | Přečteno: 2005 | Diskuse
Počet článků 582 Celková karma 32.51 Průměrná čtenost 1094

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Najdete na iDNES.cz