Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

16. 09. 2019 8:00:12
“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

Dnešní blog bude tak trochu odpočinkový. Týdny plné vyvracení předsudků a manipulací anti jaderných aktivistů, kteří slouží své ideologii šířením strachu a demagogie ... chci proložit něčím zajímavým. Něčím, co pro změnu vyjádří trochu obdivu k lidské důmyslnosti.

V minulém blogu jsem naznačila, jak je jednoduché najít ukradené vyhořelé jaderné palivo. Koneckonců je napěchované izotopy, které mají krátký poločas rozpadu - září tedy opravdu intenzivně.

Co ale podniknout, když vám někdo ukradne palivo, které je sice obohacené štěpným uranem, zatím ale neprošlo jaderným reaktorem? Nebo jinými slovy...

Co podniknout, když jste si někam založili atomovou bombu?

Nejlepší je samozřejmě hledat tam, kde jste s ní byli naposled. Ale žerty stranou. Problematika ztracených nebo ukradených jaderných pum není nic, o čem by se mělo příliš žertovat.

Vědci mají samozřejmě i pro takovýto případ “plán B”. Nalézt skrytou, kradenou nebo dokonce ztracenou atomovou bombu nebo kradené (čerstvé) palivo není nemožné. Umožňuje to jedna speciální vlastnost radioaktivních izotopů uranu.

Ionizující záření, které vydávají “čerstvé” tyče z obohaceného uranového paliva nebo moderní atomové bomby, je převážně záření typu “gama” - tedy elektromagnetické vlny s vysokou energií. Dá se odstínit poměrně jednoduchým způsobem - poměrně slabou vrstvou olova nebo jinou podobně jednoduchou stínící konstrukcí. Pokud pak na takto odstíněný předmět namíříte běžný Geiger-Müllerův detektor, neuvidíte mezi bombou (příp. palivovou tyčí s obohaceným uranem) a přirozeným pozadím skoro žádný rozdíl. To k nalezení onech předmětů samozřejmě moc nepomůže.

Na bombu s trikem

Trik, který bombu odhalí (a který je tak trochu zlomyslný), spočívá v použití proudu neutronů. Na ty totiž prosté stínění pomocí olova nedělá žádný dojem. Neutrony se dají odstínit jen pomocí mnohovrstvých konstrukcí ze speciálních materiálů (viz jeden ze starších blogů).

Funguje to vlastně úplně jednoduše. Uran 235 má už od přírody tendenci k samovolnému rozpadu. Při něm se uvolňují částice (neutrony), které mohou (pakliže mají správnou rychlost) navodit rozpad sousedních jader. Konkrétně to jsou tři neutrony na jeden rozpadající se atom uranu 235.

U běžných moderních bomb je ovšem i toto samovolné záření přirozeně se rozpadajících jader uranu 235 příliš slabé na to, aby ho zaregistroval například detektor neutronů. Když se ale materiál bomby ozáří vnějším proudem neutronů se správnou energií - dojde neodvratně k řetězové reakci a tím k relativně intenzivnímu rozpadu jader uranu 235. Ta pak uvolní další a další neutrony. A tyto nově se uvolňující neutrony už se rozhodně detekovat podaří.

Bomba se tedy proudem neutronů z cizího zdroje jen “nakopne” - a pak se už sama (díky fyzikálním zákonům) prozradí.

Ten, kdo bombu hledá, musí samozřejmě dát pozor, aby ji nenakopl příliš silně. Pokud se totiž celá věc přežene, bombu sice naleznete, ale (v případě že se skládá z nadkritického množství uranu) vybuchne vám před očima. I to by bylo samozřejmě nepraktické.

Kde vzít zlomyslné neutrony?

Neutrony se v běžné (například vědecké) praxi získávají hned několika různými způsoby. Limitujícím faktorem je tu technologie. Ta bývá velice neskladná, nebezpečná při manipulaci - nebo obojí. S jednou výjimkou - jaderná fúze, probíhající v malých měřítkách umí obstarat neutrony poměrně spolehlivě a hlavně bezpečně. Technologii se říká “fusor” a stojí “jen” několik set tisíc euro. Vejde se středně velké tašky.

Další informace:

http://scitation.aip.org/content/aip/magazine/physicstoday/news/10.1063/PT.5.7123;jsessionid=3mnsku7p47f2j.x-aip-live-03https://www.llnl.gov/missions/counterterrorism

Z výše uvedených důvodů tedy není záhodno krást ani atomovou bombu, ani nepoužité tyče jaderného paliva. Dají se (i navzdory možné důmyslné skrýši) nenápadně vystopovat.

Autor: Dana Tenzler | pondělí 16.9.2019 8:00 | karma článku: 27.56 | přečteno: 922x

Další články blogera

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo (díl 2.)

... pokračování minulého blogu. Co se dá nalézt ve vyhořelém palivu - a proč je tento “odpad” zároveň cennou surovinou? (délka blogu 10 min.)

18.11.2019 v 9:02 | Karma článku: 26.42 | Přečteno: 489 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika a chemie v kuchyni, v kuchařkách a internetu

Předvánoční pečení cukroví, kreativita a internetové kuchařky. Emocionální blog na téma “každá šmudla, které zdědila tři hrnce je na internetu profesionálkou”. (délka blogu 8 min.)

14.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.58 | Přečteno: 486 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo? (díl 1.)

Nevsadila bych se, že aktivisté (protestující proti transportům jaderného paliva) ví, co v něm vlastně je - a jak se chová. Proto také nemohou vědět, proč není odpad jen odpadem ale také cennou surovinou. (délka blogu 15-20 min.)

11.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 30.82 | Přečteno: 892 | Diskuse

Dana Tenzler

Mění se kvůli změnám klimatu zemská rotace?

Teoreticky je to skutečně možné. Roztání polárního kontinentálního ledu může ovlivnit rotaci Země. (délka blogu 5 min.)

7.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 29.14 | Přečteno: 747 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Když se zdvihne zem aneb 11. listopadu udeřilo ve Francii zemětřesení

11. listopadu 2019 udeřilo v jihovýchodní Francii zemětřesení o magnitudu 5. Díky misi Copernicus Sentinel-1 byl detailně změřen povrchový projev události.

19.11.2019 v 11:09 | Karma článku: 9.69 | Přečteno: 328 | Diskuse

Libor Závodný

Účetnictví a etika: 3 perspektivy

Morálka a etika jsou v každodenní komunikaci synonymně pociťované termíny používané k popisu procesu nebo výsledku lidské činnosti, kterou považujeme za správnou. Mezi těmito termíny ovšem formální odlišení existuje.

19.11.2019 v 9:36 | Karma článku: 3.24 | Přečteno: 134 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo (díl 2.)

... pokračování minulého blogu. Co se dá nalézt ve vyhořelém palivu - a proč je tento “odpad” zároveň cennou surovinou? (délka blogu 10 min.)

18.11.2019 v 9:02 | Karma článku: 26.42 | Přečteno: 489 | Diskuse

Robert Brinda

Elon Musk na Marsu.

Je pravda, že Mars je potencionálně jediný kolonizovatelný objekt v sluneční soustavě. Souvisí s tím ovšem celá řada problémů, jedním z nich pak je, že atmosférqa Marsu obsahuje pouze 0,6 % kyslíku.

17.11.2019 v 11:26 | Karma článku: 7.29 | Přečteno: 178 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika a chemie v kuchyni, v kuchařkách a internetu

Předvánoční pečení cukroví, kreativita a internetové kuchařky. Emocionální blog na téma “každá šmudla, které zdědila tři hrnce je na internetu profesionálkou”. (délka blogu 8 min.)

14.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.58 | Přečteno: 486 | Diskuse
Počet článků 600 Celková karma 28.81 Průměrná čtenost 1123

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Najdete na iDNES.cz