Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

16. 09. 2019 8:00:12
“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

Dnešní blog bude tak trochu odpočinkový. Týdny plné vyvracení předsudků a manipulací anti jaderných aktivistů, kteří slouží své ideologii šířením strachu a demagogie ... chci proložit něčím zajímavým. Něčím, co pro změnu vyjádří trochu obdivu k lidské důmyslnosti.

V minulém blogu jsem naznačila, jak je jednoduché najít ukradené vyhořelé jaderné palivo. Koneckonců je napěchované izotopy, které mají krátký poločas rozpadu - září tedy opravdu intenzivně.

Co ale podniknout, když vám někdo ukradne palivo, které je sice obohacené štěpným uranem, zatím ale neprošlo jaderným reaktorem? Nebo jinými slovy...

Co podniknout, když jste si někam založili atomovou bombu?

Nejlepší je samozřejmě hledat tam, kde jste s ní byli naposled. Ale žerty stranou. Problematika ztracených nebo ukradených jaderných pum není nic, o čem by se mělo příliš žertovat.

Vědci mají samozřejmě i pro takovýto případ “plán B”. Nalézt skrytou, kradenou nebo dokonce ztracenou atomovou bombu nebo kradené (čerstvé) palivo není nemožné. Umožňuje to jedna speciální vlastnost radioaktivních izotopů uranu.

Ionizující záření, které vydávají “čerstvé” tyče z obohaceného uranového paliva nebo moderní atomové bomby, je převážně záření typu “gama” - tedy elektromagnetické vlny s vysokou energií. Dá se odstínit poměrně jednoduchým způsobem - poměrně slabou vrstvou olova nebo jinou podobně jednoduchou stínící konstrukcí. Pokud pak na takto odstíněný předmět namíříte běžný Geiger-Müllerův detektor, neuvidíte mezi bombou (příp. palivovou tyčí s obohaceným uranem) a přirozeným pozadím skoro žádný rozdíl. To k nalezení onech předmětů samozřejmě moc nepomůže.

Na bombu s trikem

Trik, který bombu odhalí (a který je tak trochu zlomyslný), spočívá v použití proudu neutronů. Na ty totiž prosté stínění pomocí olova nedělá žádný dojem. Neutrony se dají odstínit jen pomocí mnohovrstvých konstrukcí ze speciálních materiálů (viz jeden ze starších blogů).

Funguje to vlastně úplně jednoduše. Uran 235 má už od přírody tendenci k samovolnému rozpadu. Při něm se uvolňují částice (neutrony), které mohou (pakliže mají správnou rychlost) navodit rozpad sousedních jader. Konkrétně to jsou tři neutrony na jeden rozpadající se atom uranu 235.

U běžných moderních bomb je ovšem i toto samovolné záření přirozeně se rozpadajících jader uranu 235 příliš slabé na to, aby ho zaregistroval například detektor neutronů. Když se ale materiál bomby ozáří vnějším proudem neutronů se správnou energií - dojde neodvratně k řetězové reakci a tím k relativně intenzivnímu rozpadu jader uranu 235. Ta pak uvolní další a další neutrony. A tyto nově se uvolňující neutrony už se rozhodně detekovat podaří.

Bomba se tedy proudem neutronů z cizího zdroje jen “nakopne” - a pak se už sama (díky fyzikálním zákonům) prozradí.

Ten, kdo bombu hledá, musí samozřejmě dát pozor, aby ji nenakopl příliš silně. Pokud se totiž celá věc přežene, bombu sice naleznete, ale (v případě že se skládá z nadkritického množství uranu) vybuchne vám před očima. I to by bylo samozřejmě nepraktické.

Kde vzít zlomyslné neutrony?

Neutrony se v běžné (například vědecké) praxi získávají hned několika různými způsoby. Limitujícím faktorem je tu technologie. Ta bývá velice neskladná, nebezpečná při manipulaci - nebo obojí. S jednou výjimkou - jaderná fúze, probíhající v malých měřítkách umí obstarat neutrony poměrně spolehlivě a hlavně bezpečně. Technologii se říká “fusor” a stojí “jen” několik set tisíc euro. Vejde se středně velké tašky.

Další informace:

http://scitation.aip.org/content/aip/magazine/physicstoday/news/10.1063/PT.5.7123;jsessionid=3mnsku7p47f2j.x-aip-live-03https://www.llnl.gov/missions/counterterrorism

Z výše uvedených důvodů tedy není záhodno krást ani atomovou bombu, ani nepoužité tyče jaderného paliva. Dají se (i navzdory možné důmyslné skrýši) nenápadně vystopovat.

Autor: Dana Tenzler | pondělí 16.9.2019 8:00 | karma článku: 27.33 | přečteno: 894x

Další články blogera

Dana Tenzler

Hvězdy na noční obloze… aneb všechno je jinak

Pohled na nebe plné souhvězdí je nám všem jistě důvěrně známý. Jen málokdo si možná uvědomuje, že je zároveň... matoucí. Existují vůbec ty hvězdy, které vidíme na nebi? A vidíme je opravdu všechny? (délka blogu 5 min.)

17.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.71 | Přečteno: 487 | Diskuse

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - problémy s jódem

V dalším díle seriálu “mýtů” se budu zabývat jódovými tabletami. Podle aktivistů jich není dost nebo nejsou uloženy tam, kde by být měly. Je to zbytečná panika? A jsou takové tablety vůbec potřeba? (délka blogu 5 min.)

14.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.61 | Přečteno: 544 | Diskuse

Dana Tenzler

Zdá se nám to, nebo vane vítr opravdu nejčastěji ze západu?

Proč se vyplatí chránit jednu stěnu domu před deštěm víc, než ty ostatní? Na vině je... jako tak často... fyzika. (délka blogu 5 min.)

10.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.32 | Přečteno: 806 | Diskuse

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - rizikový faktor člověk

Nevypočitatelnost jaderné energetiky způsobuje také lidský faktor tvrdí aktivisté. Nikdo z nás není dokonalý. Jaderné elektrárny jsou dány na milost a nemilost lidské obsluze, tvrdí aktivisté. (délka blogu 5 min.)

7.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.47 | Přečteno: 622 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Hvězdy na noční obloze… aneb všechno je jinak

Pohled na nebe plné souhvězdí je nám všem jistě důvěrně známý. Jen málokdo si možná uvědomuje, že je zároveň... matoucí. Existují vůbec ty hvězdy, které vidíme na nebi? A vidíme je opravdu všechny? (délka blogu 5 min.)

17.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.71 | Přečteno: 488 | Diskuse

Oldřich Šrámek

Máme jim věřit!?

Před šedesáti lety mi táta vyprávěl, jak jim jejich učitel na obecné škole, tedy asi kolem roku 1926, vysvětloval existenci hvězd, které jsou vlastně Sluníčky mající podobně jako to naše kolem sebe hordu planet. Tuto samozřejmost

16.10.2019 v 8:38 | Karma článku: 11.90 | Přečteno: 454 | Diskuse

Jan Fikáček

Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je

Antropický princip je tvrzení, že je vesmír udělán přesně tak, abychom v něm vznikli my. To je jistě bez diskuse, když tu jsme. Dá se z toho usuzovat, že je život v jiných vesmírech nemožný, existují-li? Ne-li, jaký život tam je?

15.10.2019 v 8:25 | Karma článku: 38.56 | Přečteno: 1941 | Diskuse

Tomáš Flaška

Válka opět zavání z východu

Zaznamenal jsem dvě prohlášení čelních pohlavárů východních velmocí, z kterých mrazí. Ale náš moudrý pan prezident nám třeba zase vysvětlí, že tak je to správné a tak to má být.

14.10.2019 v 18:20 | Karma článku: 26.65 | Přečteno: 881 |

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - problémy s jódem

V dalším díle seriálu “mýtů” se budu zabývat jódovými tabletami. Podle aktivistů jich není dost nebo nejsou uloženy tam, kde by být měly. Je to zbytečná panika? A jsou takové tablety vůbec potřeba? (délka blogu 5 min.)

14.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.61 | Přečteno: 544 | Diskuse
Počet článků 591 Celková karma 30.73 Průměrná čtenost 1108

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Najdete na iDNES.cz