Proč padají kroupy spíš přes den a ne v noci?

19. 09. 2019 8:00:08
Zamysleli jste se někdy nad tím, že kroupy padají většinou jen ve dne a téměř nikdy v noci? Jak je to možné? (délka blogu 5 min.)

Zdá se nám to, nebo je to skutečnost, že se krupobití odehrává jen ve dne? Vždyť z mraků klidně sněží jak ve dne, tak v noci.

Rozluštění hádanky je vlastně úplně jednoduché. Spočívá v tom, že se kroupy tvoří v mracích jinak než sníh.

Sníh jsou v podstatě zmrzlé kapky, stejně jako kroupy. Jenže sníh se tvoří v mracích přímo - z malých kapiček vody. Ty se pak podle teploty mohou spojit do větších vloček (když je tepleji nebo si ponechat malé rozměry (když je silnější mráz).

U krup je tomu jinak

Kroupy vznikají z kapiček vody, které zmrzly až po nějaké době od svého vzniku. Mezitím se stihly v mraku přestěhovat z místa na místo a stihly se také spojit do větších útvarů.

Děje se tak v bouřkových mracích. To jsou obdivuhodné objekty doslova nabité energií. Bouřkové mraky, ze kterých mohou padat kroupy, vznikají tehdy, když se mezi nižší částí mraku (u země) a mezi jeho vyšší částí nachází vysoké teplotní rozdíly.

Bouřkové mraky mohou dosahovat výšky i několika kilometrů, rozdíly v teplotách mohou být tedy v jejich jednotlivých částech značné. Stejně tak intenzivní jsou pohyby vzduchu v takových mracích. Snadno se tedy může stát, že proud vzduchu “zažene” vodní kapky do velké výšky.

Tam právě mrzne a tak není divu, že se z jednotlivých (teď už větších) kapek, které měly čas se na své cestě navzájem trochu seznámit a spojit, lehce stanou nepříliš malé krystaly ledu. Na své ledové jádro navíc dále nabalují ty vodní kapky, které potkávají na své další cestě. V nejvrchnější části mraku totiž taková budoucí ledová kroupa nezůstane. Dříve nebo později ji větrné proudy zanesou do jiných částí oblaku a do jiné výšky.

Nevyhnutelně pak přijde chvíle, kdy jsou ledové objekty příliš těžké na to, aby je mohutné větrné proudění udrželo ve vzduchu. Padají pak na zem v podobě - krup.

Tady je schované také vysvětlení pro skutečnost, že se krupobití odehrává většinou v létě, za dne - a navíc odpoledne nebo k večeru. Vyžaduje totiž intenzivní proudění vzduchu v mracích. K němu dochází tehdy, když silně zahřátý zemský povrch vyzařuje část svého tepla do atmosféry. Díky němu vznikají vysoké rozdíly teplot mezi nižšími a vysokými částmi mraků.

Na jaře nebo na podzim (nebo v zimě) není rozdíl teplot zpravidla dostatečně velký. Kroupy se buď nemohou ani vytvořit, nebo nemají dobré podmínky pro svůj růst. Podobně je tomu v noci. Zemský povrch není dostatečně teplý - krupobití nehrozí.





Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 19.9.2019 8:00 | karma článku: 28.48 | přečteno: 742x

Další články blogera

Dana Tenzler

Hvězdy na noční obloze… aneb všechno je jinak

Pohled na nebe plné souhvězdí je nám všem jistě důvěrně známý. Jen málokdo si možná uvědomuje, že je zároveň... matoucí. Existují vůbec ty hvězdy, které vidíme na nebi? A vidíme je opravdu všechny? (délka blogu 5 min.)

17.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.71 | Přečteno: 491 | Diskuse

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - problémy s jódem

V dalším díle seriálu “mýtů” se budu zabývat jódovými tabletami. Podle aktivistů jich není dost nebo nejsou uloženy tam, kde by být měly. Je to zbytečná panika? A jsou takové tablety vůbec potřeba? (délka blogu 5 min.)

14.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.61 | Přečteno: 544 | Diskuse

Dana Tenzler

Zdá se nám to, nebo vane vítr opravdu nejčastěji ze západu?

Proč se vyplatí chránit jednu stěnu domu před deštěm víc, než ty ostatní? Na vině je... jako tak často... fyzika. (délka blogu 5 min.)

10.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.32 | Přečteno: 806 | Diskuse

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - rizikový faktor člověk

Nevypočitatelnost jaderné energetiky způsobuje také lidský faktor tvrdí aktivisté. Nikdo z nás není dokonalý. Jaderné elektrárny jsou dány na milost a nemilost lidské obsluze, tvrdí aktivisté. (délka blogu 5 min.)

7.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.47 | Přečteno: 622 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Hvězdy na noční obloze… aneb všechno je jinak

Pohled na nebe plné souhvězdí je nám všem jistě důvěrně známý. Jen málokdo si možná uvědomuje, že je zároveň... matoucí. Existují vůbec ty hvězdy, které vidíme na nebi? A vidíme je opravdu všechny? (délka blogu 5 min.)

17.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.71 | Přečteno: 491 | Diskuse

Oldřich Šrámek

Máme jim věřit!?

Před šedesáti lety mi táta vyprávěl, jak jim jejich učitel na obecné škole, tedy asi kolem roku 1926, vysvětloval existenci hvězd, které jsou vlastně Sluníčky mající podobně jako to naše kolem sebe hordu planet. Tuto samozřejmost

16.10.2019 v 8:38 | Karma článku: 11.90 | Přečteno: 457 | Diskuse

Jan Fikáček

Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je

Antropický princip je tvrzení, že je vesmír udělán přesně tak, abychom v něm vznikli my. To je jistě bez diskuse, když tu jsme. Dá se z toho usuzovat, že je život v jiných vesmírech nemožný, existují-li? Ne-li, jaký život tam je?

15.10.2019 v 8:25 | Karma článku: 38.56 | Přečteno: 1943 | Diskuse

Tomáš Flaška

Válka opět zavání z východu

Zaznamenal jsem dvě prohlášení čelních pohlavárů východních velmocí, z kterých mrazí. Ale náš moudrý pan prezident nám třeba zase vysvětlí, že tak je to správné a tak to má být.

14.10.2019 v 18:20 | Karma článku: 26.65 | Přečteno: 881 |

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - problémy s jódem

V dalším díle seriálu “mýtů” se budu zabývat jódovými tabletami. Podle aktivistů jich není dost nebo nejsou uloženy tam, kde by být měly. Je to zbytečná panika? A jsou takové tablety vůbec potřeba? (délka blogu 5 min.)

14.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.61 | Přečteno: 544 | Diskuse
Počet článků 591 Celková karma 30.73 Průměrná čtenost 1108

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Najdete na iDNES.cz