Pondělí 14. června 2021, svátek má Roland
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 14. června 2021 Roland

Proč vlastně nedostal Mendělejev Nobelovu cenu?

13. 05. 2021 8:00:05
Dnes zná Mendělejeva a tabulku chemických prvků prakticky každý z nás. Přesto byl Mendělejev jedním z vědců, kteří nikdy nedostali Nobelovu cenu. (délka blogu 5 min.)

Jak se to mohlo stát? Pokud by měl někdo nárok na Nobelovu cenu za chemii, měl by to být právě objevitel “skutečné” chemie, která dnes umí vysvětlit a předvídat jevy na základě typických vlastností chemických prvků.

Je to tím, že pro získání Nobelovy ceny musí vědec splnit určité podmínky. Ty kdysi určil sám Alfred Nobel ve své závěti - a v prvních letech propůjčování Nobelovy ceny se nastavenými pravidly komise řídila opravdu přísně. Kdyby došlo k Mendělejevově objevu dnes, cenu by nesporně dostal.

Proces udělování Nobelovy ceny

Nobelova nadace byla založena 29. června 1900, čtyři roky po smrti Alfreda Nobela. První ceny byly uděleny v roce 1901. Od roku 1902 je většina cen předávána švédským králem na slavnostním večeru, který se koná vždy 10. prosince, v den výročí Nobelovy smrti, ve Stockholmu. Jedna Nobelova cena může být v jednom roce rozdělena i mezi více osob (roku 1968 bylo rozhodnuto, že to smí být nejvýše tři osoby). Nobelovu cenu nelze udělit posmrtně, s výjimkou situace, kdy držitel zemře mezi zveřejněním svého jména a slavnostním předáním ceny.

Uděluje se v následujících oborech: fyzika, chemie, fyziologie nebo lékařství, literatura a mír. Uchazeč se o cenu nemůže ucházet. Musí ho navrhovat jiní. Výbor pro Nobelovu cenu zasílá formuláře pro návrhy vybraným vědcům a institucím v dostatečném předstihu. V únoru poté výbor vybere z těchto návrhů kandidáty. Kdo jimi je, však zůstane pro veřejnost po dobu 50 let utajeno (kandidáti sami o možnosti získání ceny vědí). Publiku bývají nakonec oznámeni pouze nositelé cen.

Periodická tabulka prvků

Jedním z takových kandidátů byl kdysi Dimitri Mendělejev, tvůrce periodické tabulky prvků. Přesto se Nobelovy ceny nikdy nedočkal. To je samozřejmě politováníhodné - mohlo to ale dopadnout ještě hůře.

Tak, jako tomu bylo v případě německého vědce Lothara Meyera, který s Mendělejevem vzdáleně spolupracoval a komunikoval - a periodickou tabulku prvků prakticky vynalezl paralelně s ruským vědcem. Ten totiž nejen že nedostal Nobelovu cenu - jeho jméno navíc nezná téměř nikdo a tabulce se říká Mendělejevova.

Nedůvěra a posměch

Když v roce 1869 Mendělejev vydal svou periodickou tabulku, nesetkalo se to se všeobecným nadšením. Vědecká obec ho zpočátku zahrnula nedůvěrou, odmítáním objevu a v některých případech prý dokonce posměchem.

Mendělejev ovšem pochopil, že je jeho tabulka neúplná - a některé prvky tedy ještě logicky musí být objeveny. To byla šance, jak mohl prokázat, že je jeho systém správný.

Poté, co se podařilo najít několik chybějících chemických prvků, získal samozřejmě Mendělejev pro svůj objev zaslouženou podporu. Pro získání Nobelovy ceny už ale bylo pozdě. Podle platných předpisů musela být udělena někomu, kdo se zasloužil o blaho lidstva “v poslední době” (případně “v posledním roce”). Mendělejevův objev byl starý už přes 30 let.

Je ale známo, že se někteří členové výboru, který ceny uděloval, snažili toto rozhodnutí zvrátit. Poukazovali na to, že objevy nových (Mendělejevem předpovězených) prvků jsou vlastně poměrně nové. Nezískali ale většinu, nutnou pro udělení ceny ruskému vědci.

Otec periodické tabulky zemřel v roce 1907 aniž by se mu dostalo ocenění, které si bezpochyby zasloužil.

Kdyby musela o jeho Nobelově ceně rozhodovat dnešní komise, určitě by ji dostal. Kritérium aktuálnosti se dnes považuje za zastaralé - je dokonce pravidlem, že vědcům se dostává ocenění i po desetiletích, které uplynuly od daného objevu. Nejspíš by se o ni také dělil s německým vědcem, jehož jméno znají jen odborníci na chemii nebo na dějiny vědy.




Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 13.5.2021 8:00 | karma článku: 32.83 | přečteno: 891x

Další články blogera

Dana Tenzler

Organické látky na exoplanetách

Mohou být na cizích planetách přítomny organické sloučeniny? Odpověď dá nová generace teleskopů. Máme čekat spíše kladnou nebo zápornou odpověď? (délka blogu 5 min.)

14.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 17.10 | Přečteno: 175 | Diskuse

Dana Tenzler

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (2)

Čím se bude zabývat vesmírný teleskop Jamese Webba? A čím se liší od Hubbleova teleskopu? (délka blogu 4 min.)

10.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 23.23 | Přečteno: 318 | Diskuse

Dana Tenzler

Vesmírný teleskop Jamese Webba (1)

Jednoho dne nahradí - a překoná - ikonický Hubbleův teleskop. Čím se oba přístroje liší? Kde bude pracovat JWST (vesmírný dalekohled Jamese Webba)? (délka blogu 5 min.)

7.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 22.58 | Přečteno: 354 | Diskuse

Dana Tenzler

Geologie může pomoci nalézt obyvatelné exoplanety

Ještě před několika desítkami roků jsme netušili, jestli ve vesmíru existují jiné hvězdné soustavy, ve kterých obíhají (tak jako v té naší) planety. (délka blogu 5 min.)

3.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 19.80 | Přečteno: 269 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Organické látky na exoplanetách

Mohou být na cizích planetách přítomny organické sloučeniny? Odpověď dá nová generace teleskopů. Máme čekat spíše kladnou nebo zápornou odpověď? (délka blogu 5 min.)

14.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 17.10 | Přečteno: 175 | Diskuse

Dana Tenzler

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (2)

Čím se bude zabývat vesmírný teleskop Jamese Webba? A čím se liší od Hubbleova teleskopu? (délka blogu 4 min.)

10.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 23.23 | Přečteno: 318 | Diskuse

Jan Veselý

Konečně zatmění! Po šesti letech

aneb Topocentrický pohled na vesmír v červu 2021. Červnové noci jsou tak krátké, že končí dříve, než začnou, a tak se to nejzajímavější odehraje ve dne. Po šestiletém půstu uvidíme částečné zatmění Slunce.

9.6.2021 v 22:30 | Karma článku: 12.42 | Přečteno: 289 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: výchova trojúhelníků v Čechách

V předchozích dílech jsme na několika příkladech viděli, že zatímco v hyperbolické geometrii jsou úhly v trojúhelníku trochu podvyživené, ve sférické geometrii jsou naopak nadvyživené. Dnes se tomuto fenoménu podíváme na zoubky.

9.6.2021 v 9:09 | Karma článku: 14.45 | Přečteno: 243 | Diskuse

Jan Tomášek

Tři druhy navigace v počítači (Jak se připojit k internetu - v zajetí počítačů 9)

V příspěvku rozvinuta a doplněna předchozí témata - tedy "rozborka" ovládání počítačů a navigace při ovládání počítače a internetových stránek a dále instalování a zařazení programů a dalších souborů.

7.6.2021 v 9:02 | Karma článku: 5.53 | Přečteno: 318 | Diskuse
Počet článků 671 Celková karma 24.52 Průměrná čtenost 1381

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Najdete na iDNES.cz