Hesperium a Nobelova cena za fyziku - částečně i za neexistující objev

?Nejen prostí lidé se mohou mýlit. Někdy se mýlí také držitelé Nobelovy ceny. Jedním z nich byl geniální italský fyzik, jehož jméno se dozvíte na konci blogu. (délka blogu 3 min.)

Velký talent

Narodil se 29. září 1901 v Římě. Už jako desetiletý se zajímal o všechno, co se týkalo fyziky a matematiky. V roce 1918 dokončil střední školu s výborným vysvědčením. Hned poté začal studovat fyziku na univerzitě v Pise, jedné z nejznámějších univerzit v Itálii, kde kdysi pracoval mimo jiné i Galileo Galilei. 

V roce 1926 obdržel první italskou profesuru teoretické fyziky na univerzitě v Římě. Ano, není to chyba - letopočet 1926 souhlasí. Bylo mu tehdy neuvěřitelných 25 let. 

V následujících letech vznikla v Římě malá, ale velmi důležitá škola moderní fyziky, z níž vyšlo několik světově známých vědců. 

U svých studentů měl tento profesor výbornou pověst. Jeho přednášky byl proslavené svou systematičností a pečlivou přípravou přednášejícího, kterou korunovaly jeho úžasné znalosti a mimořádný talent. 

A tak není divu, že byl mimo jiné také mezi prvními, kdo se zajímal o novou oblast fyziky, jaderné štěpení. V té době byla právě na vzestupu. V roce 1932 byla objevena existence neutronů a v roce 1934 zjistili manželé Joliot-Curie, že se ostřelováním jádry helia dají stabilní chemické izotopy proměnit na radioaktivní. Náš hrdina zkombinoval obě metody a začal se zabývat interakcí jader chemických prvků … s neutrony. 

Moderace rychlých neutronů

Byl to právě on, kdo jako první zjistil, že nejlépe se tvoří nové izotopy tehdy, když jsou neutrony před srážkou se stabilními atomy nejprve zpomaleny průchodem vodním prostředím nebo parafínem. Dnes to pro nás už není žádná záhada - vědci vědí, že příliš rychlé neutrony nestihnout proreagovat s atomovým jádrem a často jen proletí kolem bez povšimnutí. K interakci s atomy hmoty musí dostat neutrony nejen příležitost, ale také dostatek času - musí mít tedy relativně nízkou rychlost. 

Hesperium

Když došlo na ostřelování jader uranu a thoria neutrony, zjistil náš vědec, že výsledný chemický prvek nepatří do skupiny prvků, které jsou lehčí než uran a těžší než olovo.

Dávalo mu to smysl. Vzniklá chemická látka musela patřit mezi transurany, tedy prvky naopak těžší než uran. 

A tak vydal náš vědec v roce 1934 odborný článek, ve kterém sděloval světu, že syntetizoval prvek jménem hesperium. Ten měl mít pořadové číslo 94, měl mít tedy 94 protonů v jádře (zatímco uran jich má jen 92). 

Bohužel se mýlil. Prvek s protonovým číslem 94 samozřejmě existuje. Byl objeven o několik roků později. Známe ho pod jménem plutonium. 

Výsledkem experimentů našeho geniálního vědce ovšem nebylo plutonium - ale baryum, krypton a směs různých lehčích jader. 

Za objev nových radioaktivních prvků generovaných při bombardování neutrony a za objev jaderných reakcí vyvolaných pomalými neutrony - obdržel 

Enrico Fermi 

v roce 1938 Nobelovu cenu za fyziku. K jeho cti musím dodat, že si byl později svého omylu vědom a přiznal ho. Nobelovu cenu si směl přesto ponechat.