Úterý 21. září 2021, svátek má Matouš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 21. září 2021 Matouš

Hesperium a Nobelova cena za fyziku - částečně i za neexistující objev

24. 05. 2021 8:00:52
​Nejen prostí lidé se mohou mýlit. Někdy se mýlí také držitelé Nobelovy ceny. Jedním z nich byl geniální italský fyzik, jehož jméno se dozvíte na konci blogu. (délka blogu 3 min.)

Velký talent

Narodil se 29. září 1901 v Římě. Už jako desetiletý se zajímal o všechno, co se týkalo fyziky a matematiky. V roce 1918 dokončil střední školu s výborným vysvědčením. Hned poté začal studovat fyziku na univerzitě v Pise, jedné z nejznámějších univerzit v Itálii, kde kdysi pracoval mimo jiné i Galileo Galilei.

V roce 1926 obdržel první italskou profesuru teoretické fyziky na univerzitě v Římě. Ano, není to chyba - letopočet 1926 souhlasí. Bylo mu tehdy neuvěřitelných 25 let.

V následujících letech vznikla v Římě malá, ale velmi důležitá škola moderní fyziky, z níž vyšlo několik světově známých vědců.

U svých studentů měl tento profesor výbornou pověst. Jeho přednášky byl proslavené svou systematičností a pečlivou přípravou přednášejícího, kterou korunovaly jeho úžasné znalosti a mimořádný talent.

A tak není divu, že byl mimo jiné také mezi prvními, kdo se zajímal o novou oblast fyziky, jaderné štěpení. V té době byla právě na vzestupu. V roce 1932 byla objevena existence neutronů a v roce 1934 zjistili manželé Joliot-Curie, že se ostřelováním jádry helia dají stabilní chemické izotopy proměnit na radioaktivní. Náš hrdina zkombinoval obě metody a začal se zabývat interakcí jader chemických prvků ... s neutrony.

Moderace rychlých neutronů

Byl to právě on, kdo jako první zjistil, že nejlépe se tvoří nové izotopy tehdy, když jsou neutrony před srážkou se stabilními atomy nejprve zpomaleny průchodem vodním prostředím nebo parafínem. Dnes to pro nás už není žádná záhada - vědci vědí, že příliš rychlé neutrony nestihnout proreagovat s atomovým jádrem a často jen proletí kolem bez povšimnutí. K interakci s atomy hmoty musí dostat neutrony nejen příležitost, ale také dostatek času - musí mít tedy relativně nízkou rychlost.

Hesperium

Když došlo na ostřelování jader uranu a thoria neutrony, zjistil náš vědec, že výsledný chemický prvek nepatří do skupiny prvků, které jsou lehčí než uran a těžší než olovo.

Dávalo mu to smysl. Vzniklá chemická látka musela patřit mezi transurany, tedy prvky naopak těžší než uran.

A tak vydal náš vědec v roce 1934 odborný článek, ve kterém sděloval světu, že syntetizoval prvek jménem hesperium. Ten měl mít pořadové číslo 94, měl mít tedy 94 protonů v jádře (zatímco uran jich má jen 92).

Bohužel se mýlil. Prvek s protonovým číslem 94 samozřejmě existuje. Byl objeven o několik roků později. Známe ho pod jménem plutonium.

Výsledkem experimentů našeho geniálního vědce ovšem nebylo plutonium - ale baryum, krypton a směs různých lehčích jader.

Za objev nových radioaktivních prvků generovaných při bombardování neutrony a za objev jaderných reakcí vyvolaných pomalými neutrony - obdržel

Enrico Fermi

v roce 1938 Nobelovu cenu za fyziku. K jeho cti musím dodat, že si byl později svého omylu vědom a přiznal ho. Nobelovu cenu si směl přesto ponechat.


Autor: Dana Tenzler | pondělí 24.5.2021 8:00 | karma článku: 26.50 | přečteno: 467x

Další články blogera

Dana Tenzler

Malí, vzteklí trpaslíci a jejich planety

Je na planetách, obíhajících kolem malých poměrně chladných hvězd (červených trpaslíků) možný život? Zdá se, že podmínky nejsou tak špatné, jak jsme se domnívali. (délka ca. 5 min.)

20.9.2021 v 8:00 | Karma článku: 17.50 | Přečteno: 197 | Diskuse

Dana Tenzler

Co je nového na Marsu? Čínský rover Zhurong

Číně se podařilo umístit na povrch Marsu fungující rover. Má jméno Zhurong. Jak si momentálně vede? Délka blogu ca. 3 minuty.

16.9.2021 v 8:00 | Karma článku: 25.37 | Přečteno: 429 | Diskuse

Dana Tenzler

Návštěvníci z dalekých hvězdných soustav

Objekty z jiných planetárních soustav možná tvoří většinu Oortova oblaku. Vědci provedli nový výpočet a odhadli, že ve Sluneční soustavě může být daleko víc cizích těles, než si dosud myslel

13.9.2021 v 8:00 | Karma článku: 22.67 | Přečteno: 391 | Diskuse

Dana Tenzler

Haumea - nejrychleji rotující objekt ve Sluneční soustavě

Objekt, o kterém chci dnes psát, byl objeven 28. prosince 2004, tedy krátce po vánocích. Vědci mu tedy dali předběžné jméno Santa. (délka blogu 3 min.)

9.9.2021 v 8:00 | Karma článku: 25.86 | Přečteno: 509 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Malí, vzteklí trpaslíci a jejich planety

Je na planetách, obíhajících kolem malých poměrně chladných hvězd (červených trpaslíků) možný život? Zdá se, že podmínky nejsou tak špatné, jak jsme se domnívali. (délka ca. 5 min.)

20.9.2021 v 8:00 | Karma článku: 17.50 | Přečteno: 197 | Diskuse

Zdenek Slanina

Svéráz národní tvořivosti pro zisk té SENZAČNĚ MODRÉ [©Hejma Ondřej*] (ne-)vojenské knížky

Kdyby za téma maturitních písemek padla o té senzačně modré knížce klasická otázka Co tím chtěl básník říci,* vznikaly by asi i bizarní výklady. Když teď došlo na lítost nad osudy odpíračů, vytanula mi jedna šaráda ze sedmdesátek.

20.9.2021 v 7:07 | Karma článku: 21.93 | Přečteno: 975 |

Jaroslav Flegr

V žádného Boha věřiti budeš

Tak jsem si tuhle zase povídal se svým kocourem Micíkem. Tentokrát o Bohu a hraní na vojáky. Posuďte sami, jak to dopadlo.

19.9.2021 v 11:09 | Karma článku: 38.58 | Přečteno: 8288 | Diskuse

Jan Tomášek

Oblouková míra - stupně, Ludolfovo číslo a radiány (výkon a točivý moment 4)

Bádání nad úhlovými mírami a jednotkami a výpočtem délky oblouku nebo celého obvodu kruhu. Novelizace předchozího příspěvku.

19.9.2021 v 8:16 | Karma článku: 4.42 | Přečteno: 164 | Diskuse

Jan Tomášek

Oblouková míra - stupně, Ludolfovo číslo a radiány (výkon a točivý moment 3)

Bádání nad "obloukovými mírami" - v podstatě by se mělo jednat o něco jako mezipříspěvek na téma "výkon a točivý moment" - tedy příspěvek "3".

16.9.2021 v 10:10 | Karma článku: 6.32 | Přečteno: 307 | Diskuse
Počet článků 699 Celková karma 23.73 Průměrná čtenost 1367

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Najdete na iDNES.cz