Pondělí 14. června 2021, svátek má Roland
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 14. června 2021 Roland

Geologie může pomoci nalézt obyvatelné exoplanety

3. 06. 2021 8:00:14
Ještě před několika desítkami roků jsme netušili, jestli ve vesmíru existují jiné hvězdné soustavy, ve kterých obíhají (tak jako v té naší) planety. (délka blogu 5 min.)

Díky extrémnímu rozvoji technologií jsme dnes hned o několik kroků dál.

Víme, že existence planet je pravidlem a ne výjimkou. Kolik planet se vyskytuje ve vesmíru mimo naši sluneční soustavu se sice ani dnes nedá úplně přesně odhadnout - bude jich ale nejspíš ještě daleko více, než hvězd. Každou hvězdu totiž může obíhat hned několik planetárních exemplářů.

Vědci objevili první exoplanetu teprve před třiceti lety. Ke dni 3. března 2021 je ovšem známo 4690 extrasolárních světů v 3465 planetárních systémech - a jejich počet neustále roste.

Není divu, že se vědci snaží do už poměrně velké sbírky exoplanet vnést řád a systém. Pro laiky bude nejspíš nejzajímavější jedna určitá vlastnost: má daná planeta schopnost udržet si na svém povrchu život, tak jako ho známe ze Země?

Informace, které zatím máme o většině cizích planet, jsou spíše kusé. Často se omezují jen na znalosti o jejich existenci. To se (doufejme) v blízké době změní. Vědci vkládají své naděje do nového typu vesmírného teleskopu, který má být vypuštěn 31. října tohoto roku. Ale o něm více až v příštím blogu...

Geologie a exoplanety

Zdá se, že napínavou otázku, která zaměstnává nejen laiky, by mohla pomoci zodpovědět i věda, která byla dosud čistě pozemská - geologie.

Planety, na kterých by se mohl vyskytovat život, se musí nacházet v tzv. obyvatelné zóně. To znamená, že musí obíhat kolem své hvězdy v oblasti, která je dostatečně vzdálená na to, aby se z povrchu planety nevypařila tekutá voda. Zároveň musí být tato dráha dostatečně blízko, aby voda nezmrzla na kost. Právě tekutá voda se totiž zdá být podmínkou, která je pro existenci a rozvoj života nutná.

Ovšem ani tohle není zárukou, že bude planeta pro život příznivá. Dokonce ani to, že se na planetě bude nacházet voda (což se zdá být pravidlem, viz minulý blog), neznamená, že tam budou podmínky, opravdu podporující vznik a vývoj života.

Srovnání různých objektů nabízí i naše vlastní Sluneční soustava.

Zatímco je Země pro výskyt našeho typu života vhodná, jsou naše sousední planety Venuše a Mars nevhodné - a to přesto, že se na nich také vyskytuje voda. Na Venuši je příliš teplo a na Marsu naopak chladno a sucho.

Je jen logické, že se na obyvatelnosti exoplanet bude podílet daleko více jejich vlastností. Jednou z nich by mohlo bý také... množství železa přítomného v plášti dané planety, tvrdí geologové.

Důležité železo

Podle množství železa v plášti by se totiž dala odhadnout tloušťka kůry planety a následně i pravděpodobnost, kolik kapalné vody na ní může být.

Teorie říká, že v daném planetárním systému mají všechny menší kamenné planety jednu věc společnou - všechny mají stejný podíl železa jako hvězda, kolem které obíhají. Je to logické - hvězda i její planety vznikaly ze stejného materiálu.

Jednotlivé planety se ale mohou od sebe navzájem lišit množstvím železa, které je obsaženo v plášti a jádru.

Když se planeta formuje, mají mít ty z nich, které mají větší jádro, tendenci tvořit tenčí kůry, zatímco planety s menšími jádry tvoří silnější kůry bohaté na železo. Příkladem může být náš soused - Mars. I on má při srovnání se Zemí relativně malé jádro.

Tloušťka planetární kůry pak naznačí, zda má planeta deskovou tektoniku. A od té už je jen krůček k tvorbě atmosféry a povrchové tekuté vody, která umožní život ve formě, v jaké ho známe na naší vlastní planetě.

Znamenalo by to, že by pozorováním množství železa mohli vědci odhadnout, která z velkého množství exoplanet je pro život vhodnější - a která bude naopak vyprahlou pouští bez pořádného magnetického pole - podobnou našemu Marsu.

Nový vesmírný teleskop

Takové pozorování umožní nový vesmírný dalekohled Jamese Webba, který by měl být vypuštěn letos na podzim.

Bude schopen měřit množství železa přítomného v dalekých mimozemských světech a díky tomu nám může dát dobrou představu o tom, jestli jsou (nebo mohou být) obydlené.

Vědci čekají na uvedení teleskopu do provozu s velkými nadějemi. Bude totiž nejen náhradou za pomalu dosluhující Hubbleův teleskop, ale bude větší, měl by být díky své konstrukci spolehlivější - a hlavně bude moci provádět různá měření, která jeho předchůdce nezvládl.

Více o něm... v příštím blogu.




Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 3.6.2021 8:00 | karma článku: 19.80 | přečteno: 269x

Další články blogera

Dana Tenzler

Organické látky na exoplanetách

Mohou být na cizích planetách přítomny organické sloučeniny? Odpověď dá nová generace teleskopů. Máme čekat spíše kladnou nebo zápornou odpověď? (délka blogu 5 min.)

14.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 17.15 | Přečteno: 182 | Diskuse

Dana Tenzler

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (2)

Čím se bude zabývat vesmírný teleskop Jamese Webba? A čím se liší od Hubbleova teleskopu? (délka blogu 4 min.)

10.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 23.23 | Přečteno: 319 | Diskuse

Dana Tenzler

Vesmírný teleskop Jamese Webba (1)

Jednoho dne nahradí - a překoná - ikonický Hubbleův teleskop. Čím se oba přístroje liší? Kde bude pracovat JWST (vesmírný dalekohled Jamese Webba)? (délka blogu 5 min.)

7.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 22.58 | Přečteno: 354 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Organické látky na exoplanetách

Mohou být na cizích planetách přítomny organické sloučeniny? Odpověď dá nová generace teleskopů. Máme čekat spíše kladnou nebo zápornou odpověď? (délka blogu 5 min.)

14.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 17.15 | Přečteno: 182 | Diskuse

Dana Tenzler

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (2)

Čím se bude zabývat vesmírný teleskop Jamese Webba? A čím se liší od Hubbleova teleskopu? (délka blogu 4 min.)

10.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 23.23 | Přečteno: 319 | Diskuse

Jan Veselý

Konečně zatmění! Po šesti letech

aneb Topocentrický pohled na vesmír v červu 2021. Červnové noci jsou tak krátké, že končí dříve, než začnou, a tak se to nejzajímavější odehraje ve dne. Po šestiletém půstu uvidíme částečné zatmění Slunce.

9.6.2021 v 22:30 | Karma článku: 12.42 | Přečteno: 289 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: výchova trojúhelníků v Čechách

V předchozích dílech jsme na několika příkladech viděli, že zatímco v hyperbolické geometrii jsou úhly v trojúhelníku trochu podvyživené, ve sférické geometrii jsou naopak nadvyživené. Dnes se tomuto fenoménu podíváme na zoubky.

9.6.2021 v 9:09 | Karma článku: 14.45 | Přečteno: 243 | Diskuse

Jan Tomášek

Tři druhy navigace v počítači (Jak se připojit k internetu - v zajetí počítačů 9)

V příspěvku rozvinuta a doplněna předchozí témata - tedy "rozborka" ovládání počítačů a navigace při ovládání počítače a internetových stránek a dále instalování a zařazení programů a dalších souborů.

7.6.2021 v 9:02 | Karma článku: 5.54 | Přečteno: 318 | Diskuse
Počet článků 671 Celková karma 24.52 Průměrná čtenost 1381

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Najdete na iDNES.cz