Úterý 21. září 2021, svátek má Matouš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 21. září 2021 Matouš

Jaký život by mohl už dnes existovat na Marsu?

17. 06. 2021 8:00:56
Existuje na Marsu život? A jak by mohl takový život vypadat? Co může žít na pusté a chladné planetě? (délka blogu 5 min.)

Mars je naším vesmírným sousedem - dá se tedy poměrně logicky předpokládat, že by se život, tak jak ho známe ze Země, mohl kdysi vyvinout i na Marsu.

Mars byl dokonce v dávné geologické minulosti naší Zemi hodně podobný. I na něm existovala atmosféra a poměrně mělká ale rozsáhlá jezera, moře a oceán.

Kdysi dávno tedy mohlo na Marsu proběhnout to, co se stalo na naší vlastní planetě. Výsledkem by byly primitivní organismy, které na rozdíl od Země později neměly moc příznivé podmínky a zůstaly tedy ve své původní formě a nevyvíjely se z nich komplikovaní živí tvorové.

Nutné minimum

Mars je příliš lehký, jeho vlastní gravitace neudrží atmosféru, takže planeta v průběhu miliard roků na svém povrchu vyschla. Dodnes by se ale zbytky (nebo dokonce velké množství) vody mohly nacházet v podzemí - respektive podmarsí.

Pokud spekulujeme o možnosti mimozemského života, musíme nejprve definovat minimální požadavky na životní prostředí.

Nezbytná je určitě přítomnost chemických prvků nutných k vybudování organismu (zejména chemické prvky jako uhlík, kyslík, vodík, dusík, fosfor a síra). Dalším důležitým faktorem pro život je dostupná forma energie, kterou mohou organismy použít k syntéze svého tělesného materiálu. Na Zemi jsou například fototrofní organismy schopny využívat energii světla (fotonů), zatímco jiný typ organismů - chemotrofní organismy - využívá k získávání energie chemické reakce.

Pokud jde o potenciální mimozemský život, je pro vědce obzvláště zajímavý metabolismus chemolitotrofních organismů. To jsou organismy, které se vyznačují tím, že mohou syntetizovat organické sloučeniny oxidací nebo redukcí anorganických zdrojů. Jiné umí generovat svůj buněčný materiál dokonce pomocí oxidu uhličitého.

Princip, který používají, je vlastně úplně jednoduchý. Vyžadují jen přítomnost dvou anorganických sloučenin s odlišným redoxním potenciálem.

Redoxní potenciál je odlišná „tendence“ uvolňovat nebo přijímat elektrony. Když se setkají dvě látky s odlišným potenciálem, rády spolu reagují. Chemickou reakcí pak chemolitotrofní organismy získávají energii pro svou další existenci. Kromě toho je pro jejich další vývoj potřebná samozřejmě i voda.

Na Zemi existuje překvapivě velké množství takových organismů, které by mohly přežívat v podobné formě i na jiných planetách nebo jejich měsících.

Radiolýza

Jednou z vhodných reakcí, která probíhá v podzemí, je například radiolýza. Dochází k ní tehdy, kdyžradioaktivní prvky v horninách reagují s vodou zachycenou v pórech a puklinách minerálů. Molekula vody se štěpí ionizujícím zářením na své základní chemické prvky - vodík a kyslík. Uvolněný vodík se dále rozpouští v podzemní vodě, zatímco minerály jako pyrit (“falešné zlato”) uzurpují volný kyslík a tvoří s jeho pomocí síranové minerály.

Mikrobi následně využívají rozpuštěného vodíku jako paliva a používají kyslík uchovaný v síranech ke „spalování“ tohoto paliva.

Na Zemi se takový biosystém nachází například v kanadském dole Kidd Creek. Mikroorganismy tu žijí více než 1,5 km pod zemí ve vodě, která byla v zemské kůře uvězněna už před miliardou roků.

Bude tedy zajímavé zjistit, jestli se na Marsu nachází chemické prvky, které mohou radioaktivním rozpadem přispívat k radiolýze vody. Jednat by se mělo převážně o thorium, uran nebo draslík - prvky, které obsahují přírodní nestabilní izotopy s poměrně dlouhým poločasem rozpadu (takže se dochovaly až do dnešní doby). Vědci dále hledají sulfidové minerály a kamenný materiál, který by v sobě mohl mít dostatek prasklin, puklin a pór.

Věda tu přitom není odkázána jen na vzdálené marsovské rovery. Přímo na Zemi totiž máme hned několik “vzorků” marťanské horniny.

Na naši vlastní planetu se dostaly v minulosti. Jsou to následky dávných kolizí Marsu s velkými meteority. Při vhodném úhlu dopadu se při kolizích vymrštilo do výšky velké množství horniny. Připomeňme si nízkou hmotnost Marsu a s ní spojenou nízkou gravitaci. Nejspíš nikoho neudiví, že tedy mohl materiál z povrchu Marsu překonat jeho slabou gravitaci a dostat se tak na heliocentrickou oběžnou dráhu, která ho následně mohla zanést až na Zemi.

Studie zjistila, že v různých typech marťanských meteoritů jsou přítomny všechny přísady (nutné k radiolýze vody) v dostatečném množství. Není tedy vůbec vyloučeno, že se pod povrchem Marsu může skrývat sice primitivní, ale zato velice starý exotický druh života. Mikrobi by tu mohli podobně jako na Zemi využívat podpovrchovou vodu a anorganický materiál - a ani nízká gravitace, ani absence atmosféry nebo nízké povrchové teploty by jim nemohly uškodit.

Zdroj:https://www.liebertpub.com/doi/10.1089/ast.2020.2386




Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 17.6.2021 8:00 | karma článku: 25.56 | přečteno: 398x

Další články blogera

Dana Tenzler

Malí, vzteklí trpaslíci a jejich planety

Je na planetách, obíhajících kolem malých poměrně chladných hvězd (červených trpaslíků) možný život? Zdá se, že podmínky nejsou tak špatné, jak jsme se domnívali. (délka ca. 5 min.)

20.9.2021 v 8:00 | Karma článku: 17.50 | Přečteno: 198 | Diskuse

Dana Tenzler

Co je nového na Marsu? Čínský rover Zhurong

Číně se podařilo umístit na povrch Marsu fungující rover. Má jméno Zhurong. Jak si momentálně vede? Délka blogu ca. 3 minuty.

16.9.2021 v 8:00 | Karma článku: 25.37 | Přečteno: 429 | Diskuse

Dana Tenzler

Návštěvníci z dalekých hvězdných soustav

Objekty z jiných planetárních soustav možná tvoří většinu Oortova oblaku. Vědci provedli nový výpočet a odhadli, že ve Sluneční soustavě může být daleko víc cizích těles, než si dosud myslel

13.9.2021 v 8:00 | Karma článku: 22.67 | Přečteno: 391 | Diskuse

Dana Tenzler

Haumea - nejrychleji rotující objekt ve Sluneční soustavě

Objekt, o kterém chci dnes psát, byl objeven 28. prosince 2004, tedy krátce po vánocích. Vědci mu tedy dali předběžné jméno Santa. (délka blogu 3 min.)

9.9.2021 v 8:00 | Karma článku: 25.86 | Přečteno: 509 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Malí, vzteklí trpaslíci a jejich planety

Je na planetách, obíhajících kolem malých poměrně chladných hvězd (červených trpaslíků) možný život? Zdá se, že podmínky nejsou tak špatné, jak jsme se domnívali. (délka ca. 5 min.)

20.9.2021 v 8:00 | Karma článku: 17.50 | Přečteno: 198 | Diskuse

Zdenek Slanina

Svéráz národní tvořivosti pro zisk té SENZAČNĚ MODRÉ [©Hejma Ondřej*] (ne-)vojenské knížky

Kdyby za téma maturitních písemek padla o té senzačně modré knížce klasická otázka Co tím chtěl básník říci,* vznikaly by asi i bizarní výklady. Když teď došlo na lítost nad osudy odpíračů, vytanula mi jedna šaráda ze sedmdesátek.

20.9.2021 v 7:07 | Karma článku: 21.93 | Přečteno: 976 |

Jaroslav Flegr

V žádného Boha věřiti budeš

Tak jsem si tuhle zase povídal se svým kocourem Micíkem. Tentokrát o Bohu a hraní na vojáky. Posuďte sami, jak to dopadlo.

19.9.2021 v 11:09 | Karma článku: 38.58 | Přečteno: 8291 | Diskuse

Jan Tomášek

Oblouková míra - stupně, Ludolfovo číslo a radiány (výkon a točivý moment 4)

Bádání nad úhlovými mírami a jednotkami a výpočtem délky oblouku nebo celého obvodu kruhu. Novelizace předchozího příspěvku.

19.9.2021 v 8:16 | Karma článku: 4.42 | Přečteno: 164 | Diskuse

Jan Tomášek

Oblouková míra - stupně, Ludolfovo číslo a radiány (výkon a točivý moment 3)

Bádání nad "obloukovými mírami" - v podstatě by se mělo jednat o něco jako mezipříspěvek na téma "výkon a točivý moment" - tedy příspěvek "3".

16.9.2021 v 10:10 | Karma článku: 6.32 | Přečteno: 307 | Diskuse
Počet článků 699 Celková karma 23.73 Průměrná čtenost 1367

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Najdete na iDNES.cz