FAIR - vesmír v laboratoři
Projektu se neoficiálně říká „Vesmír v laboratoři“. Oficiální zkratka je FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research). Vědci si od něj slibují nové poznatky o struktuře hmoty a dokonce i vývoje vesmíru. Zařízení, které se staví v německém Darmstadtu, by mělo v laboratořích navodit mimo jiné stav, který by se vzdáleně přiblížil jevům při explozích supernov.
Zařízení samozřejmě nebude mít jen tuto funkci. Vědci chtějí uskutečnit velké množství různých experimentů. Princip bude ovšem spočívat v kolizích “střel” (proudu částic nebo iontů) s materiálem terče, zhotoveného ze speciálního materiálu. Přitom budou vznikat různá exotická jádra atomů, která budou pak vědci zkoumat na dalších zařízeních.
FAIR
Centrum, které se v současné době buduje v Darmstadtu, bude výsledkem mezinárodní spolupráce. Má se jí účastnit zhruba 3 000 vědců z více než 50 zemí. Na výstavbě a financování se podílí Německo, Finsko, Francie, Indie, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovinsko a Švédsko. Velká Británie je partnerem a Česká republika na partnerství aspiruje.
Celkově má projekt stát 3,1 miliardy euro.
Stavba začala v létě 2017. A není to ledajaká stavba. V průběhu prací se musí odstranit nebo přemístit 2 000 000 m3 zeminy. Do stavby se investuje 600.000 m3 betonu a 65.000 tun oceli. To mimochodem odpovídá množství kovu, z jakého by se dalo sestrojit devět Eiffelových věží.
Projekt si můžete prohlédnout na následujícím videu. V prvních třech minutách je znázorněn princip vědeckých experimentů, od třetí minuty uvidíte animaci postupujících stavebních prací.
Urychlovač SIS100
Základem bude nový urychlovač SIS100, ve kterém se bude zaostřovat a urychlovat paprsek iontů, používaných v experimentech coby “střely”. K tomuto účelu bylo vyrobeno 110 dipólových supravodivých magnetů. 108 jich bude pracovních a dva náhradní. Pracovat budou při teplotě -269 °C, při které se projevují jejich supravodivé vlastnosti.
V tomto zařízení se budou ionty urychlovat na více než 95 % rychlosti světla. Tunel urychlovače bude dlouhý 1100 metrů a bude ležet 17 metrů pod zemí.
Staví se pomocí speciální konstrukční metody: po kouskách. Postupně se přitom zpracovávají různé úseky, dlouhé až 200 metrů.
Uvedení do provozu je naplánováno na rok 2025.
Exotické supertěžké chemické prvky
Jedním z mnoha výzkumů, které se v tomto projektu budou provádět, je také výzkum a výroba supertěžkých chemických prvků, o kterých byla řeč v minulých pěti blozích.
Chemické prvky, které jsou těžší než železo, nemohou vznikat v nitrech hvězd přímou syntézou - termojadernou fúzí, a to z jednoho jednoduchého důvodu: při jejich vzniku se energie spotřebovává a ne uvolňuje. Vznikají ve vesmíru zpravidla při explozi extrémně hmotné hvězdy, která končí svůj aktivní hvězdný život jako supernova.
Jejich zrod je umožněn extrémně vysokou teplotou a tlakem při explozi a implozi železného jádra hvězdy. Dochází přitom k rozbití atomových jader lehčích prvků, zatímco se během krátkého časového úseku tvoří nejrůznější exotické jaderné “slepence”. Některé z nich jsou stabilnější a jiné méně stabilní. Procházejí řetězcem proměn, jejich výsledkem jsou pak nám dobře známé izotopy různých chemických prvků.
Pokud chtějí vědci v laboratořích napodobit tento stav (a vyrobit tak nové dosud neznámé supertěžké prvky), musí samozřejmě sáhnout po takových podmínkách, které by stavy při explozi supernovy alespoň vzdáleně připomínaly. Právě takové stavy bude moci imitovat nové zařízení.
NUSTAR
Výzkum vlastností exotických jader je konkrétně cílem výzkumníků v experimentu NUSTAR - NUclear Structure, Astrophysics, and nuclear Reactions (jméno znamená v překladu - jaderná struktura, astrofyzika a jaderné reakce).
Za tímto účelem zřídili několik experimentálních stanic s různými měřicími zařízeními. Společně budou využívat nový tzv. separátor fragmentů (Super FRS).
Je to přes sto metrů dlouhý objekt, který pomůže vytřídit z výsledků experimentu právě ta atomová jádra, která jsou nejvíce zajímavá a mají nejvyšší hmotnost. Bude to mimochodem nejefektivnější přístroj tohoto typu, jaký kdy lidstvo vyrobilo.
Dále budou napojeny různé měřicí stanice a okruhy, ve kterých se vzácná těžká atomová jádra zachytí a budou v nich moci obíhat alespoň po dobu, než je vědci prozkoumají. V těchto prstencích se budou moci pohybovat i několik milionů oběhů. Bude se tak moci zjistit, jakou mají supertěžká jádra životnost, tvar nebo i vnitřní strukturu, doufají vědci.
A to budou znalosti, které umožní lepší a komplexnější pohled na strukturu hmoty i vývoje samotného vesmíru.
Obří prstenec, ve kterém bude ležet urychlovač, je už dokončen. Jeho supravodivé magnety prošly úspěšně zkouškami funkčnosti při později používaných nízkých teplotách (-269 °C). Zatímco stavět se budou různé budovy ještě šest roků, vědecká práce by mohla začít už během čtyř let. Můžeme se tedy brzy těšit na další nové objevy.
Zdroje:https://www.gsi.de/forschungbeschleuniger/fair
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,30
- Průměrná čtenost 1331x