Úterý 29. listopadu 2022, svátek má Zina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 29. listopadu 2022 Zina

Dnes v noci dojde ke srážce s asteroidem - mise DART

26. 09. 2022 8:00:23
S asteroidem se samozřejmě nesrazí Země, ale malá sonda, kterou vyslala do vesmíru NASA. Jednoho vzdáleného dne ovšem tato mise umožní lidem na Zemi, aby srážce s asteroidem pře

Sonda, která startovala loni ze základny Vandenberg Space Force Base v Kalifornii, dnes v noci dosáhne svého cíle. Jak už se stalo příjemnou tradicí, můžete ji sledovat v přímém přenosu na youtube, na domovském televizním kanálu NASA, nebo třeba na twitteru.

Dnes není sice znám žádný blízkozemní asteroid, který by mohl v blízké budoucnosti zpustošit naši planetu, situace se ale může rychle změnit. Zanedlouho bude uveden do provozu velký dalekohled Very C. Rubin. Bude systematicky prohledávat celou oblohu a není tedy vyloučeno, že nám přinese nejedno (možná nepříjemné) překvapení.

Už dnes je ovšem známo kolem 27 000 asteroidů, které se nacházejí poblíž naší planety. Zhruba 10 000 z nich má průměr větší než 140 metrů. Menší objekty jsou ještě daleko početnější.

Asteroid o průměru 100 m by při srážce se Zemí mohl zničit velké město. Naštěstí k tomu neodochází moc často - v průměru jednou za 5 000 roků. Ještě větší objekty (o průměru řádově několik set metrů) se srážejí se Zemí jen jednou za 100 000 let. Ty mají ovšem potenciál zničit celý evropský stát. Je jen logické, že se část vědců věnuje scénářům, jak nebezpečným srážkám předejít.

Projekt DART

... je následovníkem mise, která měla nést název Don Quijote. K asteroidu tehdy měla letět sonda, která by ho nejprve pozorovala, pak vysadila modul, který se s ním srazí - a dále by pak pokračovala v pozorováních následků srážky.

Projekt byl nakonec příliš nákladný - a tak byl změněn do dnešní podoby. Dostal také nové jméno - DART.

Didymos

... je systém, který se skládá ze dvou asteroidů: většího asteroidu Didymos o průměru 780 metrů - a menšího asteroidu Dimorphos s průměrem 160 metrů. Dimorphos možná také znáte pod jménem Didymoon - je totiž podobný měsíci, který obíhá větší z obou asteroidů. Jeden oběh mu trvá 11 hodin a 55 minut. Někdy se také udávají názvy Didymos A a Didymos B.

Mezi geometrickými centry obou těles je vzdálenost kolem 1,18 km, to znamená, že povrchy obou asteroidů jsou vzdáleny zhruba 730 metrů. Jedná se tedy o velice těsnou, gravitačně provázanou dvojici.

Systém Didymos se při pohledu ze Země jeví jako zákrytová dvojhvězda. Menší Dimorphos během svého oběhu prochází před a za Didymosem.

To je velice důležitý detail, který se ukáže být později velice užitečný. Během každého běhu totiž dochází k malému kolísání jasnosti. Pozemské teleskopy tak mohou zkoumat a přesně určit oběžnou dobu menšího asteroidu. Vědci budou moci porovnat oběžnou dobu před a po srážce se sondou DART.

Načasování dopadu DART na asteroid také není náhodné. V září letošního roku je vzdálenost mezi Zemí a Didymosem minimální (kolem 11 000 000 km). Pozorování tak budou moci proběhnout za optimálních podmínek.

Průběh mise - bezpečnost především

... proto byl k výzkumu vybrán takový pár asteroidů, který nemůže být Zemi nebezpečný. Dráha systému Didymos nikdy neprotíná dráhu Země. Impuls, který DART dodá asteroidu, je tak nízký, že ho nemůže rozbít na menší části, které by pak mohly získat nekontrolovatelnou dráhu a v horším případě zamířit k Zemi.

Ve chvíli, kdy se střetne s asteroidem, by měla sonda vážit kolem 570 kilogramů, bude záležet na množství paliva, které cestou spotřebuje při korekturách kursu. Asteroid přitom váží odhadem kolem 5 000 000 000 kilogramů. Rozdíl hmotností je tedy opravdu úctyhodný.

Srážka a její očekávané následky

DART narazí do asteroidu čelně. Přitom předá tělesu svou hybnost, která se odečte od hybnosti asteroidu - a sníží tak jeho rychlost.

Tady dochází někdy k nedorozumění. Na některých webových stránkách se můžete dočíst, že poté bude oběžná doba menšího z asteroidů trvat déle, což zjistí vědci díky pozorování teleskopy. Jinde se můžete dokonce dočíst, že bude obíhat rychleji, protože do něj sonda narazí zezadu. Obě varianty jsou nepřesné.

DART skutečně narazí do přední strany asteroidu a zpomalí ho. To poté způsobí jeho přechod na nižší oběžnou dráhu. Gravitační poměr obou těles totiž zůstane zachován - a tím i vzájemná síla, kterou se obě tělesa přitahují. Když se sníží celková oběžná rychlost, musí tedy menší z asteroidů zaujmout nižší oběžnou dráhu, která odpovídá nové rychlosti. Díky tomu je ovšem celková délka jeho (nové) oběžné dráhy kratší než před kolizí. Z pohledu ze Země tedy bude obíhat svého velkého bratra častěji. Právě tuto změnu pak zjistí astronomové pomocí teleskopů.

Sonda se bude v okamžiku srážky vůči asteroidu pohybovat rychlostí kolem 6 km/s. Při dopadu na povrch tělesa bude kinetická energie sondy kolem 10 000 000 000 J, vypočítali vědci. Po srážce se vytvoří kráter a nejspíše se také do okolí vymrští určité množství materiálu asteroidu. Bude záležet na tom, jak je povrch utvořen.

Pokud se skládá jen z volného a sypkého materiálu, může se ho dostat do okolí více, než když je podobný spíše pevné skále. Tento výtrysk materiálu budou pozorovat dvě malé sondy jménem LICIACube , které se před nedávnem oddělily od hlavního modulu. Vědci tak získají přibližný přehled o tom, jakou strukturu má povrch asteroidu. Analýzy složení Didymosu z roku 2013 tvrdí, že jsou obě tělesa podobná tzv. chondritům, nejběžnějším na Zemi známým meteoritům.

Držme palce, aby se tato mise vydařila. Přímý přenos z dopadu sondy na povrch asteroidu můžete sledovat od půl druhé - v noci na zítřek.

Zdroje: NASA, spektrum.de

Autor: Dana Tenzler | pondělí 26.9.2022 8:00 | karma článku: 21.89 | přečteno: 398x

Další články blogera

Dana Tenzler

Čína - nový závod o vesmír (1)

Předběhne Čína při výzkumu vesmíru USA? Jak si vede Čína ve vesmíru - a co má za lubem? První díl seriálu o často přehlížené ale stále významnější roli Číny. (délka blogu 5 min.)

28.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 22.45 | Přečteno: 262 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v potravinách - nejmenovaná náhražka mléka

V životě je vždy něco za něco. Když například čtu, že potravina obsahuje jen 0,5 procenta tuku, začínám mít obavy ze zbylých 99,5 procent. Co všechno může obsahovat náhražka mléka? (délka blogu 8 min.)

24.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 24.58 | Přečteno: 616 | Diskuse

Dana Tenzler

Artemis 1 - úspěšný start

Po několika pokusech nedávno odstartovala dlouho plánovaná mise NASA Artemis. Dnes se poprvé po desetiletích přiblíží k Měsíci raketa, vyslaná vědci z USA a Evropy. (délka blogu 8 min.)

21.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 20.32 | Přečteno: 262 | Diskuse

Dana Tenzler

Černá díra, vzdálená pouhých 1560 světelných roků

Vědci objevili černou díru, která se nachází poměrně blízko Země. Podařilo se to díky novému katalogu hvězd, vytvořenému projektem Gaia. (délka blogu 5 min.)

17.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 21.79 | Přečteno: 352 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Jak kaluž ukáže, jestli žijeme v simulaci nebo ne

Řeknete si, že to úplný nesmysl, že je Země středem vesmíru. Vžijte se ale do intuitivního světa, který není korigován vědou. Díváme-li se na noční oblohu, jsou vzdálené hvězdy tak maličké, že vůbec nepřipomínají naše Slunce.

29.11.2022 v 9:07 | Karma článku: 17.25 | Přečteno: 718 | Diskuse

Zdenek Slanina

Kdo letos nejvíc prospěl české vědě? CSČR/PČR - vyhmátnutím výzkumného hoštaplera S.C.,PhD

Výzkumný hoštapler Dr.S.C.,PhD odklonil 130+ MKč. Odhalili celníci a policisté. Bez nich by dál získával miliony - bez jediného výzkumného výsledku. Výsměch poctivcům, a též důsledek vytrvalé perzekuce akademických whistleblowerů.

29.11.2022 v 5:22 | Karma článku: 27.84 | Přečteno: 1477 |

Dana Tenzler

Čína - nový závod o vesmír (1)

Předběhne Čína při výzkumu vesmíru USA? Jak si vede Čína ve vesmíru - a co má za lubem? První díl seriálu o často přehlížené ale stále významnější roli Číny. (délka blogu 5 min.)

28.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 22.45 | Přečteno: 262 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v potravinách - nejmenovaná náhražka mléka

V životě je vždy něco za něco. Když například čtu, že potravina obsahuje jen 0,5 procenta tuku, začínám mít obavy ze zbylých 99,5 procent. Co všechno může obsahovat náhražka mléka? (délka blogu 8 min.)

24.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 24.58 | Přečteno: 616 | Diskuse

Dana Tenzler

Artemis 1 - úspěšný start

Po několika pokusech nedávno odstartovala dlouho plánovaná mise NASA Artemis. Dnes se poprvé po desetiletích přiblíží k Měsíci raketa, vyslaná vědci z USA a Evropy. (délka blogu 8 min.)

21.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 20.32 | Přečteno: 262 | Diskuse
Počet článků 823 Celková karma 22.19 Průměrná čtenost 1328

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Ivan Trojan si s manželkou vypořádal majetek, bulvár spekuluje o rozvodu

Ivan Trojan (58) a Klára Pollertová-Trojanová (51) si v září podle veřejně dostupných dokumentů vypořádali společný...

Přemýšlím o sebevraždě, říká Obermaierová kvůli plynu a drahým energiím

Herečka Jaroslava Obermaierová (76) prozradila, že má strach z drahých energií a nedostatku plynu. Kvůli tomu dokonce...

Vsadil na neobvyklý nápad, už má 35 zaměstnanců a rostou i do světa

Lukáš Legát začal podnikat před devíti lety. Z původně garážové firmy je dnes společnost s pětatřiceti zaměstnanci,...

Raketa byla Ukrajince, nebo Rusa? rýmuje Nohavica na kanálu Bobošíkové

Problematiku rakety dopadlé na polské území zpracoval ve své nové písni Jaromír Nohavica. „Ta raketa byla Ukrajince,...

Metro v plamenech. Londýnská tragédie odhalila nový fyzikální jev

Metro patří k nejbezpečnějším dopravním prostředkům na světě. Přesto ani jemu se nevyhnou nehody s desítkami mrtvých....