Úterý 29. listopadu 2022, svátek má Zina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 29. listopadu 2022 Zina

Jaký vliv na nás mají sluneční skvrny?

20. 10. 2022 8:00:50
Nedávno se v diskuzi objevila otázka - ovlivňuje sluneční aktivita chování lidí? Způsobuje snad války? Otázka byla jistě položena z legrace. Slunce na nás ovšem určitý vliv má. Můžete díky němu - občas bruslit na rybníce.

To, že na Zemi existují podmínky vhodné pro život, je zásluha Slunce. Zároveň není jeho výkon stabilní - v průběhu času intenzita jeho záření kolísá. Je tedy logické, že i na Zemi musí docházet k lokálním nebo dokonce globálním změnám teploty ... a klimatu.

Slovo “klima” přitom dnes bohužel bývá zneužíváno k ledacčemu. Různí aktivisté za něj považují běžné výkyvy v počasí. Aby byl chaos kompletní, ovlivňuje navíc lokální změny teplot (které je řada lidí ochotna vydávat za klima) ještě nespočet jiných faktorů, na které většina lidí zapomíná a s počasím je ani vzdáleně nespojuje.

Přesto je vliv Slunce na podnebí zajímavý i z pohledu skutečné vědy. Za jaké změny počasí může kolísání slunečního záření? Už od roku 2012 je například jasné, že na počasí v Evropě má určitý vliv intenzita slunečních skvrn. Nízká sluneční aktivita začíná být spojována s chladnějším průběhem zimy.

11 letý sluneční cyklus a sluneční skvrny

Sluneční skvrny jsou tmavé skvrny na viditelném povrchu Slunce. Jsou chladnější, proto vyzařují méně viditelného světla.

Normální povrchová teplota slunce dosahuje necelých 6000 °C. Oblast jádra sluneční skvrny má přitom pouze kolem 4000 °C a okrajová oblast skvrny kolem 5000 až 5500 °C. I při těchto teplotách hmota povrchu Slunce stále ještě žhne a vyzařuje světlo, přesto se skvrny zdají při srovnání se svým okolím tmavé.

Jejich počet a velikost je nejjednodušším měřítkem sluneční aktivity. V letech se sníženým počtem skvrn zaznamenáváme zároveň i snížení množství záření, které k nám přichází ze Slunce. Jedná se o změnu v řádu 0,1 %. Zdá se ale, že i taková relativně malá změna má velký vliv, jak ukazují sledování teplot v Evropě.

V letech 1645 a 1715 probíhalo například tzv. teplotní minimum Maunderových. Během této doby nebyly pozorovány žádné sluneční skvrny a na Zemi (nebo alespoň v Evropě, odkud máme měření a zprávy) panovaly dlouhé zimy a chladná léta.

Přitom si měření historických teplot nesmíme představovat tak, jak je běžné v dnešní době. Neexistovaly teploměry dnešních typů a tak se dávné změny musí odvozovat jinak než přímým měřením. Oblíbené je sledování růstu letokruhů u dřeva stromů, poražených v dané době. To ale není moc spolehlivé, i když se často používá. Na růst stromu totiž mohou mít vliv také jiné faktory.

Daleko zajímavější jsou historické zápisy v kronikách. Díky nim ... a jistě to tušíte ... fyzice se dá totiž odhadnout teplota během zimy. Slouží k tomu velké řeky a teplota zamrzání vody.

Vodní doprava a teplotní extrémy

Řeka Rýn byla například už v 18. století využívána jako dopravní cesta pro nejrůznější zboží. Byla pro lidi tak důležitá, že se v kronikách zachovaly poměrně detailní zprávy o tom, kdy a kde byla nebo nebyla zamrzlá natolik, že to ztížilo dopravu.

Vědcům se podařilo určit počet let, ve kterých byl Rýn zamrzlý kompletně. Zjistili, že mezi lety 1780 a 1963 Rýn takovým způsobem zamrzl celkem 14 krát. Přitom je jasné, že díky velikosti řeky typu Rýnu musela být zima v těchto konkrétních letech opravdu extrémní.

Tým pak porovnal výskyt zalednění Rýna s pravidelným jedenáctiletým cyklem slunečních skvrn. Zjistil, že 10 ze 14 extrémních zim se shoduje s nízkým výskytem slunečních skvrn.

Je to vlastně logické. Když je počet slunečních skvrn nízký, Slunce vyzařuje méně záření v ultrafialové oblasti spektra. Méně UV záření znamená menší oteplování zemské atmosféry, což vede ke změnám cirkulace vzduchu v nejnižších vrstvách atmosféry, troposféře a stratosféře.

Tyto změny zase ovlivňují takzvanou Severoatlantickou oscilaci - stav tlaku vzduchu nad severním Atlantikem, který silně určuje počasí v Evropě.

Změna tohoto proudění v atmosféře může vést k ochlazení ve střední Evropě, ale také například k oteplení na Islandu.

U minima Maunderových nezůstalo. Pomocí tohoto jevu se daly vysvětlit také chladné zimy 2010 a 2011. Teploty v těchto letech byly tak nízké, že v některých zemích byly pro měsíc listopad stanoveny nové chladné rekordy. Také v této době panovalo období nízké sluneční aktivity a na Slunci bylo zaznamenáno menší množství skvrn.

Aktivisté rádi uvádějí podobné změny v počasí, aby vyargumentovali teorii změny klimatu a globálního oteplování způsobené lidmi. Klimatický systém je však velmi složitý. Troufnu si tvrdit, že většinu faktů, které na něj mají vliv, ani neznáme nebo je s ním nespojujeme.

Skleníkový efekt způsobený oxidem uhličitým, vodní parou a dalšími plyny, přítomnými v atmosféře je jistě jedním z nich, ale sluneční aktivita je neoddiskutovatelně dalším faktorem, který má na naše počasí vliv.

Pokud se vám tedy zdá, že na vašem oblíbeném rybníce můžete bruslit jen jednou za deset nebo jedenáct let - nemusí to být náhoda. Může za to mimo jiné také ... Slunce a fyzika.

Zdroje:https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1029/2012GL052412




Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 20.10.2022 8:00 | karma článku: 23.90 | přečteno: 356x

Další články blogera

Dana Tenzler

Čína - nový závod o vesmír (1)

Předběhne Čína při výzkumu vesmíru USA? Jak si vede Čína ve vesmíru - a co má za lubem? První díl seriálu o často přehlížené ale stále významnější roli Číny. (délka blogu 5 min.)

28.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 22.45 | Přečteno: 262 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v potravinách - nejmenovaná náhražka mléka

V životě je vždy něco za něco. Když například čtu, že potravina obsahuje jen 0,5 procenta tuku, začínám mít obavy ze zbylých 99,5 procent. Co všechno může obsahovat náhražka mléka? (délka blogu 8 min.)

24.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 24.58 | Přečteno: 616 | Diskuse

Dana Tenzler

Artemis 1 - úspěšný start

Po několika pokusech nedávno odstartovala dlouho plánovaná mise NASA Artemis. Dnes se poprvé po desetiletích přiblíží k Měsíci raketa, vyslaná vědci z USA a Evropy. (délka blogu 8 min.)

21.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 20.32 | Přečteno: 262 | Diskuse

Dana Tenzler

Černá díra, vzdálená pouhých 1560 světelných roků

Vědci objevili černou díru, která se nachází poměrně blízko Země. Podařilo se to díky novému katalogu hvězd, vytvořenému projektem Gaia. (délka blogu 5 min.)

17.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 21.79 | Přečteno: 352 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Jak kaluž ukáže, jestli žijeme v simulaci nebo ne

Řeknete si, že to úplný nesmysl, že je Země středem vesmíru. Vžijte se ale do intuitivního světa, který není korigován vědou. Díváme-li se na noční oblohu, jsou vzdálené hvězdy tak maličké, že vůbec nepřipomínají naše Slunce.

29.11.2022 v 9:07 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 766 | Diskuse

Zdenek Slanina

Kdo letos nejvíc prospěl české vědě? CSČR/PČR - vyhmátnutím výzkumného hoštaplera S.C.,PhD

Výzkumný hoštapler Dr.S.C.,PhD odklonil 130+ MKč. Odhalili celníci a policisté. Bez nich by dál získával miliony - bez jediného výzkumného výsledku. Výsměch poctivcům, a též důsledek vytrvalé perzekuce akademických whistleblowerů.

29.11.2022 v 5:22 | Karma článku: 27.95 | Přečteno: 1486 |

Dana Tenzler

Čína - nový závod o vesmír (1)

Předběhne Čína při výzkumu vesmíru USA? Jak si vede Čína ve vesmíru - a co má za lubem? První díl seriálu o často přehlížené ale stále významnější roli Číny. (délka blogu 5 min.)

28.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 22.45 | Přečteno: 262 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v potravinách - nejmenovaná náhražka mléka

V životě je vždy něco za něco. Když například čtu, že potravina obsahuje jen 0,5 procenta tuku, začínám mít obavy ze zbylých 99,5 procent. Co všechno může obsahovat náhražka mléka? (délka blogu 8 min.)

24.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 24.58 | Přečteno: 616 | Diskuse

Dana Tenzler

Artemis 1 - úspěšný start

Po několika pokusech nedávno odstartovala dlouho plánovaná mise NASA Artemis. Dnes se poprvé po desetiletích přiblíží k Měsíci raketa, vyslaná vědci z USA a Evropy. (délka blogu 8 min.)

21.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 20.32 | Přečteno: 262 | Diskuse
Počet článků 823 Celková karma 22.19 Průměrná čtenost 1328

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Ivan Trojan si s manželkou vypořádal majetek, bulvár spekuluje o rozvodu

Ivan Trojan (58) a Klára Pollertová-Trojanová (51) si v září podle veřejně dostupných dokumentů vypořádali společný...

Přemýšlím o sebevraždě, říká Obermaierová kvůli plynu a drahým energiím

Herečka Jaroslava Obermaierová (76) prozradila, že má strach z drahých energií a nedostatku plynu. Kvůli tomu dokonce...

Vsadil na neobvyklý nápad, už má 35 zaměstnanců a rostou i do světa

Lukáš Legát začal podnikat před devíti lety. Z původně garážové firmy je dnes společnost s pětatřiceti zaměstnanci,...

Raketa byla Ukrajince, nebo Rusa? rýmuje Nohavica na kanálu Bobošíkové

Problematiku rakety dopadlé na polské území zpracoval ve své nové písni Jaromír Nohavica. „Ta raketa byla Ukrajince,...

Metro v plamenech. Londýnská tragédie odhalila nový fyzikální jev

Metro patří k nejbezpečnějším dopravním prostředkům na světě. Přesto ani jemu se nevyhnou nehody s desítkami mrtvých....