Miniaturní supernovy
I když se jmenuje mikronova, nejedná se o žádný zanedbatelný jev. Jak už ovšem z názvu vyplývá, jedná se ve srovnání s výbuchem supernovy nebo běžné novy o poměrně málo intenzivní výbuch. To je také důvodem, proč si jevu astronomové všimli až nyní, kdy mají k dispozici výkonné teleskopy nové generace.
Mikronova versus nova
K oběma typům výbuchů dochází u bílých trpaslíků, mrtvých hvězd s hmotností přibližně stejnou jako naše Slunce, ale velkých jen jako Země.
Bílý trpaslík, který je součástí dvojhvězdy, může (pokud se obě hvězdy nacházejí dostatečně blízko sebe) ze svého průvodce odebírat materiál, především vodík.
Když tento plyn dopadne na velmi horký povrch bílého trpaslíka, proběhne termojaderná reakce, při které se atomy vodíku slučují na helium.
V případě tzv. novy probíhají tyto termonukleární exploze naráz na celém povrchu hvězdy. Následně září povrch bílého trpaslíka během několika týdnů intenzivněji než obvykle a my na nebi pozorujeme “novou” hvězdu - novu.
Mikronovy jsou podobné exploze, jsou ovšem daleko méně intenzivní a kratší. Trvají jen několik hodin. Vědci zjistili, že se dají pozorovat u bílých trpaslíků se silnými magnetickými poli. Tato pole mají schopnost koncentrovat dopadající materiál na magnetických pólech hvězdy, kde ho tatáž magnetická pole drží v pomyslné “kleci”, takže se nemůže rozestřít po celém povrchu hvězdy.
Ze stejného důvodu probíhá poté výbuch jen lokálně, je tedy daleko méně intenzivní než když vybuchne celý povrch hvězdy.
Mikronova může mít sílu miliontiny výbuchu novy, vypočítali vědci. Během jedné erupce se přitom spálí více než 20 000 000 bilionů kg vodíku.
Podobné události mohou být ve vesmíru kupodivu poměrně časté. Na Zemi jsme je nepozorovali díky tomu, že probíhají poměrně rychle a nejsou tak intenzivní jako výbuchy novy nebo supernovy.
Vědci na tyto záhadné mikrovýbuchy přišli při prohlížení dat z družice NASA TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite). Viděli jasný záblesk, který trval několik hodin. Nakonec objevili systematickým hledáním ještě dva podobné krátké signály. U dvou objektů si byli vědci jistí, že se v jedná o bílého trpaslíka, u třetího si jistí nebyli. Na pomoc přizvali tým z Very Large Teleskopu v Chile. Tomu se podařilo zjistit, že se i v případě třetího záhadného objektu jedná o bílého trpaslíka.
Pak už zbylo jen vytvořit příslušnou teorii a modely. Podle nich se mikronovy vyskytují hlavně u poměrně hmotných bílých trpaslíků se silnými magnetickými poli. Pouze ony dokáží na malém prostoru soustředit dostatek materiálu, aby došlo k lokální termojaderné fúzi vodíku na helium.
Termonukleární reakce na těchto objektech zároveň probíhají přímo na povrchu nebo jen v malých hloubkách, takže se z nich může záření uvolňovat poměrně nerušeně. Díky tomu jsou pro nás tyto erupce viditelné - i když jsou na vesmírné poměry vlastně opravdu málo intenzivní.
Astronomové teď budou pátrat po dalších mikronovách, aby mohli zdokonalit počítačové modely a upřesnit mechanismy, které takové exploze umožňují. Držme jim palce.
Zdroj: Nature, 2022;https://www.nature.com/articles/s41586-022-04495-6
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,32
- Průměrná čtenost 1331x