Úterý 29. listopadu 2022, svátek má Zina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 29. listopadu 2022 Zina

Černá díra, vzdálená pouhých 1560 světelných roků

17. 11. 2022 8:00:25
Vědci objevili černou díru, která se nachází poměrně blízko Země. Podařilo se to díky novému katalogu hvězd, vytvořenému projektem Gaia. (délka blogu 5 min.)

Gaia

Sonda Gaia se nachází v tzv. Lagrangeově bodě L2, podobně jako vesmírný teleskop Jamese Webba.

Na rozdíl od něj ale vytváří sonda přesnou trojrozměrnou mapu hvězd naší galaxie. A nejen to. Sleduje také jejich pohyby, svítivost, teplotu a složení. Získává obrovské množství dat, která pomohou vyjasnit původ, vznik i vývoj jednotlivých objektů - a zároveň také naší galaxie.

Sonda byla vypuštěna 19. prosince 2013, první rozsáhlý soubor dat zveřejnili vědci 14. září 2016. Další zveřejnění nových dat se konalo 25. dubna 2018. Letos (přesněji 13. června 2022) následoval už v pořadí třetí katalog získaných dat.

Právě v něm našli odborníci důkazy pro existenci zatím nejbližší známé černé díry. Dostala název Gaia BH1 (Gaia odkazuje na sondu, která se na objevu podílela, BH na pojem “black hole” a číslo 1 na první podobný objekt.

Černé díry přitom nejsou ve vesmíru vůbec vzácné. Odhaduje se, že jen v naší galaxii se jich musí nacházet kolem sta milionů.

Jejich pozorování je ovšem nesmírně složité. Dobře pozorovat se dají jen aktivní černé díry. Ty totiž pohlcují hmotu ze svého okolí a září přitom v rentgenové části spektra. Musí však také existovat černé díry bez akrečních disků - ty rentgenové záření nevydávají. Dají se pak objevit jen díky svému gravitačnímu působení na blízké okolí.

Gaia BH1

... je poměrně složitý objekt. Jedná se o dvojhvězdu, která obíhá kolem společného těžiště. Jednou ze složek je hvězda, která se nápadně podobá Slunci. V jejím blízkém vesmírném okolí, ve vzdálenosti, která odpovídá přibližně vzdálenosti Země-Slunce, se pak nachází tajemný temný objekt, který je daleko hmotnější. Jedná se s největší pravděpodobností o neaktivní černou díru.

Obě souputnice jsou do nás vzdáleny 1560 světelných roků a nalézají se v souhvězdí Hadonoše. Poté, co byla podivná dvojhvězda identifikována v souborech ze sondy Gaia, začali ji vědci zkoumat pomocí teleskopu Gemini-North na Havaji. Museli si ovšem pospíšit, Slunci podobná hvězda se právě nacházela nedaleko bodu, ve kterém dosahuje největšího přiblížení k černé díře. Pokud chtěli sledovat její dráhu v této důležité oblasti, měli na to jen týden.

Dnes tedy víme, že jeden oběh trvá menší hvězdě 185,6 dne - tedy zhruba polovinu doby, kterou potřebuje k oběhu Slunce naše Země.

Záhadný doprovod

Původní hvězda, která se později stala černou dírou, musela mít hmotnost nejméně 20 hmotností Slunce. To je velice zajímavé. Život takové velice hmotné hvězdy je totiž při porovnání se Sluncem jen velice krátký. Celý vývoj jí musí trvat jen řádově miliony roků.

To znamená, že pokud se obě hvězdy vytvořily v bezprostřední blízkosti ve stejné době, musela se hmotnější hvězda vyvíjet (a proměnit na veleobra) dříve, než se v její kolegyni vůbec mohla zažehnout termonukleární reakce. Podle našich nynějších vědomostí by tedy Slunci podobná souputnice černé díry neměla šanci se vůbec i jen vyvinout a existovat v takové podobě, v jaké ji zachytila sonda Gaia.

Hádanka může mít samozřejmě různá řešení. Je možné, že naše znalosti o vývoji těchto velice hmotných hvězd jsou nedokonalé.

Stejně tak je možné, že lehčí hvězda vznikla ve větší vzdálenosti od černé díry - a připojila se k ní až v průběhu dalšího vývoje.

Dalším možným řešením by byla existence trojhvězdy. Pokud se nejedná o jedinou černou díru - ale dvojici velice těsně obíhajících menších černých děr, mohl vývoj obou původních velice těžkých hvězd probíhat trochu jinak než je tomu u osamělého hvězdného obra. Znamenalo by to, že by se obě těžké hvězdy nemusely proměnit ve veleobry dříve, než se třetí a málo hmotná souputnice vůbec dostala do stádia, kdy zažehla termonukleární reakci.

Budoucí výzkum

Vědci budou zajímavý objekt i nadále studovat a doufají, že odhalí jeho tajemství. Vzhledem k tomu, že gravitace podobné dvojité černé díry ovlivňuje menší hvězdu trochu jinak než by to dělala jediná černá díra, mohou budoucí podrobnější pozorování tuto variantu potvrdit nebo vyloučit.

Kromě toho se samozřejmě těší na další zveřejnění dat sondy Gaia. To nejspíš proběhne koncem roku 2025. Slibují si od něj objevy desítek dalších podobných hvězdných systémů i rozluštění záhady jejich vzniku.



Autor: Dana Tenzler | čtvrtek 17.11.2022 8:00 | karma článku: 21.79 | přečteno: 352x

Další články blogera

Dana Tenzler

Čína - nový závod o vesmír (1)

Předběhne Čína při výzkumu vesmíru USA? Jak si vede Čína ve vesmíru - a co má za lubem? První díl seriálu o často přehlížené ale stále významnější roli Číny. (délka blogu 5 min.)

28.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 22.45 | Přečteno: 262 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v potravinách - nejmenovaná náhražka mléka

V životě je vždy něco za něco. Když například čtu, že potravina obsahuje jen 0,5 procenta tuku, začínám mít obavy ze zbylých 99,5 procent. Co všechno může obsahovat náhražka mléka? (délka blogu 8 min.)

24.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 24.58 | Přečteno: 616 | Diskuse

Dana Tenzler

Artemis 1 - úspěšný start

Po několika pokusech nedávno odstartovala dlouho plánovaná mise NASA Artemis. Dnes se poprvé po desetiletích přiblíží k Měsíci raketa, vyslaná vědci z USA a Evropy. (délka blogu 8 min.)

21.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 20.32 | Přečteno: 262 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Jak kaluž ukáže, jestli žijeme v simulaci nebo ne

Řeknete si, že to úplný nesmysl, že je Země středem vesmíru. Vžijte se ale do intuitivního světa, který není korigován vědou. Díváme-li se na noční oblohu, jsou vzdálené hvězdy tak maličké, že vůbec nepřipomínají naše Slunce.

29.11.2022 v 9:07 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 766 | Diskuse

Zdenek Slanina

Kdo letos nejvíc prospěl české vědě? CSČR/PČR - vyhmátnutím výzkumného hoštaplera S.C.,PhD

Výzkumný hoštapler Dr.S.C.,PhD odklonil 130+ MKč. Odhalili celníci a policisté. Bez nich by dál získával miliony - bez jediného výzkumného výsledku. Výsměch poctivcům, a též důsledek vytrvalé perzekuce akademických whistleblowerů.

29.11.2022 v 5:22 | Karma článku: 27.95 | Přečteno: 1486 |

Dana Tenzler

Čína - nový závod o vesmír (1)

Předběhne Čína při výzkumu vesmíru USA? Jak si vede Čína ve vesmíru - a co má za lubem? První díl seriálu o často přehlížené ale stále významnější roli Číny. (délka blogu 5 min.)

28.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 22.45 | Přečteno: 262 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v potravinách - nejmenovaná náhražka mléka

V životě je vždy něco za něco. Když například čtu, že potravina obsahuje jen 0,5 procenta tuku, začínám mít obavy ze zbylých 99,5 procent. Co všechno může obsahovat náhražka mléka? (délka blogu 8 min.)

24.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 24.58 | Přečteno: 616 | Diskuse

Dana Tenzler

Artemis 1 - úspěšný start

Po několika pokusech nedávno odstartovala dlouho plánovaná mise NASA Artemis. Dnes se poprvé po desetiletích přiblíží k Měsíci raketa, vyslaná vědci z USA a Evropy. (délka blogu 8 min.)

21.11.2022 v 8:00 | Karma článku: 20.32 | Přečteno: 262 | Diskuse
Počet článků 823 Celková karma 22.19 Průměrná čtenost 1328

Zajímám se o přírodní vědy. Píšu o tom, co mě zaujalo při toulkách internetem. Vzhledem k občastým dotazům - ano, skutečně mám vzdělání. Ne, nebudu tu vypisovat všechny svoje tituly, knihy a vědecké práce. Tenhle blog provozuji ve svém volném čase pro radost. 

Pokud vás blog pobaví nebo se v něm dočtete něco zajímavého - je jeho účel splněn. Přijďte si popovídat do diskuze, často je ještě zajímavější než blog sám, díky milým a znalým návštěvníkům. 

Ivan Trojan si s manželkou vypořádal majetek, bulvár spekuluje o rozvodu

Ivan Trojan (58) a Klára Pollertová-Trojanová (51) si v září podle veřejně dostupných dokumentů vypořádali společný...

Přemýšlím o sebevraždě, říká Obermaierová kvůli plynu a drahým energiím

Herečka Jaroslava Obermaierová (76) prozradila, že má strach z drahých energií a nedostatku plynu. Kvůli tomu dokonce...

Vsadil na neobvyklý nápad, už má 35 zaměstnanců a rostou i do světa

Lukáš Legát začal podnikat před devíti lety. Z původně garážové firmy je dnes společnost s pětatřiceti zaměstnanci,...

Raketa byla Ukrajince, nebo Rusa? rýmuje Nohavica na kanálu Bobošíkové

Problematiku rakety dopadlé na polské území zpracoval ve své nové písni Jaromír Nohavica. „Ta raketa byla Ukrajince,...

Metro v plamenech. Londýnská tragédie odhalila nový fyzikální jev

Metro patří k nejbezpečnějším dopravním prostředkům na světě. Přesto ani jemu se nevyhnou nehody s desítkami mrtvých....