Registrují mimozemšťané signály z našich telefonů?
SETI - hledání cizí civilizace
Jen málokteré téma fascinuje lidstvo stejnou měrou, jako hledání mimozemské civilizace. Bohužel se zdá, že v našem blízkém vesmírném okolí žádná taková civilizace neexistuje. Vědci například od května 2009 do prosince 2015 sledovali velké množství planet, obíhající blízké hvězdy. Navzdory průzkumu, trvajícímu přes 19 000 hodin, neobjevili žádné signály, které by mohly pocházet od inteligentní mimozemské civilizace. Respektive neodhalili žádné trvalé signály z mimozemské technologie, které by překračovaly práh citlivosti přístroje, na kterém signály sledovali (tj. 180–310 × 10 -26 W/m2). Jednalo se mimochodem o frekvence mezi 1–9 GHz a celkem 9293 pozorovaných cílů.
Jiný výzkum se zaměřil na rádiové vysílače, které by mohly pracovat u blízkých hvězd. Vědci prozkoumali 692 hvězdných systémů aby zjistili, že se u žádného z nich nedají pozorovat rádiové vysílače s výkonem, srovnatelným s tím, jakého dosáhla naše vlastní civilizace. Nenašli žádné důkazy pro vysílače typu rádiový maják, který by byl namířený přímo na Zemi nebo maják, který vysílá všemi směry a spotřebovává přitom stejné množství energie, jaké vyprodukuje celá pozemská civilizace.
To samozřejmě nemusí nutně znamenat, že na blízkých hvězdách neexistuje život našeho typu. Vědci se nevzdávají - vyvíjejí nové detekční postupy a plánují výzkum pomocí nových teleskopů. Dalo by se například uvažovat o jiné frekvenční oblasti, která poskytne informace i o záření s frekvencemi vně tzv. pozemského atmosférického okna. Pozemské atmosférické okno je výraz, který se používá pro ty intervaly vlnových délek, které prakticky nejsou absorbovány a rozptylovány atmosférou naší planety.
Pozemské vysílání
Vysílání mimozemských civilizací tedy zatím nalezeno nebylo - jak je tomu ale s naším vlastním vysíláním? První německý rádiový vysílač například pracoval už před sto lety. Teoreticky by se tedy dalo tehdejší vysílání zachytit dnes ve vzdálenosti 100 světelných roků. Celá věc má samozřejmě hned několik háčků. Jedním z nich je výkon vysílače, který by musel být opravdu velký. Intenzita signálu totiž klesá se vzrůstající vzdáleností - a navíc nikoliv lineárně, ale dokonce s druhou mocninou vzdálenosti. To znamená že 2 metry vzdálený zdroj se jeví 4x slabší než ze vzdálenosti 1 metru, 10 metrů vzdálený zdroj pak 100x slabší, atd. První vysílače rozhodně neměly přemrštěný výkon. Pokud se dá uvažovat o zachycení pozemské aktivity, šlo by nejspíš o souhrnné vysílání všech pozemských vysílačů v době největšího rozvoje naší civilizace.
Dalším problémem je samozřejmě také degradace signálu ve velké vzdálenosti. Je nepravděpodobné, že by nějaká moderní civilizace mohla sledovat, o čem přesně vysílá naše rádio. Úspěchem by bylo, kdyby vůbec signál identifikovala.
Mobilní telefony
Nová studie se věnovala dalšímu zdroji umělých signálů na Zemi - síti mobilních telefonů. Vědci vypočítali celkové přispění mobilních komunikačních věží ke spektru, které vysílá naše civilizace.
A nejen to - vytvořili také celoplanetární model tohoto vyzařování pomocí veřejně dostupných dat o umístění telekomunikačních věží. To je důležité pro viditelnost zdroje záření z blízkých exoplanet. Jinými slovy - zdroje záření musí být umístěny tak, aby byly z exoplanet viditelné. Pokud například pochází záření z jižní polokoule, nebude vidět na exoplanetách, které mohou pozorovat jen severní polokouli naší planety.
Během průběhu dne, když se Země otáčí kolem své osy, mění se také pozice, ve které se nacházejí různé telekomunikační věže vysílající signál. Díky tomu se výkon, který je z určitého bodu vysílán ze Země, neustále mění. Vzniká tak dynamické spektrum. Vědci vypočítali jeho sílu a také to, v jakém stavu toto spektrum dorazí ke třem různým pozorovatelům v kategorii nejbližších hvězd (HD 95735, Barnardova hvězda, a Alpha Centauri A).
Zjistili, že nejvyšší výkon unikající do vesmíru z telekomunikačních věží odpovídá kolem 4GW. Ani to ale prý nestačí. Tento periodický signál nemůže být v současné době detekován blízkou civilizací - pokud by používala přístroje s podobnou citlivostí, jakou mají naše vlastní teleskopy.
Ani to ale ještě nemusí znamenat, že nás eventuální blízká civilizace není schopná objevit na základě umělých signálů, které nechtěně vysíláme také do vesmíru.
V úvahu by mohly přicházet také výkonnější mobilní sítě 5G, různé pozemní vysílače typu Deep Space Network (síť vysílačů a antén, kterým komunikuje se svými vesmírnými sondami NASA), případně také satelitní služby jako Starlink a OneWeb. Můžeme se tedy těšit na pokračování výzkumu.
Zdroje:https://iopscience.iop.org/article/10.3847/1538-4357/aa8d1b,https://academic.oup.com/mnras/article/522/2/2393/7028804
Dana Tenzler
Alkohol v jídle - kolik se ho vypaří během vaření?
Odpařuje se alkohol, který se přidává do jídla, během vaření natolik, aby byl výsledný pokrm vhodný pro děti? O alkoholu v potravinách. (délka blogu 4 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (8) - průmyslová modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (7) - přírodní modrá
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (6) - průmyslová zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví potraviny? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (5) - přírodní zelená
Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (4) - průmyslová červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.
Dana Tenzler
Čokoládoví velikonoční zajíčci
Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Umělé zatmění Slunce
ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce
Poslední díl malého seriálu o budoucnosti života na Zemi. Může naši planetu zachránit vliv Měsíce? Shrnutí a statistika počítačových simulací. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (3) Záchrana díky cizí hvězdě?
Planeta Země se nyní nachází v obyvatelné zóně Slunce. Taková zóna existuje kolem každé hvězdy. Planeta se v ní ale nemusí udržet věčně. (délka blogu 5 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (2) Klima na budoucím superkontinentu
Jak se vyrovnají savci se změnami klimatu na budoucím superkontinentu Pangea Ultima? Už dnes známe jejich budoucí strategii. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Budoucnost života na Zemi (1)
To, že se naše planeta nachází v obyvatelné části Sluneční soustavy, považujeme za samozřejmé. Samozřejmé to ale není. V budoucnosti proběhnou změny, které život na Zemi vyhubí. Seriál blogů o budoucím vývoji Země. (délka 4 min.)
Dana Tenzler
?Podaří se další přistání na Měsíci? Intuitive Machines
Dalším účastníkem nového závodu o Měsíc je americká soukromá firma Intuitive Machines. Její sonda se dnes bude pokoušet o měkké přistání na Měsíci. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Objev první temné galaxie
Vědci nedávno zveřejnili objev zvláštní galaxie. Pozorovali ji v rádiové oblasti elektromagnetického spektra. Přitom si všimli, že v ní nejspíš ... úplně chybí hvězdy. (délka blogu 2 min.)
Dana Tenzler
Vulkány na Jupiterovu měsíci Io
NASA zveřejnila nové snímky nejbližšího Jupiterova měsíce - Io. Zachytila je vesmírná sonda Juno, která se už nejspíš blíží ke konci své aktivní činnosti. (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Satelit CUTE a jeho průzkum „horkých Jupiterů“
Maličký satelit s velikostí krabice od bot (třídy cube 6U, tedy 6x10x10x10 cm) se věnuje zajímavému průzkumu. Doplňuje naše znalosti o zvláštním typu exoplanet, který se nevyskytuje ve Sluneční soustavě. (délka blogu 3 min
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 968
- Celková karma 19,30
- Průměrná čtenost 1331x